Tepelně izolační fólie funguje přesně naopak, než slibují prodejci

Zkusme zapojit alespoň selský rozum

Pojďme si to rozebrat postupně. Často si pleteme dvě odlišné věci, a to hmotnost a izolační schopnosti. Máme pocit, že co je těžké, to logicky musí i dobře izolovat. Těžký beton sice disponuje velkou tepelnou kapacitou a dokáže teplo spolehlivě akumulovat, ale jako izolant je překvapivě slabý. Naopak minerální vata je lehká, ale izoluje výtečně. Skutečný izolant totiž nevyžaduje hmotu, ale tloušťku.

Někdo ve škole nedával pozor

Odpor materiálu se počítá jako podíl tloušťky a tepelné vodivosti. Pokud vezmeme plastovou fólii silnou pouhých pět setin milimetru, její tepelný odpor je v podstatě nulový (na kolik taková folie přijde si můžete porovnat např. zde). Běžné dvojsklo má tepelný odpor kolem jedné, samotná fólie nepřidá téměř nic. Izolace se dělají v centimetrech, aby vytvořily vrstvu s malou tepelnou vodivostí, většinou za pomoci uzavřeného vzduchu. Vzduch je skvělý izolant, nesmí v něm ale proudit teplo. Proto funguje smršťovací fólie přes rám okna, tam odvádí práci vzduchová mezera mezi fólií a sklem, nikoliv tenký plast.

Nechcete slevu zadarmo, že ne?

Když fólii nalepíte přímo na sklo, tento efekt mizí. Tady se dostáváme k dalšímu nedorozumění, kdy se směšuje hodnota úniku tepla ven a propustnost sluneční energie dovnitř. Zatímco v létě stojíme o to, aby slunce dovnitř neprošlo, v zimě je to přesně naopak. Slunce je jediné topení, za které nám nepřijde faktura. Americké ministerstvo energetiky dokonce radí, aby okna v chladnějším podnebí propouštěla slunce více, čímž se využijí solární zisky. Když se podíváme na čísla, jedna z běžných fólií na trhu ubere zhruba 15 % slunečního tepla, ale zimní ztráty sníží o pouhé 1 %, neboli vůbec.

A co to udělá v praxi s rodinným domem nebo bytem?

Představte si běžný český domek, který má 10 metrů čtverečních oken na jih. Za topnou sezonu na ně dopadne zhruba 3500 kilowatthodin energie. S fólií přijdete rázem o 350 kilowatthodin tepla, které musíte logicky dohnat vlastním topením. V přepočtu to znamená, že při vytápění elektrokotlem zaplatíte navíc přes 2000 korun. V případě plynu vás tento špás vyjde na necelých 800 korun a u dřeva zhruba na 600 korun. U silnějších fólií může být tato ztráta trojnásobná, platíte tedy nemalé částky jen za odclonění zimního slunce.

Odborníci věc hodnotí poměrně jednohlasně

Profesor Jiří Bašta z Ústavu techniky prostředí ČVUT po svých měřeních suše shrnul, že při použití prosté reflexní fólie nemůže dojít ke změně tepelné propustnosti. V prestižní Lawrence Berkeley National Laboratory k podobnému závěru dospěl doktor Charlie Ćurčija, když uvedl, že dodatečně aplikované fólie obvykle nemění izolační schopnost okna. Asi nejvýstižněji to formuloval oborový editor Martin Holladay, podle kterého je hliníková fólie vodič a nikoli izolant. Pokud nesousedí se vzduchovou mezerou, je její izolační schopnost prakticky nulová. Závěr je tedy prozaický. Zázraky se jednoduše nedějí a tenká fólie nalepená zevnitř na moderní dvojsklo nebo trojsklo vám zimní účty spíše nečekaně prodraží, protože vás bohužel připraví o tolik potřebné solární zisky.

P.S. Řešíte úniky tepla ve vašem domě nebo bytě? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.