V –40° mrazech umí obyvatelé Ojmjakonu vytopit domácnost až o 10 °C. Jednoduché a levné techniky lze uplatnit i v Česku

Zkušenosti ze severovýchodu

Ojmjakon je považován za nejchladnější trvale obývané místo na světě. Naměřené teploty zde opakovaně klesají pod –60 °C a běžná zimní minima se pohybují mezi –45 a –55 °C. Dokážete si to představit? Obyvatelé zde žijí dlouhé měsíce v podmínkách, které by u nás byly považovány za krizové. Podobně je na tom i Jakutsk, nejchladnější velké město světa s několika sty tisíci obyvateli. Jak tito lidé fungují v takových mrazech a jak si dopřávají vysněného tepla?

Malými krůčky k teplu

Těžké textilie patří mezi nejjednodušší a přitom velmi účinné prostředky, jak omezit únik tepla. V chladných městech se běžně používají silné termozávěsy před okny a textilní clony ve dveřích. Závěs funguje jako další izolační vrstva a zároveň omezuje proudění studeného vzduchu.

Když jedny nestačí, přidáme druhé

Zádveří je v extrémním chladu považováno za nezbytný prvek, protože odděluje obytný prostor od venkovního prostředí. Kromě toho se však i u vstupních dveří často vytváří provizorní druhé dveře tvořené například z těžké látky, plsti nebo vícevrstvého závěsu. Tento princip výrazně snižuje teplotní šok při otevření dveří a pomáhá udržet stabilní klima v obytné části bytu. Efekt se pohybuje kolem 1 až 3 °C, ale v kombinaci s dalšími opatřeními je klíčový.

Odnímatelné izolační panely

Další běžnou praxí je použití odnímatelných izolačních panelů na vnitřní straně studených stěn. Používají se lehké materiály jako PIR, XPS nebo přírodní korek, které se připevňují mechanicky nebo pomocí suchých zipů. Výhodou je, že nejde o trvalý zásah do konstrukce a panely lze odstranit po odeznění mrazů. Klíčová je vzduchová mezera mezi panelem a stěnou, která výrazně zvyšuje izolační účinek.

Akumulace tepla je překvapivě účinná a často podceňovaná

V extrémních oblastech se využívají nádoby s vodou, cihly, kámen nebo litinové radiátory, které přes den akumulují teplo a v noci ho pomalu uvolňují. Voda má vysokou tepelnou kapacitu a sudy nebo velké nádoby umístěné v obytném prostoru fungují jako stabilizační prvek vnitřní teploty. Je to vhodné i při výpadku topení, protože teplo se neuvolní okamžitě.

Zavírejte ty dveře

Jedním z nejefektivnějších kroků je omezení vytápěného objemu. V extrémních mrazech se běžně obývá jen část bytu nebo domu, zatímco ostatní místnosti se uzavírají. Tím, že dveře do jiných místností utěsníte, zvýšíte teplotu v hlavní obytné místnosti o 2 až 5 °C. Zároveň snížíte tepelné ztráty.

Jistota při výpadku elektřiny

Na elektrické podlahové topení spoléhá dnes nejedna domácnost. Co když ale přijde znovu blackout? Kamna na pevná paliva nebo jednoduchá lokální topidla jsou ideální pojistkou při výpadku (aktuální ceny oblíbených krbových kamen si můžete prohlédnout například zde). Nejde o plnohodnotné vytápění celého objektu, ale o možnost udržet obytný prostor nad kritickou teplotou. 

Kromě hlavního topného systému se v extrémních podmínkách počítá s lokálním záložním vytápěním. Používají se elektrické infra panely, olejové radiátory nebo plynová topidla s odpovídajícím větráním. Cílem není vytopit celý objekt, ale zajistit tepelný komfort v jednom prostoru.

Spaní pod stanem a přitom v posteli

Jedním z nejúčinnějších krizových řešení je vytvoření malého mikroprostoru, například pomocí stanu nebo baldachýnu nad postelí. Teplota uvnitř takového prostoru může být o 5 až 10 °C vyšší než ve zbytku místnosti. A spěte výš. Teplo v místnosti přirozeně stoupá vzhůru, to víme. V extrémně chladných oblastech se proto běžně spí na vyvýšených lůžkách, případně na palandách.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.