„Topit dřevem mi nikdo nezakáže,“ říká Jaromír a ukazuje svůj kotel

Proč vlastně nedáte dopustit na vytápění dřevem?

Víte, ono to teplo ze dřeva je jiné. Když přijdete v zimě promrzlí zvenku a doma máte krásně vyhřáto díky dřevu, které jste si sami připravili, je to úplně jiný pocit. Navíc jsme tady na Vysočině, lesy máme hned za domem. Můj děda vždycky říkal, že dřevo zahřeje člověka hned několikrát. Poprvé, když ho kácíte, podruhé, když ho štípete, potřetí, když ho rovnáte, a teprve počtvrté, když ho hodíte do kotle. Je to zkrátka náš způsob života a k našemu stavení to patří.

Kolik je s tím přes rok práce?

Neříkám, že to je práce na pět minut. Každý rok spotřebujeme kolem patnácti až dvaceti prostorových metrů rovnaného dřeva. To znamená na jaře dřevo přivézt, nařezat, naštípat a hezky vyrovnat pod přístřešek, aby mohlo pořádně proschnout. Ideálně by mělo schnout alespoň dva roky, takže točíme dvě hromady. Zabere to několik víkendů čistého času. Ale já to beru jako takové svoje fitko. Místo toho, abych po práci ve fabrice seděl u televize, jdu ven, vezmu do ruky sekeru a vyčistím si hlavu. Člověk se u toho zapotí, ale ten výsledek pak vidíte před sebou v těch srovnaných polenech.

Kde dřevo sháníte?

Máme kousek vlastního lesa, který mi zůstal po rodičích. Tam si dělám takzvanou probírku, případně zpracovávám stromy, které spadnou po silnějším větru nebo které poškodí kůrovec. Zbytek pak dokupuju od místní pily nebo od státních lesů jako palivové dřevo. Většinou beru smrk, sem tam se podaří sehnat i nějaký buk nebo dub. To je pak do kotle zkrátka paráda, protože tvrdé dřevo déle hoří a z jednoho polena dostanete víc tepla.

Nezvažoval jste nikdy přechod na jiné vytápění?

Přípojku na plyn v naší ulici máme a dokonce jsme o tom s manželkou před lety uvažovali. Ale když vidím ty dnešní ceny energií a jak se to neustále mění, raději zůstanu u toho, co si dokážu zajistit sám. U našeho starého domu by to ale znamenalo pořádně si všechno propočítat. Máme klasické radiátory, které potřebují poměrně horkou vodu, a nejsem si jistý, jestli by s nimi čerpadlo fungovalo dostatečně úsporně. Možná bych musel některé vyměnit a ta počáteční investice by nebyla malá. Navíc ten pocit nezávislosti, když máte na zimu plný dřevník, ten mi žádný dodavatel elektřiny nebo plynu nedá.

Co na to říká vaše rodina?

Manželka je ráda, že máme doma krásně teplo a neplatíme za to horentní sumy. Sama občas přiloží ruku k dílu, když je potřeba menší polínka narovnat do bedny u kotle. Syn teď maturoval, takže měl plnou hlavu učení, ale o víkendech mi pomáhá. Někdy sice trochu brblá, že jeho kamarádi ve městě jen otočí kohoutkem a my tu musíme skládat fůru, ale myslím, že i on v hloubi duše ví, že to má smysl. Dcera teď bydlí ve městě v podnájmu a vždycky se směje, že tam mají v zimě chladno, protože se šetří na energiích, a k nám se jezdí na víkendy ohřát.

Pravidla pro vytápění se ale zpřísňují. Neobával jste se, že vám stát nedá na výběr?

Nebudu zastírat, že jsem ty obavy měl. Zprávy čtu, v hospodě se o tom s chlapy bavíme často. Vadilo mi, když jsem pořád dokola slyšel, jak se budou muset některé kotle odstavit, jak budou létat drony a měřit, co komu stoupá z komína. Člověku se to nelíbí, když má pocit, že mu někdo diktuje, čím si smí doma zatopit. Ale pak jsem si sedl, popřemýšlel a řekl si, že se nebudu jen rozčilovat u piva. Rozhodl jsem se celou situaci vyřešit po svém.

Zákaz starých kotlů už ale platí. Co byste dělal, kdyby se týkal i vás?

Ono to není „kdyby“. Ten zákaz se totiž mého původního kotle skutečně týkal. Měl jsem tady dole starý ocelový kotel, typický odhořívací, který sice sežral snad všechno, ale ruku na srdce, ta účinnost už nebyla dobrá a z komína se občas valil dým, zvlášť když dřevo nebylo dokonale suché. Patřil do první emisní třídy, takže jsem moc dobře věděl, že od září 2024 už v něm legálně topit nesmím. Musel jsem proto začít řešit, čím ho nahradím.

Pojďte se podívat sem do rohu. Já jsem se dřeva jako paliva nevzdal. Vzdal jsem se jen toho starého železa, ve kterém jsem ho pálil. Pořídil jsem si moderní zplyňovací kotel na dřevo, ke kterému mi tady řemeslníci zapojili ještě dvě akumulační nádrže, každou o objemu tisíc litrů. Bylo to drahé, to nebudu zapírat, ale když jsem kotel měnil, podařilo se mi získat i dotaci. Díky tomu jsme tu investici s manželkou zvládli.

Pozn. redakce: Na aktuální ceny moderních zplyňovacích kotlů na dřevo se můžete podívat zde.

V čem se ten nový kotel liší od starého?

Tenhle kotel splňuje nejvyšší pátou emisní třídu a rovnou i požadavky na ekodesign. Když ho roztopím a proces se rozběhne, z komína není vidět skoro žádný kouř. Kotel si pomocí elektroniky a lambdasondy sám hlídá spalování a podle potřeby upravuje přívod vzduchu. Funguje to tak, že se dřevo uvnitř zahřeje, začne se z něj uvolňovat dřevní plyn a ten se teprve spaluje při velmi vysoké teplotě v té spodní komoře. Spalování je díky tomu čistší a kotel má vysokou účinnost.

K čemu přesně slouží ty nádrže na vodu?

To je věc, kterou bych doporučil každému. Zatopím naplno, kotel jede na optimální výkon, takže vzniká mnohem méně kouře a dehtu. Teplo, které hned nespotřebují radiátory v domě, se uloží do akumulačních nádrží. Teplá voda z nádrží pak dál vytápí dům, i když už kotel dávno vyhasl. Když není venku velký mráz, vydrží nám zásoba tepla klidně celý další den. Při pořádné zimě samozřejmě musím zatápět častěji, ale oproti starému kotli je to úplně jiný komfort. Takže mám teplo ze dřeva, splňuji současné předpisy a práce kolem samotného topení mi znatelně ubylo.

Co když se předpisy za pár let opět změní?

To vám dneska nikdo neřekne. Ale já mám teď nový kotel, který splňuje všechny předpisy a kouří mnohem míň než ten starý. Navíc dřevo je pořád obnovitelný zdroj energie, se kterým počítá i Evropská unie. Pokud vím, nikdo ho plošně zakazovat nechce. Takže nevidím důvod, proč bych měl přestat topit dřevem. A kdyby se něco změnilo, budu to řešit, až to přijde. Dokud budu mít zdravé ruce a les za domem, dřevem topit budu.

Děkuji za rozhovor. 

Také děkuji.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.