Termíny kontrol starých kotlů stát tají. Radí úřadům, jak se vyhýbat žádostem o poskytnutí informací

Pořád ještě máme „stošestku“

Základním demokratickým nástrojem veřejné kontroly nad činností úřadů je zákon číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento předpis zakotvuje právo každého občana požadovat po státních a samosprávných orgánech informace vztahující se k jejich působnosti. Pokud by vás například zajímalo, jak probíhají kontroly lokálních topenišť a kotlů ve vašem městě či regionu, můžete s odvoláním na tento zákon vznést formální dotaz. Vaše žádost by směřovala přímo na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (OÚ ORP), který má agendu ochrany ovzduší v daném území na starosti. Dotázaný úřad má ze zákona povinnost vaši žádost přijmout a v zákonem stanovené lhůtě na ni reagovat. To znamená, že musí buď požadované informace řádně poskytnout, nebo vydat formální rozhodnutí o částečném či úplném odmítnutí žádosti v případech, kdy poskytnutí brání specifické zákonné důvody.

Přísně tajné?

Právě v kontextu zákona o svobodném přístupu k informacím vyvstává důležitá otázka ohledně utajení přesných dat kontrol. Stát si je plně vědom rizika, že detailní harmonogram může být předmětem žádosti o informace podle zmiňovaného zákona. Kdyby úřad musel žadateli vydat přesný rozpis s konkrétními dny a ulicemi, snížila by se účinnost kontrol a jejich účel by byl zmařen. Celou situaci můžeme přirovnat k činnosti dopravní policie. Kdyby policisté měsíc dopředu zveřejnili přesné GPS souřadnice a časy všech plánovaných radarových měření rychlosti, řidiči by v daném úseku na pár minut ukázkově zpomalili, ale celková bezpečnost na silnicích by se reálně nezlepšila. Z toho důvodu ministerstvo úřadům doporučuje vést podrobný harmonogram s konkrétními lokalitami a termíny pouze jako interní pracovní dokument. To je sice legislativně sporné, ale úřad tak dostává nástroje, jak dokument před veřejností uchránit.

Obecnou informaci o kontrolách však úřad sdělit musí

Pro širokou veřejnost se tak plán kontrol zveřejňuje pouze ve velmi obecné rovině. Občan se z něj může dozvědět celkový rozsah, počet nebo tematické zaměření chystaných kontrolních akcí, ale konkrétní čas a místo zůstávají z taktických důvodů skryty. Tento strategický postup má zabránit tomu, aby v jakékoliv části území vznikl klamný dojem, že do doby určitého termínu se tam zkrátka kontrolovat nebude. Zároveň si tím orgány zachovávají potřebnou flexibilitu a mohou pohotově přesouvat své kapacity tam, kde se zrovna objeví nová rizika nebo aktuální podněty.

Napojení plánu kontrol na informace od místních

Zajímavým aspektem systematického plánování je důraz na využití osobních zkušeností z terénu. Úřadům se doporučuje úzce spolupracovat s lidmi, kteří mají detailní znalost místních poměrů, jako jsou starostové, zaměstnanci obcí nebo samotní místní občané. Právě tyto lokální zdroje mohou výrazně usnadnit složitou identifikaci problémových topenišť a podezřelého chování. Celý proces plánování navíc není strnulý a neměnný. Součástí plánu je mechanismus pravidelného monitoringu, aby bylo možné průběžně sledovat účelnost kontrolní činnosti. Na konci každého kalendářního roku zpracovává orgán hodnotící zprávu, která shrnuje naplňování cílů. Pokud se prokáže, že zvolený postup nevede k očekávaným výsledkům, musí úřad přijmout adekvátní nápravná opatření a svůj postup pro další měsíce upravit, ať už změnou priorit nebo lepším přeskupením lidských kapacit.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.