HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Třináct seniorů žije pod jednou střechou jako jedna domácnost. Pečovatelé jsou tam 24 hodin denně

reklama

Stárnutí je fáze života, která v mnoha lidech vzbuzuje obavy. Většinou se bojíme ztráty soběstačnosti a především onoho okamžiku, kdy budeme nuceni opustit svůj domov a přesunout se do neosobní instituce. V místě, kam se dnes podíváme, se snaží ukázat, že podzim života může mít mnohem přívětivější podobu. Projekt ukazuje cestu takzvaného podporovaného sdíleného bydlení. Filosofie organizace je vcelku přímočará. Člověk se sem nastěhuje jako do nového domova, nikoliv jako pacient do ústavního zařízení.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Hanz Dergel
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Skutečný domov

Mnoho tradičních zařízení, a to nejen v České republice, funguje na principu dlouhých chodeb, sesteren a uniformních pokojů, kde se na relativně malé ploše potkávají desítky až stovky klientů. V tomto domově však volí odlišný přístup, v němž hraje hlavní roli respekt k lidskému soukromí. V současnosti zde žije třináct starších lidí. Celý dům je rozdělen do dvanácti bytových jednotek, přičemž některé z nich jsou navrženy tak, aby zde mohl pohodlně žít manželský pár.

Plnohodnotné bydlení ve velkých místnostech

Nejde o stísněné pokoje s jedním lůžkem a skříní. Prostor pro jednoho obyvatele má obvykle od 32 do 55 metrů čtverečních. Součástí každého osobního prostoru je vlastní koupelna a v některých případech i oddělené posezení s venkovní terasou. Co však dělá z těchto stěn skutečný domov, je možnost přivézt si z předchozího bydliště svůj vlastní nábytek, zarámované fotografie a další oblíbené věci. Cílem návrhu je, aby prostor vypadal jako reálná domácnost. Znamená to, že když má člověk touhu po klidu, jednoduše za sebou zavře dveře a nachází se ve svém vlastním světě.

Přichází sem lidé v různých fázích života

Běžná představa o stěhování do domova pro seniory se pojí s nevyhnutelnou krizí. Člověk odchází z domu ve chvíli, kdy už nedokáže sám fungovat. Tento projekt ale vítá lidi v různých fázích života. Nastěhovat se mohou ti, kteří jsou stále v dobré kondici, ale i lidé, kterým pozvolna ubývá sil nebo čelí nastupujícím kognitivním obtížím. Zkrátka můžete přijít dříve, než si to situace krizově vynutí.

Konec osamělosti všedních dnů

Představte si vitální 78letou ženu, která ráda tráví odpoledne na zahradě a má svůj pečlivě vybudovaný rytmus. Nastěhuje se, protože hledá komunitu, sousedy a pocit jistoty. Jak plynou roky, její zdravotní stav se zhorší. Začne potřebovat pomoc s ranním vstáváním a hygienou, o něco později vyžaduje pravidelné zdravotní úkony, a v samém závěru života i paliativní péči. V tradičním systému by takový vývoj znamenal další stresující přesuny. Z bytu do pečovatelského domu a odtud nakonec do nemocnice. Tady však může zůstat ve své posteli. Péče a podpora se postupně zesilují a přizpůsobují se tomu, jak člověk stárne.

24/7 dohled pečujícího týmu

Tento pocit klidu je podepřen trvalou přítomností pečujícího týmu. Nejde jen o denní služby. Pokud se obyvatel probudí ve tři hodiny ráno zmatený, přepadne ho úzkost nebo potřebuje pomoci se vstáváním, není ve tmě sám. Fyzicky je v domě přítomen člověk, který mu dokáže poskytnout potřebnou oporu a bezpečí. Tým je podle provozovatele speciálně vyškolen i pro citlivou práci s lidmi, u kterých se projevují kognitivní změny. Dům se však díky tomu neproměnil ve zdravotnické zařízení. Každý senior si ponechává svého praktického lékaře. Podle konkrétních a aktuálních potřeb za ním poté dochází zdravotní sestra nebo další specialisté na domácí péči.

Zvířata povolena, komunita vítána

Život za dveřmi Maison du Soleil plyne volným tempem a připomíná velkou rodinu. V kuchyni pracuje kuchař, který připravuje čerstvá jídla ze sezonních a lokálních surovin, často doplněná o úrodu ze zdejší zahrady. I zde platí svoboda volby. Člověk se může připojit ke společnému obědu u velkého stolu, nebo si jídlo odnese do svého pokoje. Společné zahradničení či hraní her jsou jen vítanou možností. Do tohoto konceptu zapadá i sympatický přístup k návštěvám. Neexistují zde vymezené nemocniční návštěvní hodiny. Rodinní příslušníci mohou přijít spontánně, posedět na terase nebo se přidat k oslavě. Jsou vnímáni jako přirozená součást chodu domu. Radost přinášejí také domácí mazlíčci, které si lidé po vzájemné dohodě mohou vzít s sebou. Obyvatelé navíc nejsou jen pasivními příjemci služeb. Jako členové sdružení mohou podle svých možností ovlivňovat organizaci aktivit a chod celé komunity.

Podobných projektů bude přibývat

Jedná se zatím o pilotní projekt organizace Fondation Caliel a nelze ho označit za běžný švýcarský standard. Náklady se řeší individuálně podle spletitého švýcarského modelu financování. Přesto tento koncept nabízí silnou inspiraci a naději. Ukazuje takzvanou třetí cestu, v níž se stárnoucí člověk nemusí přizpůsobovat pevnému režimu ústavu. Místo toho získá zázemí, komunitu a to nejdůležitější – když se jeho zdraví zhorší, nemusí se stěhovat jinam. Péče přijde za ním.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
08.09.2026

Photocredit: Hanz Dergel

0