Tíhou sněhu se již na několika místech v ČR zbortila střecha. Na vině jsou nekvalitní nebo staré krovy

I několik tun na střeše

Hmotnost sněhu závisí především na jeho hustotě a výšce vrstvy. Hustota čerstvého, suchého sněhu může být přibližně 50 až 100 kg/m3. Pokud však sníh ztěžkne, zvlhne nebo začne távat a následně znovu zmrzne, může se hustota zvýšit na 300 až 500 kg/m3. Mokrý sníh nebo ledová směs dosahují hodnot i přes 700 kg/m3. To znamená, že na ploše o velikosti deset metrů čtverečních může ležet klidně jedna, dvě i tři tuny materiálu, aniž by si toho člověk všiml. Při teplotních výkyvech se navíc děje další zásadní věc. Sníh si zvyšuje objemovou hmotnost tím, že se pod vlastním tlakem postupně zhutňuje. Dříve měkká vrstva se postupně mění ve tvrdou, krustovou desku. K tomu se přidávají závěje vznikající nerovnoměrným půložením větrem. Ty mohou v určitých místech vytvořit lokální přetížení, které má mnohem větší význam než celkový průměr. Střecha může být navržena na normové zatížení, ale problematické je, když se zatížení soustředí na menší plochu, kde už rezerva konstrukce nestačí.

Kdo z nás kontroluje stav krovu?

Další zásadní faktor představuje stav krovů. Staré dřevěné konstrukce se opotřebovávají, někdy rychleji, než si majitelé uvědomují. Dřevo může být napadené houbami, škůdci nebo vlhkostí. Typickým problémem je také dřívější provizorní oprava, která neodpovídá dnešním statickým požadavkům. Některé starší domy mají navíc krovy, u nichž se nepočítalo s dnešním způsobem zateplení. Změna mikroklimatu ve střešní konstrukci může vést ke kondenzaci, k degradaci spojů a k postupnému snižování únosnosti. Pokud je krov navíc dimenzován podle starých norem, není neobvyklé, že jeho rezerva vůči extrémním stavům je minimální. Problém může vzniknout také u novostaveb, pokud jsou krovy provedeny nekvalitně nebo bez důsledné kontroly projektanta. Nesprávně provedené spoje, nedotáhnuté styčníky nebo použití dřeva nižší kvality, než projekt vyžadoval, jsou reálné chyby, které se v praxi objevují. Dokud není konstrukce zatěžována extrémně, problém se nemusí projevit. Stačí ale kombinace mokrého sněhu a navátých závějí, aby se chyba znásobila.

Když střecha spadne, už je pozdě

V několika případech v Česku už došlo k situacím, kdy se střecha rodinného domu skutečně propadla. Tyto události mají různé příčiny, ale vždy stejný výsledek, a to že konstrukce ztratí únosnost a část střechy se zhroutí dovnitř. Jedním z dobře zdokumentovaných případů je havárie rodinného domu ve Vítové na Zlínsku v roce 2006. Majitelé zaregistrovali praskání konstrukce a následně se polovina střechy sesunula dovnitř. Záchranáři zjistili, že vrstvy sněhu byly mimořádně těžké. Sníh navíc nebyl odstraňován několik týdnů. Příčinou nebyl pouze sníh, ale také oslabení střešních trámů, které byly ve špatném stavu. Statik po události uvedl, že konstrukce byla na hranici životnosti a stačilo relativně malé navýšení zatížení, aby došlo k destrukci. Další případ se odehrál v obci Horní Bludovice, kde se pod tíhou sněhu zhroutila část střechy starého rodinného domku. Stav budovy byl dlouhodobě problematický. Krov měl desítky let a některé nosné prvky byly napadené dřevokaznými organismy. Sníh sám o sobě sice nedosahoval extrémních hmotností, ale konstrukce ztratila pevnost natolik, že běžná zimní zátěž stačila k tomu, aby se střecha prolomila. Majitelé událost přežili bez zranění, ale dům byl následně označen za nezpůsobilý k obývání.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Češi žijící na Tenerife se podělili o zkušenosti. Představy se v mnohém rozchází s realitou

Část střechy se propadla přímo do obytné místnosti

Třetí událost se stala v obci Věžky na Přerovsku v roce 2010. Tehdy se sníh během několika dní výrazně změnil z lehkého na mokrý a statické zatížení se skokově zvýšilo. Dům měl poměrně strmou střechu, což obvykle napomáhá sklouzávání sněhu, ale tentokrát se sníh přilepil na povrch a vytvořil kompaktní vrstvu. Když se v jedné části střechy vytvořila závěj navátá větrem, došlo k místnímu přetížení. Krov tuto nerovnoměrnost nezvládl a část střechy se propadla přímo do obytné místnosti. Kromě statického přetížení sehrála roli i dřívější amatérská úprava krovů, při níž byly některé prvky nahrazeny slabším profilem. Tyto tři případy ukazují, že riziko není hypotetické ani ojedinělé. Propad střechy není běžný jev, ale když nastane, často se ukáže, že kombinace faktorů byla dlouho přehlížena. Lidé se spoléhají na to, že „to nějak vydrželo vždycky“, což je představa, která ignoruje přirozené stárnutí materiálu i změny v charakteru sněhových srážek.

Jenže co s tím? Není to kupodivu zas taková věda

Co mohou majitelé domů dělat, aby k podobné události nedošlo? Základem je pravidelná kontrola stavu krovu. Ideálně by ji měl provádět odborník, který umí posoudit jak vizuální stav, tak načtené zatížení konstrukce. Důležité je sledovat praskliny, deformace nebo změny tvaru střechy. Dalším opatřením je průběžné odstraňování sněhu v případě, že se začne tvořit těžká nebo zhutnělá vrstva. Zvláštní opatrnost je na místě při výskytu mokrého sněhu po oteplení. Sníh je vhodné odklízet rovnoměrně, aby nedošlo k nerovnoměrnému zatížení. V případě pochybností je rozumné obrátit se na odborníka, který spočítá únosnost konkrétní konstrukce. Majitelé by měli také brát vážně atypické zvuky, jako je praskání nebo vrzání trámů, a okamžitě situaci řešit. Pokud se sníh začne hromadit v závějích, je riziko vyšší než při rovnoměrné vrstvě. U starších domů je vhodné zvážit rekonstrukci krovu nebo jeho zesílení. Investice do statického posouzení je v tomto kontextu relativně nízká, zejména ve srovnání s možnými škodami.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.