Porovnali jsme tepelné čerpadlo a plynový kotel z hlediska nákladů na vytápění v sezóně 2026/2027

Levnější kousek

Plynové vytápění má jednu zásadní přednost. Za samotné zařízení není potřeba utratit stovky tisíc korun. Moderní kondenzační kotel lze pořídit za několik desítek tisíc. Pokud započítáme také montáž a nezbytné příslušenství, můžeme u domu s připravenou plynovou přípojkou počítat například s částkou 70 tisíc korun. Tím ovšem výdaje samozřejmě nekončí. Každou zimu bude domácnost platit za spotřebovaný zemní plyn.

Pro naše srovnání použijeme modelovou cenu 2,20 Kč za kilowatthodinu, včetně DPH a variabilních poplatků. Skutečná cena se pochopitelně liší podle dodavatele, smlouvy a odběrného místa. Kotel navíc nedokáže veškerou energii plynu přeměnit na využitelné teplo, i když účinnost bývá u těchto topidel poměrně vysoká. Pokud budeme počítat se sezónní účinností 95 %, vyjde nás jedna kilowatthodina tepla přibližně na 2,32 Kč.

Tepelné čerpadlo startuje s nevýhodou

U tepelného čerpadla vzduch-voda je situace odlišná. Za kompletní instalaci vhodného zařízení pro rodinný dům zaplatíme v našem příkladu zhruba 300 tisíc korun. Oproti plynovému kotli tedy musíme hned na začátku vydat o 230 tisíc více. Čerpadlo ale dokáže využívat energii z venkovního vzduchu. Díky tomu získáme z jedné kilowatthodiny spotřebované elektřiny několik kilowatthodin tepla. A právě zde vzniká prostor pro úspory.

Kolik to vlastně koštuje?

Zásadní otázkou ovšem je, kolik domácnost za elektřinu skutečně zaplatí. Ve statistikách cen elektřiny za první pololetí roku 2026 se objevuje hodnota kolem 7 Kč za kilowatthodinu. Konkrétně jde o údaj 7,01 Kč/kWh pro domácnosti s roční spotřebou mezi 2 500 a 4 999 kWh. Domácnosti s tepelným čerpadlem totiž mohou při splnění podmínek využívat distribuční sazbu D57d. Ta umožňuje odebírat elektřinu 20 hodin denně v nízkém tarifu. Zbývající čtyři hodiny platí vysoký tarif. Konkrétní ceny se liší podle dodavatele a distribuční oblasti.

Pro naše srovnání použijeme modelovou průměrnou cenu 4,05 Kč za kilowatthodinu včetně DPH a variabilních poplatků. Předpokládáme přitom, že 90 % elektřiny potřebné k vytápění domácnost odebere v nízkém tarifu a zbývajících 10 % ve vysokém. Budeme rovněž počítat se sezónním topným faktorem 3. To znamená, že z jedné kilowatthodiny elektřiny získáme v průměru tři kilowatthodiny tepla. Po jednoduchém výpočtu zjistíme, že nás jedna kilowatthodina tepla vyjde přibližně na 1,35 Kč. To je méně než u plynového kotle.

Kolik zaplatí majitelé za jednu zimu?

Představme si zateplený rodinný dům o vytápěné ploše 150 m?. Jeho obyvatelé udržují v místnostech přibližně 21 °C a ročně potřebují na vytápění 10 000 kWh tepla. S plynovým kotlem by při uvedené účinnosti spotřebovali zhruba 10 526 kWh plynu. Samotná spotřeba plynu na vytápění by tak podle našeho modelu stála přibližně 23 160 korun ročně. Tepelné čerpadlo by na výrobu stejného množství tepla potřebovalo přibližně 3 333 kWh elektřiny. Při vypočtené ceně 4,05 Kč/kWh by majitelé zaplatili zhruba 13 500 korun. Rozdíl představuje přibližně 9 660 korun ročně ve prospěch tepelného čerpadla. To už je poměrně výrazná úspora. Situace se však změní, když započítáme pořizovací náklady.

Vstupní náklady nás doženou

Za tepelné čerpadlo domácnost na začátku zaplatila o 230 tisíc korun více. Pokud tuto částku vydělíme roční úsporou na spotřebované energii, vyjde nám jednoduchá návratnost necelých 24 let. Nejde však o skutečnou ekonomickou návratnost, protože výpočet nezohledňuje servisní náklady, opravy, případnou výměnu zařízení ani budoucí vývoj cen energií. V průběhu takto dlouhého období navíc mohou vzniknout další výdaje, které výslednou výhodnost obou způsobů vytápění změní. Samotný rozdíl v ceně spotřebované energie proto nestačí k tomu, abychom mohli tepelné čerpadlo automaticky označit za ekonomicky výhodnější.

V zimě se pravidla mění

Topný faktor 3 neznamená, že tepelné čerpadlo pracuje stejně úsporně po celý rok. Během mírného podzimu může dosahovat výrazně lepších výsledků. Jakmile ale přijdou silnější mrazy, jeho účinnost obvykle klesá. Zařízení totiž musí získávat teplo ze stále chladnějšího vzduchu. Navíc může potřebovat energii na odmrazování venkovní jednotky. Pokud by výsledný sezónní topný faktor dosáhl pouze hodnoty 2, roční vytápění našeho domu by stálo 20 250 korun, rozdíl oproti plynu tedy není už tak velký. Proto je tak důležité znát skutečnou účinnost zařízení v konkrétních podmínkách.

Rozhoduje i čím topíte

Velký vliv má také teplota vody, kterou vytápění potřebuje. V domech s podlahovým topením často stačí voda ohřátá na 30 až 35 °C. Tepelné čerpadlo pak pracuje efektivněji. Starší radiátory však někdy vyžadují vodu o teplotě 60 °C nebo vyšší. Čerpadlo ji sice může připravit, ale za cenu vyšší spotřeby elektřiny. U takových domů proto nemusí být očekávané úspory vůbec dosaženy. Neznamená to, že by tepelné čerpadlo nebylo pro radiátory vhodné. Rozhoduje jejich velikost, tepelné ztráty domu a potřebná teplota topné vody. I radiátorová soustava může za určitých podmínek pracovat efektivně při nižších teplotách. Plynový kondenzační kotel si s vyšší teplotou vody poradí snáze, přesto i jeho účinnost závisí na provozních podmínkách.

A co když plyn nemáme?

Předchozí výpočet předpokládá, že dům již disponuje plynovou přípojkou. Pokud ji nemá, náklady na její vybudování mohou ekonomiku zásadně změnit. Tam, kde plynovod vůbec nevede, připadá v úvahu také zásobník LPG, jehož provoz však vyžaduje samostatný propočet. Tepelné čerpadlo má naopak výhodu v možnosti chlazení během léta, pokud to konkrétní zařízení a otopná soustava umožňují.

Do budoucna navíc vstupují do hry ceny energií a připravovaný systém emisních povolenek ETS2, který může ovlivnit náklady na vytápění plynem. Jeho přesný dopad na účty konkrétních domácností zatím není možné spolehlivě určit.

Z našeho porovnání tak vyplývá, že tepelné čerpadlo může přinést výrazně nižší náklady na samotnou spotřebu energie, ale jeho vyšší pořizovací cena se nemusí každému vrátit. U domu s dostupným plynem může být kondenzační kotel z hlediska celkových nákladů konkurenceschopný, zatímco dobře zateplená novostavba s nízkoteplotním vytápěním může více těžit z tepelného čerpadla. Rozhodující proto není jen zvolená technologie, ale především dům, ve kterém má sloužit, skutečná cena energií a délka provozu.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.