Tepelný akumulátor s fázovou změnou uloží až 70 kWh na 1 m3. Je desetkrát levnější než klasická baterie

Uložení energie na dobu, kdy ji potřebujeme

Slunce vyrábí elektřinu a teplo v poledne, kdy jsou kanceláře prázdné a domácnosti v práci. Vítr fouká v noci, kdy je spotřeba nízká. Průmysl produkuje obrovské množství odpadního tepla, které se často jednoduše vypustí do vzduchu nebo vody, protože ho není kam dát. A tak se už roky hledá odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku. Jak energii uložit tak, aby byla k dispozici později, když ji opravdu potřebujeme? Dosud byla odpověď jasná. Klasické baterie, neboli Lithium-iontové články, které známe z mobilů, notebooků a elektromobilů, se přesunuly i do domácností. K fotovoltaice se dnes běžně přidávají bateriové systémy, které umožňují uložit část vyrobené elektřiny na večer nebo noc. Jenže baterie mají své limity. Jsou drahé, jejich výroba je materiálově náročná, stárnou, ztrácejí kapacitu a ukládání elektřiny v nich je vždy spojeno se ztrátami.

🔴 Mimořádná zpráva:

Za málo peněz překvapivě hodně muziky

A pak je tu ještě jeden typ energie, který překvapivě tvoří většinu naší spotřeby, což je teplo. Vytápění, ohřev vody, chlazení budov, průmyslové procesy. A zde nyní nastal znatelný posun pomocí nové technologie tepelné baterie s fázovou změnou. Na první pohled to zní složitě. Ve skutečnosti je princip překvapivě jednoduchý a vychází z fyziky, kterou všichni známe z běžného života. Když dáte do sklenice s vodou led, teplota nápoje zůstává dlouho téměř stejná. Led taje, ale voda se neohřívá. Energie, která by jinak zvýšila teplotu, se spotřebuje na změnu skupenství. Přesně tomuto jevu se říká latentní teplo a právě na něm stojí fázová akumulace. Tepelná baterie s fázovou změnou obsahuje materiál, který při určité teplotě taje a při ochlazení znovu tuhne. Může to být parafín, speciální vosk nebo solný hydrát. Každý z těchto materiálů je navržen tak, aby měnil skupenství přesně v teplotě, která je pro dané použití ideální. Pro obytné budovy třeba kolem 22 až 26 stupňů, pro ohřev vody nebo průmysl výrazně výš.

Nabíjení ze slunce, kotle, či kamen

Když je energie k dispozici, například ze slunce nebo z odpadního tepla, materiál se zahřeje na teplotu tání a začne měnit skupenství. Nezvyšuje přitom výrazně svou teplotu, ale ukládá energii „dovnitř“ své struktury. Jakmile je materiál celý roztavený, je tepelná baterie nabitá. V okamžiku, kdy teplota okolí klesne a energie je potřeba, proces se obrátí. Materiál začne tuhnout a přesně tu energii, kterou dříve pohltil, zase uvolní. Technicky je to extrémně elegantní řešení. Nevyžaduje složitou elektroniku, chemické reakce ani vysoké tlaky. Reaguje čistě na teplotu. Dá se přirovnat k velmi chytré termosce, která nejen izoluje, ale aktivně ukládá a vydává energii v přesně definovaném teplotním pásmu.

Velká kapacita za pár korun

Kolik se do takové tepelné baterie vejde energie? Překvapivě hodně. Jeden metr krychlový materiálu s fázovou změnou dokáže uložit zhruba čtyřicet až sedmdesát kilowatthodin tepla. To je množství, které menší rodinný dům spotřebuje na vytápění za celý den, nebo které pokryje večerní a noční potřebu tepla z denního slunce. Klíčové přitom je, že se energie ukládá bez nutnosti velkých teplotních rozdílů. Teplota systému zůstává stabilní, což výrazně snižuje ztráty. A teď to nejzásadnější, což je cena. Zatímco baterie pro ukládání elektřiny, které se běžně dodávají k fotovoltaickým elektrárnám, stojí v přepočtu stovky eur za jednu uloženou kilowatthodinu, tepelná baterie s fázovou změnou se pohybuje řádově v desítkách eur za kilowatthodinu tepla. Rozdíl tedy není pouze kosmetický, ale násobný. U tepla se bavíme o řešení, které je klidně dvacetkrát až čtyřicetkrát levnější než ukládání elektřiny do baterií.

Zájem o baterie předčil očekávání

Tepelná baterie vám neuloží elektřinu do zásuvky. Ale vznáší samotnou otázku proč vlastně ukládáme elektřinu, když ji pak stejně použijeme na výrobu tepla? Většina energie v domácnostech i průmyslu se totiž nakonec promění právě v teplo nebo chlad. A právě tady dává fázová akumulace smysl, jelikož dokáže nejen ohřívat, ale i chladit. Nejde o futuristickou vizi. Tyto systémy už jsou k dostání, nasazují se v budovách, v průmyslu i v energetice a postupně se rozšiřují po světě. Jen nejsou tak mediálně viditelné jako baterie nebo elektromobily, ale jejich dopad může být větší.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby ukládání energie? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.