Kolik peněz si připravit na topnou sezónu 2026? Srovnali jsme dřevo, elektřinu, plyn a pelety

Oblíbená volba českých domácností

Plyn patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější zdroje tepla. Důvodem je jednoduchá obsluha, stabilní výkon a relativně rozumné provozní náklady. Cena plynu se i v roce 2026 bude lišit podle dodavatele, tarifu a délky fixace, ale průměrná cena energie se pohybuje přibližně okolo 2,5 Kč za 1 kWh plynu. Rozhodující roli zde hraje účinnost kotle. Existují vysoce účinné plynové kotle, které přesahují účinnost 100 % (aktuální ceny zde), ale také starší kotle s nízkou účinností. Pokud budeme počítat s průměrnou účinností 90 %, vyjde nás jedna kilowatthodina tepla z plynu přibližně na 2,77 Kč. Plyn tak zůstává kompromisem mezi cenou a pohodlím. Ostatně stále je to v Česku nejčastější způsob topení.

Stejné palivo v jiném podání

Elektřina patří k nejjednodušším způsobům vytápění, ale zároveň k těm nejdražším. V roce 2026 se průměrná konečná cena elektřiny pro domácnosti pohybuje zhruba okolo 8 Kč za 1 kWh. Pokud topíte přímotopem nebo elektrickým kotlem, zaplatíte prakticky celou částku, a tak vás jedna kilowatthodina tepla vyjde přibližně právě na těchto 8 Kč.

Zcela jiná situace nastává v případě tepelných čerpadel. Ta sice rovněž využívají elektřinu, ale díky topnému faktoru dokážou z jedné kilowatthodiny vyrobit výrazně více tepla. Pokud má tepelné čerpadlo topný faktor 3, vyjde vás 1 kWh tepla zhruba na 2,7 Kč. Při horších podmínkách, například v silnějších mrazech, může topný faktor klesnout na hodnotu 2, a v takovém případě se cena tepla pohybuje okolo 4 Kč za 1 kWh. I přesto je vytápění tepelným čerpadlem výrazně levnější než přímé elektrické topení. Na aktuální ceny tepelných čerpadel se můžete podívat například zde.

Klasika, která pořád dává smysl

Topení dřevem si i v roce 2026 pravděpodobně udrží pověst nejlevnějšího způsobu vytápění. Kromě ceny hraje roli i atmosféra, kterou otevřený oheň nebo kamna dokážou vytvořit. Přesnou cenu palivového dřeva nelze určit univerzálně, protože se liší podle regionu, druhu dřeva i způsobu zpracování. Orientačně se však dnes jeden prostorový metr sypaného měkkého dřeva pohybuje okolo 1 400 Kč, zatímco tvrdé dřevo vyjde zhruba na 2 100 Kč za PRMs.

Rozdíl není jen v ceně, ale i ve výhřevnosti. Jeden PRMs smrkového dřeva má přibližně 1 600 kWh energie, zatímco bukové dřevo nabídne zhruba 2 100 kWh. Pokud cenu vydělíme výhřevností, dostaneme se u měkkého dřeva na zhruba 0,88 Kč za 1 kWh a u tvrdého dřeva přibližně na 1,00 Kč za 1 kWh. Po započtení účinnosti topidla, například 85 %, vychází skutečná cena tepla u smrku zhruba na 1,04 Kč/kWh a u buku přibližně na 1,18 Kč/kWh. Z čistě finančního pohledu je tak dřevo stále bezkonkurenční, je však nutné počítat s vyšší časovou i fyzickou náročností.

Velkou výhodou je i to, že máte na výběr celou řadu topných zařízení, prostřednictvím kterých lze využít dřevo. Například moderní kotle na dřevo, na jejichž aktuální ceny se můžete podívat například zde. Další možností jsou nejrůznější typy krbových kamen, například kachlová (aktuální ceny zde) nebo akumulační kamna, která dokážou hřát i dlouhé hodiny po vyhasnutí. Na jejich aktuální ceny se můžete podívat například tady.

Zlatá střední cesta

Dřevěné pelety jsou v posledních letech stále oblíbenější volbou pro ty, kteří chtějí topit biomasou, ale bez každodenní práce s poleny. Nabízejí stabilní výkon, automatické přikládání a velmi slušný komfort obsluhy. V topné sezoně 2025/26 se cena kvalitních dřevěných pelet pohybuje přibližně okolo 8 Kč za jeden kilogram. Výhřevnost pelet je zhruba 5 kWh na kilogram. Pokud tedy vezmeme průměrnou cenu 8 Kč za kilogram a vydělíme ji výhřevností, dostaneme se na částku přibližně 1,6 Kč za 1 kWh energie. Stejně jako u ostatních paliv však musíme započítat účinnost topného zařízení. U moderních peletových kotlů a kamen se účinnost běžně pohybuje kolem 90 %. Reálná cena jedné kilowatthodiny tepla se tak v roce 2026 pohybuje zhruba okolo 1,77 Kč. Pelety tak představují rozumný kompromis mezi cenou, komfortem a pracností provozu. Na aktuální ceny peletových kotlů se podívejte například tady.

Kolik to tedy dělá?

Z porovnání jednotlivých způsobů vytápění vyplývá, že rozdíly v provozních nákladech jsou značné a úzce souvisejí s použitým palivem, účinností zdroje i nároky na obsluhu. Nejnižší náklady dlouhodobě nabízejí zdroje využívající biomasu, zejména dřevo, zatímco pelety představují vyvážený kompromis mezi cenou a komfortem. Plyn zůstává stabilní a pohodlnou volbou s rozumnými náklady. Přímé elektrické vytápění patří k nejdražším řešením, naopak moderní tepelná čerpadla dokážou díky vysoké účinnosti výrazně snížit spotřebu elektřiny a přiblížit se nákladům ostatních běžných zdrojů tepla.

Pro odhad celkových výdajů na vytápění přitom není nutné složité počítání. Klíčové je znát roční spotřebu v kilowatthodinách. Jakmile je tato hodnota známá, lze ji jednoduše vynásobit cenou jedné kilowatthodiny tepla podle zvoleného zdroje a získat tak jasnou představu o tom, kolik peněz je potřeba si na topnou sezonu připravit.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.