Topení kotlem na dřevo velmi pomáhá stáložár. Sníží spotřebu dřeva, udrží vodu teplou a zvýší komfort

Umění našich pradědů

Základní myšlenka je přitom jednoduchá. Místo nárazového topení, kdy dům jednou přetopíte a podruhé necháte vychladnout, pracujete s kotlem tak, aby v něm byl neustále udržovaný žár. Ne plameny šlehajícími do výměníku, ale stabilním tepelným jádrem, které umožňuje okamžitě dodat výkon, když je potřeba. Výsledkem je systém, který je pořád natopený. Teplota vody v topném okruhu neklesá, dům se nevychlazuje a teplo je rovnoměrné. A to všechno s menší spotřebou dřeva a menší námahou. Zní to jako ideál. Jenže právě stáložár byl u starších kotlů často kamenem úrazu. Tam, kde chyběla regulace, automatika a jakákoli zpětná vazba, záviselo všechno na zkušenosti a citu topiče. Kdo to uměl, topil úsporně a s překvapivě slušným komfortem. Kdo ne, ten dusil oheň přivřenou klapkou, nechával palivo jen doutnat a zadělával si na problém. Dehtování komína, zanesený výměník, vysoké emise a typický štiplavý kouř, který zná každá starší vesnice v zimě.

🔴 Mimořádná zpráva:

Jde používat stáložár u mého kotle?

Používat stáložár u staršího kotle tedy možné je, ale jen za přesně daných podmínek. Základem je pochopit rozdíl mezi žárem a doutnáním. Žár znamená vysokou teplotu spalovacího prostoru a dostatek vzduchu, aby docházelo k co nejúplnějšímu spalování plynů uvolňovaných ze dřeva. Doutnání je opak. Nízká teplota, málo kyslíku a vznik dehtu. Pokud u starého kotle stáhnete přívod vzduchu tak, že plameny zhasnou a palivo jen černá, nejde o stáložár, ale o chybu. Správný postup u staršího kotle začíná vždy kvalitním palivem. Suché dřevo s vlhkostí ideálně pod dvacet procent není doporučení, ale podmínka. Bez něj stáložár nefunguje. Dále je nutné topit menšími dávkami a častěji, aby spalovací prostor zůstával teplotně stabilní. Přikládání obrovského množství dřeva s cílem „aby to vydrželo co nejdéle“ vede přesně k tomu, čemu se chceme vyhnout. Regulace výkonu se musí dít primárně množstvím paliva, ne násilným škrcením vzduchu.

Jak poznáte, že to děláte správně?

Komín je první kontrolní bod. Správně provozovaný kotel se stáložárem produkuje minimum viditelného kouře. Spaliny jsou světlé, často téměř neviditelné. V kotli se netvoří lepkavý dehet, ale suchý popel. Teplota spalin je stabilní a nespadne do hodnot, při kterých dochází ke kondenzaci. A hlavně dům se chová klidně. Bez výkyvů, bez studených radiátorů a bez přetopených místností. Je ale nutné říct jednu nepohodlnou věc. Ne každý starý kotel dnes smí být v provozu. Kotle první a druhé emisní třídy už podle platné legislativy musí být vyřazeny. Ne proto, že by nešlo s nimi topit, ale proto, že jejich konstrukce nedokáže dlouhodobě splnit emisní limity ani při sebelepší obsluze. Pokud někdo dnes mluví o stáložáru u takového kotle, mluví o technologii, která už do budoucna nepatří.

Moderní řešení, která jsou o parník dál

Právě tady přichází ke slovu moderní kotle na dřevo. A s nimi i stáložár v úplně jiném významu. Ne jako výsledek řemeslného umu topiče, ale jako řízený proces. Moderní zplynovací kotel pracuje s vysokou teplotou spalování, ventilátorem a elektronikou, která v reálném čase vyhodnocuje, co se v kotli děje. Klíčovou roli v tom hraje lambda sonda. Ta měří obsah kyslíku ve spalinách a podle něj upravuje přívod vzduchu. Princip je elegantní. Kotel má v sobě neustále aktivní žhavé lože. Jakmile se zvýší odběr tepla, automatika otevře přívod vzduchu, zvýší výkon ventilátoru a spalování se okamžitě rozběhne na vyšší výkon. Jakmile je tepla dost, výkon se plynule stáhne, ale žár zůstává. Nedochází k vypnutí a znovuzapálení, ale k nepřetržitému řízení procesu. Výsledkem je vysoká účinnost, nízké emise a pocit, že topení „jede samo“.

Nemusí to být tak jednoduché

Zásadní rozdíl oproti minulosti je i v tom, že moderní kotel není ponechán napospas okamžité potřebě domu. Spolupracuje s akumulační nádrží, která přebytky tepla ukládá a v pravou chvíli je vrací zpět do systému. Stáložár tu neslouží k vykrytí doby mezi přikládáním, ale k tomu, aby byl celý systém tepelně stabilní. Voda v nádrži i v topném okruhu má pořád svou teplotu. Dům se nevychladí a uživatel nemusí řešit, kdy přesně má přijít domů přiložit.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.