Trombeho stěna chladí dům pomocí jednoduché fyziky. Češi ji staví svépomocí ze starých oken
Historie pasivní solární architektury skrývá řadu důmyslných řešení, mezi něž patří takzvaná Trombeho stěna. Základní princip tohoto systému si nechal patentovat americký vědec Edward Sylvester Morse v roce 1881. Skutečný rozvoj a celosvětovou popularitu však získal až v 60. letech 20. století, kdy jej francouzský inženýr Félix Trombe společně s architektem Jacquesem Michelem dále rozvinuli a uvedli do praxe. Své experimentální stavby realizovali ve francouzském Odeillu, kde demonstrovali možnosti využití sluneční energie ke snížení spotřeby energie v budovách. Dnes se tento systém těší oblibě zejména mezi příznivci ekologického stavitelství a pasivních domů. Největší přínos má v oblastech s dostatkem slunečního záření, kde pomáhá snižovat náklady na vytápění budov bez potřeby složitých technologických zařízení.

Sluneční energie pro topení i chlazení
Hlavní princip Trombeho stěny spočívá v zachycování sluneční energie a její proměně v proudění vzduchu nebo teplo. V klasické podobě se jedná o masivní tmavou zeď orientovanou na jižní stranu, před kterou je s mírným odstupem umístěno prosklení. Zatímco v chladných měsících slouží primárně k vytápění, její využití v letním období nabízí zajímavé řešení pro větrání a nepřímé chlazení interiéru. Pokud se stěna v létě správně upraví, dokáže fungovat jako takzvaný solární komín. Slunce ohřívá vzduch v mezeře mezi sklem a zdí, čímž se spustí proces přirozené cirkulace, která pomáhá odvádět nahromaděné teplo z vnitřních prostor domu ven.
Ochlazuje dům zcela zdarma po celé léto
Fyzikální podstata tohoto letního provozu je založena na jednoduché mechanice plynů a komínovém efektu. Když sluneční paprsky projdou skleněnou plochou, narazí na tmavý povrch stěny, který energii pohltí a přemění ji na teplo. Vzduch v uzavřené komoře se tak může během slunečného dne zahřát na padesát až 70 stupňů Celsia. S rostoucí teplotou se vzduch rozpíná, jeho hustota klesá a stává se lehčím než okolní chladnější vzduch. Tento ohřátý vzduch začne stoupat vzhůru a otvorem v horní části konstrukce uniká mimo budovu. V komoře tímto způsobem vzniká podtlak dosahující několika Pascalů, který začne fungovat jako motor celého systému. Podtlak totiž nuceně nasává nový vzduch z interiéru. Pokud je zajištěn přívod vzduchu z chladnější severní strany domu nebo ze sklepa, vzniká stálé proudění, které interiér provětrává rychlostí až jeden metr za sekundu. Výjimečnost tohoto systému spočívá v tom, že čím intenzivněji slunce svítí, tím silnější tah se v komínu vytváří, takže systém pracuje nejefektivněji právě v momentě největšího horka.
Stavba Tombeho stěny ze zbytkových materiálů
Krása tohoto řešení tkví v tom, že funkční solární komín lze postavit s minimálními finančními náklady za použití běžně dostupných věcí nebo stavebních zbytků ze zahrady a dílny. K realizaci stačí staré okenní rámy, tabule tvrzeného skla či polykarbonátové desky, několik dřevěných latí, černá barva a izolační silikon. Postup stavby začíná připevněním dřevěného rámu o hloubce přibližně patnácti centimetrů na nejslunnější jižní stěnu domu. Zadní stranu tohoto rámu, kterou tvoří buď přímo fasáda, nebo starší OSB deska, je nutné opatřit matným černým nátěrem pro dobrou absorpci záření. Na přední stranu rámu se následně vzduchotěsně upevní sklo nebo polykarbonát, čímž vznikne uzavřená vzduchová komora. V konstrukci je nutné vytvořit dva klíčové otvory vybavené větracími mřížkami a sítěmi proti hmyzu. Spodní otvor slouží pro nasávání vzduchu z domu a horní otvor musí v letním režimu ústit přímo do venkovního prostředí, aby horký vzduch unikal ven a neohříval obytné místnosti. Pro maximální účinek chlazení se doporučuje přivádět čerstvý vzduch z chladnějších míst, například přes sklep nebo zemní potrubí, kde má půda v létě nízkou teplotu.
Využití v létě k chlazení a v zimě k topení
Když letní sezóna skončí, systém se jednoduše přepne do zimního režimu, což z něj činí užitečný celoroční prvek. V zimě se horní výdech směřující ven uzavře a místo něj se otevře průduch vedoucí přímo do interiéru. Sluncem ohřátý vzduch v komoře pak stoupá nahoru a proudí do místnosti, zatímco chladnější vzduch z podlahy interiéru se spodním otvorem vrací zpět do komory k opětovnému ohřevu. Masivní stěna z betonu, cihel nebo kamene navíc funguje jako spolehlivý tepelný akumulátor. Přes den ukládá solární energií do své hmoty a díky časovému zpoždění ji formou příjemného sálavého tepla předává do domu během večerních a nočních hodin, kdy je potřeba vytápění nejvyšší. Správně navržená stěna tak pomáhá udržovat stabilní vnitřní klima po celý rok.
P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Daniel Krejčí
Redaktor
Vydáno dne:
02.07.2026
Photocredit: Václav Hynek
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
