HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Tepelné čerpadlo po 10 letech. Analýza úspor a reálných provozních nákladů z pohledu majitele

Když před deseti lety Antonín dostavoval svůj vysněný rodinný dům v malebné vesnici kousek za Českými Budějovicemi, stál před klasickým dilematem každého stavebníka. Čím bude svůj zbrusu nový domov s celkovou tepelnou ztrátou osm kilowattů vlastně dlouhodobě vytápět? Původní projekt hovořil naprosto jasně pro obyčejný elektrický kotel. 



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jan Dvořák

Na poslední chvíli ale Antonín podlehl lákavé vidině moderní, technologicky vyspělé a úsporné domácnosti a rozhodl se pro razantní změnu. Pořídil si tepelné čerpadlo fungující na systému vzduch-voda, za které tehdy i s montáží a všemi nezbytnými stavebními úpravami zaplatil necelých 300 000 Kč bez daně. Dnes, po deseti letech každodenního ostrého provozu, bilancuje, zda se tato nemalá finanční investice skutečně vyplatila, nebo jestli se z ní postupem času stala spíše díra na peníze.

Uznává, že na začátku udělal chybu

Antonín hned na úvod našeho rozhovoru otevřeně přiznává, že samotná vyspělá technologie tepelného čerpadla je úžasná, ale on sám jakožto investor udělal jednu fatální chybu, která ho dodnes straší a především stojí obrovské peníze na fakturách za energie. Rozhodnutí přejít z původně plánovaného elektrokotle na tepelné čerpadlo totiž bohužel padlo až v momentě, kdy už měl dům kompletně osazený klasickými ocelovými deskovými radiátory. Ty byly instalatérem striktně dimenzovány na teplotní spád 55/45 °C. Z laického pohledu to tehdy znělo jako naprostá banalita, majitel si zkrátka myslel, že se jen jiný moderní zdroj tepla napojí na stávající železné trubky. Jenže neúprosné fyzikální zákony oklamat nelze. Tepelná čerpadla odebírající energii z okolního vzduchu fungují naprosto nejefektivněji výhradně ve spojení s nízkoteplotními systémy. Jakmile musí venkovní kompresor ohřívat topnou vodu v mrazu na 55 stupňů, jeho účinnost dramaticky a nevyhnutelně klesá.

Perfektní přehled a záznamy z provozu

Z pečlivých technických dat, která si Antonín po celou dekádu sbíral a vyhodnocoval, jasně vyplývá poněkud realita. Jakmile v okolí Budějovic klesne venkovní teplota pod –2 stupně Celsia, tepelné čerpadlo začíná výrazně ztrácet dech. Aby v domě udrželo stabilní tepelný komfort, musí zcela automaticky spínat bivalentní zdroj, což je v tomto konkrétním případě obyčejná vestavěná elektrická topná tyč. Z celkové roční potřeby tepla, která v Antonínově domě činí přes 25 000 kWh, musí 13 % v zimním období odpracovat právě tento mimořádně neekonomický záložní zdroj. Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že zhruba osminu veškerého tepla pro svůj dům vyrábí majitel úplně stejně drahým způsobem, jako by si v obýváku naplno zapnul obyčejný přímotop.

Když se špatný návrh propíše do účtů za elektřinu

Tento technologický nesoulad má pochopitelně naprosto drtivý dopad na celkovou ekonomiku provozu. Když si Antonín pořizoval topný systém, byly tehdejší ceny elektrické energie na nepatrném zlomku dnešních hodnot. Původní optimistické kalkulace tehdy předpovídaly, že za celých deset let provozu zaplatí rodina včetně počáteční pořizovací ceny zařízení zhruba 800 000 korun. Při tehdejších nízkých sazbách se chyba v podobě starých radiátorů dala ještě jakž takž finančně unést. Dnes je ale celosvětová situace na trhu s energiemi diametrálně odlišná a mnohem tvrdší. Budeme-li reálně počítat se současnou běžnou cenou 5 Kč za jednu kilowatthodinu elektrické energie, stává se z každodenního provozu takto nevhodně navrženého systému černá díra na peníze.

Záložní elektrokotel jede naplno

Jen samotný nezbytný provoz záložního elektrokotle spolyká ročně přes 3000 kWh drahé elektřiny. Při dnešních aktuálních cenách to pro majitele domu představuje náklad dosahující hranice téměř 17 000 Kč každý rok, a to čistě jen za to, že si čerpadlo v zimních měsících musí neustále pomáhat spirálou. Kdyby měl Antonín tehdy během stavby více rozvahy a nechal původní radiátory rovnou vyměnit za plošné podlahové vytápění s ideálním teplotním spádem 35/25, průměrný topný faktor čerpadla by radikálně a trvale vzrostl. Při extrémních teplotách kolem -15 stupňů by moderní zařízení dodalo bez problémů o celý jeden kilowatt čistého výkonu navíc. Zásadní rozdíl v ceně za každou vyrobenou kWh tepla by pak při dnešních vysokých tarifech pro domácnosti znamenal prokazatelnou finanční úsporu odhadem 60 až 70 tisíc korun za pouhých deset let.

Nadměrný hluk

Zhoršená ekonomika ovšem není tím jediným nepříjemným aspektem, který majitele během uplynulých let trápil. Dalším velkým problémem se postupně ukázal být nadměrný hluk. Venkovní jednotka umístěná nešikovně v otevřeném prostoru dokáže být zejména v tichých nočních hodinách poměrně rušivá. Trvalé hučení obrovského ventilátoru a dunivé vibrace silného kompresoru nepříjemně narušují jinak dokonalý klid venkovského satelitního bydlení. Když se však Antonín dnes hluboce zamýšlí nad tím, co naopak udělal velmi dobře, ani na vteřinu nepochybuje o samotném prvotním výběru principu vzduch-voda. Ušetřil si totiž rozkopanou zahradu od dlouhých výkopů pro plošné zemní kolektory i počáteční náklady na hlubinné vrty do skalnatého podloží, na kterém má pozemek. Instalace samotné venkovní skříně byla velmi rychlá a čerpadlo navíc celou dobu umožňuje v parném létě dům skrze trubky částečně ochlazovat, což je extrémně příjemný bonus. Zařízení samotné je podle jeho mnohaletých zkušeností bezpochyby robustní, spolehlivé a velice kvalitní. Skutečným a jediným problémem byla od samého začátku pouze jeho nešťastná integrace do naprosto špatného vnitřního topného prostředí.

Zpětný pohled majitele po 10 letech

A co by tedy s odstupem času bez váhání poradil svému o deset let mladšímu já? Především by už ani na chvíli neváhal a okamžitě by vytrhal všechny radiátory ještě předtím, než by se do nového domu rodina vůbec nastěhovala. Nyní ho totiž čeká přesně tento nevyhnutelný ozdravný krok, ovšem za nepoměrně komplikovanějších a stresujících podmínek. Aby zastavil masivní finanční krvácení spojené s účty za elektřinu, plánuje hned v blízké budoucnosti kompletní topenářskou přestavbu interiéru. Čeká ho vystěhování veškerého nábytku, rozkopání hotových podlah, všudypřítomný prach a další velká investice do konečné instalace plošného podlahového vytápění.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
27.02.2026

Photocredit: Jan Dvořák
Zdroj: Rozhovor s majitelem

4