Tříkomorový septik umožňuje stavět na pozemku bez kanalizace. Funguje bez elektřiny a vyváží se pouze jednou ročně

Levnější pozemky, které nemají kanalizaci

V lokalitách bez veřejné kanalizace lze stavět, ale vlastník musí vyřešit individuální způsob likvidace odpadních vod. Nejčastěji se dnes setkáme se dvěma řešeními a to domovní čistírnou odpadních vod (ČOV) a nepropustnou akumulační jímkou. Vedle nich však existuje třetí, technicky jednoduchá a přitom plně legální varianta, kterou je tříkomorový septik doplněný o dočišťovací filtr. Přestože se o něm mluví méně, vodoprávní úřady jej bez problémů povolují jako alternativu k oběma zmíněným systémům.

Domovní čistírny odpadních vod jsou řešení, ale také odpovědnost

Domovní ČOV je technologicky vyspělé zařízení. Funguje na principu biologického čištění s přívodem vzduchu. Dmychadlo vhání vzduch do aktivační nádrže, kde mikroorganismy rozkládají organické znečištění. Účinnost čištění je vysoká, pokud je systém správně navržen, seřízen a pravidelně udržován. Je ale potřeba počítat s tím, že jde o elektromechanické zařízení. Dmychadlo se zapíná v pravidelných intervalech, spotřebovává elektrickou energii a vydává charakteristický bzučivý zvuk. Ten může být v tichém prostředí slyšitelný. Zároveň jde o zařízení s omezenou životností. Kromě něj obsahuje ČOV řídicí jednotku, v ojedinělých případech také čerpadla a senzory. To vše znamená určitou míru servisních zásahů a riziko poruch.

Nádrž v zemi jako závazek řešit a platit každý měsíc odvoz

Opačným extrémem je klasická uzavřená jímka. Technicky jde o vodotěsnou nádrž bez jakéhokoli čištění. Veškerá odpadní voda se v ní pouze akumuluje a musí být pravidelně vyvážena. Výhodou je naprostá jednoduchost, nulová spotřeba elektřiny a absolutní ticho. Nevýhodou jsou provozní náklady. Běžná čtyřčlenná domácnost vyprodukuje přibližně 10 až 15 m? odpadní vody měsíčně. Pokud má jímka objem například 12 m?, je nutné řešit vývoz prakticky každý měsíc. To znamená pravidelné objednávání fekálního vozu a nemalé roční náklady. Jakékoli úmyslné prosakování z jímky do terénu je nelegální a při zjištění následuje pokuta i povinnost nápravy. A to přesto, že je tichým tajemstvím, že velké množství jímek v Česku jsou právě zdánlivě čirou náhodou naprasklé a prosakují. Vždy jen do času. Stačí aby si úřad všiml nepravidelného vývozu, nebo dal udání soused a je na problém zaděláno.

Bez elektřiny a bez pravidelného vyvážení

Tříkomorový septik s dočišťovacím filtrem představuje kompromis mezi těmito dvěma přístupy. A podstatné je, že je stále legální a povoluje se. To zaniklo ve změti informací, že septik již povolen není. Tento ano. Pracuje na gravitačním principu. V první komoře dochází k oddělení hrubých nečistot a sedimentaci kalu. Těžké částice klesají ke dnu, lehké plavou na hladině. V dalších komorách probíhá další usazování a anaerobní rozklad organických látek. Voda ze septiku je předčištěná, nikoli však dostatečně vyčištěná pro přímé vypouštění. Proto následuje druhý stupeň a to je dočišťovací filtr, nejčastěji půdní filtr nebo jiný certifikovaný systém. Zde dochází k dalšímu biologickému a fyzikálnímu dočištění při průsaku přes filtrační vrstvy.

Slouží elektronické systémy nám nebo my jim?

Klíčová výhoda tohoto řešení spočívá v jeho pasivitě. Systém nevyžaduje elektřinu, neobsahuje dmychadlo, čerpadla ani elektroniku. Nemá tedy co vydávat hluk ani co žádost o výměnu filtru během naší nepřítomnosti, což obvykle spočívá v hlasitém pípání, které sousedy jistě nepotěší, pokud jsme na vícedenní dovolené. Z hlediska provozu jde o stabilní a odolné řešení, které dobře snáší i nepravidelné zatížení, například při delších odjezdech z domu. Údržba je relativně jednoduchá. Kal ze septiku je nutné vyvážet přibližně jednou ročně, podle objemu nádrže a počtu uživatelů. Ve srovnání s jímkou jde o výrazně nižší frekvenci vývozů. Dočišťovací filtr vyžaduje kontrolu, ale při správném návrhu a běžném provozu má dlouhou životnost.