Topení dřevem, elektřinou, plynem nebo uhlím v 2026. Za co hrozí pokuta, kdo ušetří a kdo si připlatí

Když už Dřevostavitel, tak pojďme začít dřevem

Topení dřevem je v roce 2026 nejen legální, ale z hlediska státu i Evropské unie bezproblémové a dlouhodobě akceptované. Neexistují žádné konkrétní plány, návrhy ani „tajné vyhlídky“ na zákaz topení dřevem. Pokud jste na něco takového narazili, pak vězte, že se jednalo o dezinformaci. Dřevo je považováno za obnovitelnou surovinu, která je součástí přirozeného uhlíkového cyklu, a právě proto se na něj nevztahují ani emisní povolenky. To je klíčový bod, který jej zásadně odlišuje od fosilních paliv. Pokud někdo dnes topí suchým dřevem v moderních kamnech nebo kotli, jeho způsob vytápění není z pohledu legislativy žádný problém. Velkou výhodou dřeva je i jeho cena. Ta je v posledních letech relativně stabilní a nepodléhá tak dramatickým výkyvům jako plyn nebo elektřina. Dřevo je lokální surovina, není závislé na geopolitických krizích ani na burzovních spekulacích v takové míře. Pro domácnosti to znamená předvídatelnost, což je v době nejistoty možná ta nejcennější věc. Lidé, kteří topí dřevem, se proto nemusí obávat ani skokového zdražování, ani regulatorních šoků.

Je tu ale výjimka, kterou je potřeba jen správně pochopit

Jediná skutečná výjimka se týká technologie, nikoli paliva samotného. Majitelé kotlů první a druhé emisní třídy už tyto zdroje používat nesmějí. Tento zákaz ale nepadl zčistajasna a není namířen proti dřevu jako takovému. Jde o snahu odstranit nejšpinavější a technologicky zastaralé kotle, které produkují nepřiměřené množství prachových částic. Kdo má kotel třetí emisní třídy nebo vyšší, případně moderní kamna, nemá důvod ke znepokojení. Podobná situace platí i pro uhlí, alespoň pokud jde o emisní třídy kotlů. I zde platí, že kotle první a druhé třídy jsou minulostí, zatímco třetí a vyšší emisní třída je z hlediska provozu stále legální. Rozdíl oproti dřevu je však zásadní v samotné povaze paliva. Uhlí je fosilní palivo, a to znamená, že na něj dopadnou emisní povolenky. Ty se mají v plné podobě projevit od roku 2027, a právě zde lze očekávat zdražení vytápění uhlím. Nejde o zákaz, ale o ekonomický tlak, který má postupně odrážet skutečné environmentální náklady spalování fosilních paliv.

Pokud topíte uhlím, tak se připravte na průvan v kapse

Pro lidi, kteří dnes uhlím topí, to znamená, že v krátkodobém horizontu se nic dramatického neděje, ale v delším časovém výhledu je třeba počítat s tím, že uhlí nebude cenově tak výhodné jako dřív. Ne kvůli nedostatku uhlí, ale kvůli ceně uhlíkových emisí. Tento mechanismus není trestem, ale nástrojem, který má postupně měnit energetickou strukturu.

Plyn je tak trochu v pohodě a tak trochu ne

Plyn stojí někde mezi. I ten je fosilním palivem, a tedy se jej emisní povolenky týkají. V roce 2026 se však pro běžné domácnosti nic zásadního nemění. Mírné zdražení se může objevit v důsledku postupného náběhu nového systému, ale není důvod očekávat skokový nárůst cen jen kvůli regulaci. Navíc zde působí opačný trend a to že samotná tržní cena plynu dlouhodobě klesá. Po extrémech z let energetické krize se plyn vrátil na úrovně, které jsou pro mnoho domácností zvládnutelné, a tento pokles může případné náklady na povolenky částečně nebo zcela vykompenzovat. Další důležitý faktor je technologie. Kondenzační plynové kotle jsou výrazně účinnější než starší typy a dokážou ze stejného množství plynu získat více tepla. To znamená nižší spotřebu, nižší účty a menší citlivost na případné zdražení paliva. Pro mnoho domácností tak plyn zůstává racionální a ekonomicky smysluplnou volbou, alespoň v přechodném období.

Elektřina nejspíš překvapí

A pak je tu elektřina. Zdroj, který se stal symbolem budoucnosti, ale zároveň i zdrojem obav z vysokých účtů. Paradoxně právě zde lze v nejbližších letech očekávat úlevu. Cena elektřiny dlouhodobě klesá a neexistuje silný strukturální důvod, proč by se tento trend měl otočit. Rozvoj obnovitelných zdrojů, stabilizace trhu a technologický pokrok tlačí cenu směrem dolů. Druhý, méně viditelný, ale zásadní aspekt spočívá ve změně struktury plateb. Část nákladů, které byly dříve přímo součástí účtů za elektřinu, se nyní přesouvá na stát. Domácnosti je tedy neuvidí přímo na složenkách, ale zaplatí je nepřímo prostřednictvím daní. A tady se dostáváme k zajímavému efektu a to že tyto náklady budou platit všichni, bez ohledu na to, čím topí. Vláda rozhodla, že i lidé, kteří elektřinu k vytápění vůbec nepoužívají, na ní budou přispívat těm, kteří ji spotřebují ve velkých objemech. Výsledkem je tichá, ale významná redistribuce. Lidé, kteří topí elektřinou, ať už elektrickým kotlem, přímotopy, podlahovým topením nebo tepelným čerpadlem, budou zvýhodněni. Část jejich nákladů se rozprostře do celé společnosti. Ti, kdo topí dřevem, plynem nebo uhlím, se na tomto systému budou podílet také, aniž by z něj jakkoli profitovali.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.