Tepelné čerpadlo někteří proklínají, zatímco jiní si jej pochvalují. Zeptali jsme se majitelů, čím to je

Marek měl šťastnou ruku

Marek žije v jižních Čechách a má v novostavbě bungalovu tepelné čerpadlo vzduch–voda. Dům o ploše 140 metrů čtverečních stavěl v roce 2020, je dobře zateplený a vytápěný podlahovkou. Pořízení čerpadla vyšlo na zhruba 320 tisíc korun, z toho 150 tisíc pokryla dotace. Roční spotřeba elektřiny na topení a ohřev vody se mu pohybuje kolem 9 MWh, což při dnešních cenách znamená zhruba 45 tisíc korun ročně. „Předtím jsem topil elektrokotlem v provizorním bydlení a rozdíl je obrovský. Čerpadlo jede tiše, nic neřeším a náklady jsou stabilní,“ říká Marek. Je spokojený a návratnost odhaduje na deset let.

Jana by do toho znovu nešla

Zcela jiný příběh vypráví paní Jana z Vysočiny, která si nechala instalovat tepelné čerpadlo vzduch–voda do staršího domu z osmdesátých let. Dům má klasické radiátory a zateplení je jen částečné. Pořizovací cena byla 360 tisíc korun, dotace 120 tisíc. Provoz ji ale zklamal. „V mrazech čerpadlo topí na vysokou teplotu a spotřeba letí nahoru,“ popisuje. Ročně platí za elektřinu kolem 70 tisíc korun, což je jen o málo méně než dřív s plynovým kotlem. Navíc ji trápí časté odmrazování venkovní jednotky. „Kdybych dnes rozhodovala znovu, nejdřív bych zateplila,“ dodává otevřeně.

Když se majitel rozhodne plácnout přes kapsu

Třetím respondentem je pan Tomáš z Plzeňska, který zvolil dražší, ale technicky vyspělejší řešení a to tepelné čerpadlo země–voda s vrtem. Investice byla vysoká, celkem asi 520 tisíc korun po odečtení dotace. Dům má ale velmi nízké tepelné ztráty a stabilní zdroj tepla ze země funguje bez výkyvů. Roční náklady na vytápění a ohřev vody jsou kolem 30 tisíc korun. „Vím, že návratnost je dlouhá, možná patnáct let, ale komfort je maximální. Žádný hluk, žádné závislosti na počasí,“ říká Tomáš. Pro něj je to investice do klidu a dlouhodobé stability.

Radka občas ruší ventilátor

Čtvrtou zkušenost přidává pan Radek, který bydlí v řadovém domě a zvolil tepelné čerpadlo vzduch–vzduch v kombinaci s klimatizačními jednotkami. Pořízení vyšlo na relativně nízkých 180 tisíc korun, dotaci nečerpal. Topí hlavně v přechodných obdobích, v zimě si pomáhá elektřinou. Roční náklady na vytápění má kolem 40 tisíc korun. „Na malý dům to stačí, ale komfort není jako u podlahovky. Teplo fouká, někdy je slyšet ventilátor,“ přiznává. Přesto je spokojený, protože investice byla nízká a návratnost rychlá.

Unikát jménem spokojený Moravák

Posledním je pan Karel z Moravy, který šel cestou hybridního systému ve formě plynový kondenzační kotel doplněný o menší tepelné čerpadlo. Celková investice byla kolem 300 tisíc korun. Systém automaticky přepíná mezi plynem a elektřinou podle ceny a venkovní teploty. Ročně zaplatí zhruba 35 tisíc korun za energie, dříve to bylo přes 50 tisíc. „Ekonomicky to dává smysl a mám jistotu, že když jeden zdroj zdraží, druhý to vyrovná,“ říká. Spokojenost je vysoká, i když připouští, že systém je složitější na servis.

P.S. Zajímá vás, kdy tepelné čerpadlo může dávat smysl a kdy nikoli? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.