HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Třídíte oděv v domnění, že pomáháte chudým? Na darovaném oblečení vydělávají hlavně obchodníci

reklama

Většina z nás ten pocit dobře zná. Stojíme před plechovým kontejnerem na textil, v ruce držíme igelitovou tašku plnou vyřazeného, ale stále pěkného oblečení, a s hřejivým pocitem u srdce ji házíme dovnitř. Věříme, že naše staré džíny, svetry nebo dětské bundy najdou druhý život u lidí, kteří si nové věci nemohou dovolit. Představujeme si matky samoživitelky, lidi bez domova nebo ohrožené děti. Loga charitativních nadací a líbivé nápisy o ekologii a pomoci na bocích sběrných nádob nás v tomto přesvědčení jen utvrzují. Skutečnost je ovšem mnohem složitější a v mnoha ohledech více připomíná tvrdý globální byznys než nezištnou charitu.



i Foto: Jan Dvořák / Midjourney
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Kde že to oblečení ve skutečnosti končí?

Aby reportéři zjistili, kde vyřazené oblečení z českých ulic skutečně končí, sáhli po moderní technologii. Do několika kusů oděvů nenápadně zašili miniaturní sledovací zařízení a dlouhého půl roku pečlivě monitorovali jejich pohyb. Příběh jedněch obyčejných kalhot, které původní majitel odevzdal do kontejneru v Pardubicích, hovoří za vše. Místo toho, aby zamířily k místní charitě, vydaly se na cestu dlouhou více než jedenáct tisíc kilometrů. Lokátor ukázal, že kalhoty putovaly nejprve do Polska, konkrétně do přístavu Gdyně. Odtud se přesunuly do belgických Antverp a následně byly naloženy na loď směřující na africký kontinent. Jejich pouť skončila až v Nigeru, kde se z charitativního daru stalo běžné tržní zboží prodávané na tamním tržišti. Ukázalo se tak, že to, co dárce vnímá jako lokální pomoc, je ve skutečnosti součástí mezinárodního obchodu.

V Česku provozuje kontejnery více společností

Na českém trhu operuje hned několik velkých hráčů, kteří sběr textilu zajišťují. Patří mezi ně například společnost Textil Eco, do jejíchž třídíren míří oblečení zhruba ze šesti tisíc kontejnerů. Každý den zde roztřídí až šedesát tun materiálu. Ty nejlepší, vysoce kvalitní kusy končí v českých secondhandech, kde se prodávají. Zbytek použitelného oblečení se vyváží do ciziny. Podobně fungují i další firmy, přestože se často zaštiťují vlastními nadačními fondy. Společnost Dymatex na rozdíl od jiných otevřeně přiznává, že část vybraného textilu prodává v zemích mimo Evropu. Zástupci firem argumentují čistou pragmatičností a ekonomickou nutností. Podle nich by bylo naivní pálit velké množství energie a peněz převážením textilu bez logického obchodního modelu. Aby se celý systém udržel v chodu, musí generovat zisk. Samotný prodej není podvod, transparentnost vůči dárcům ale často chybí.

Problémy plné nevyužitelného oděvu

Zatímco dříve byl sběr textilu pro firmy lukrativní záležitostí a kontejnery umisťovaly do ulic zdarma, dnes se situace obrací. Zlom nastal před dvěma lety a další zásadní změna přišla prvního ledna roku 2025, odkdy musí obce povinně zajistit celoroční oddělený sběr textilního odpadu. Problém spočívá v tom, že lidé sice do kontejnerů vhazují více věcí, ale jejich kvalita klesá. Zvyšuje se podíl rychlé módy a přibývá odpadového textilu, který se nedá prodat. Firmám tak masivně rostou náklady na třídění a likvidaci nepoužitelných zbytků. Kvůli této změně trhu už svozové společnosti odmítají provozovat kontejnery bezplatně. Pro města a obce to znamená novou finanční zátěž, která se počítá v desetitisících korun. Množství textilního odpadu je přitom alarmující, ročně se v Česku vyhodí zhruba sto osmdesát tisíc tun oděvů.

Má vůbec smysl třídit odpad?

Když příště ponesete vyřazené oblečení ke kontejneru, je dobré mít na paměti tento komplexní obraz. Váš dar neztrácí na významu a stále je lepším řešením než popelnice na směsný odpad. Jen je potřeba opustit představu, že vaše staré kalhoty oblékne zítra někdo z okolí. Darování textilu se stalo složitým průmyslem, kde se potkává ekologie s pravidly obchodu. Oblečení z našich skříní běžně cestuje přes půl planety, vytváří zisky pro obchodníky, zaměstnává třídírny, přidělává finanční vrásky starostům a v těch nejlepších případech se mění v inovativní materiály. Z charitativní pomoci se stal globální byznys, o kterém by dárci měli mít mnohem přesnější informace.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
17.11.2026

Photocredit: Jan Dvořák / Midjourney

4