Túje poškozuje zahradu. Přesto se u nás stále vysazuje ve velkém

Sobecké túje

Hlavním problémem je jejich vysoce konkurenční povaha. Tou vůbec nejničivější zbraní je jejich extrémně agresivní a mělký kořenový systém. Túje pod zemí vytvářejí velmi hustou síť kořenů, která funguje jako obří houba. Z okolní půdy nekompromisně vysávají veškerou vlhkost a živiny, takže pro ostatní zeleň v jejich blízkosti nezbude téměř nic. K tomuto silnému vysušování se navíc přidává problém s přirozeným opadem. Drobné šupinovité jehličí se v přírodě rozkládá jen velmi pomalu a těžko. Vytváří tak na povrchu suchou a kompaktní vrstvu, která postupně a neúprosně okyseluje okolní půdu.

Žloutnutí trávníku a rostlin okolo

Tuto vražednou kombinaci permanentního sucha, nedostatku živin a kyselého prostředí nesou špatně mnohé běžné zahradní rostliny. Nejvíce znatelné je to na klasickém trávníku, který v těsné blízkosti tújí zpravidla velmi rychle žloutne, řídne a nakonec zcela ustupuje mechům nebo holé suché hlíně. Stejně špatně snášejí sousedství zeravů také náročnější okrasné květiny, jako jsou například růže, jarní cibuloviny nebo trvalky vyžadující neutrální půdu. Velký problém mohou mít v jejich blízkosti i ovocné stromy a keře, kterým túje odebírají vodu nezbytnou pro vývoj plodů. Přežít v jejich stínu a suchu dokážou většinou jen velmi odolné plevele, nebo specifické kyselomilné rostliny jako rododendrony a vřesy, a to pouze pokud jim zajistíte vydatnou dodatečnou zálivku.

Strom dovlečený z ciziny

Dalším zásadním problémem je fakt, že túje jsou v naší přírodě cizorodým prvkem. Jedná se o nepůvodní dřevinu pocházející převážně ze Severní Ameriky nebo z Asie. Z ekologického hlediska fungují dlouhé jednodruhové řady tújí v podstatě jako dokonalé zelené pouště. Nenabízejí žádnou potravu v podobě nektaru pro opylovače, a jelikož netvoří dužnaté bobule, ale pouze suché šištičky, nelákají ani místní ptactvo. Zahrada tak přichází o cennou biodiverzitu. Zapomínat by se nemělo ani na to, že je celá rostlina poměrně silně toxická. Zejména její mladé výhonky obsahují neurotoxický éterický olej thujon. Při požití je dřevina jedovatá jak pro lidi, tak pro domácí zvířata a dobytek. Způsobuje silné křeče a poškozuje játra a ledviny. Samotný jed se ale naštěstí neuvolňuje do okolní půdy v takové míře, aby přímo zamořil zeminu.

Rozšířená pověra o tújích

S tújemi se pojí také jeden velmi rozšířený zahradnický mýtus. Mnoho lidí tyto dřeviny kácí v domnění, že do zahrady přenášejí obávanou rez hrušňovou, která ničí listy hrušní. V tomto ohledu jsou ale zeravy naprosto nevinné. Skutečným zimním hostitelem této houbové choroby jsou totiž některé specifické druhy jalovců, jmenovitě především jalovec chvojka a jalovec čínský. Lidé si je s tújemi díky podobnému vzhledu jen velmi často pletou. Pokud teprve plánujete výsadbu nového živého plotu a chcete se vyhnout negativním vlivům tújí, trh nabízí řadu skvělých a šetrnějších alternativ. Pokud trváte na neprůhledné stěně v zimě, můžete zvolit původní tis červený. Pro velmi husté opadavé ploty je nepřekonatelný domácí habr obecný nebo buk lesní. Tyto stromy si suché listí drží často až do jara, takže poskytují soukromí i přes zimu. Pro maximální podporu ptactva a hmyzu jsou pak ideální volně rostoucí smíšené ploty plné pestrých kvetoucích keřů.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.