Ukrajina nám bohužel ukazuje smysl instalace domácích zdrojů elektrické energie

Ukrajina je bez proudu

Asi každý si mohl přečíst v mediích v posledních dnech, že po nekončícím systematickém teroru ze strany Ruska, který je mířen zejména na energetickou infrastrukturu, už je Ukrajina víceméně bez vlastních elektráren. Je závislá na dodávkách ze západu a i ty váznou. Lidé mrznou v teplotách kolem mínus 20 °C, což je pro většinu z nás sedících ve vytopených obývácích zcela nepředstavitelné. Oprostíme se nyní od samotné podstaty situace, že napadená země je zkrátka v problému a podívejme se na věc z hlediska co bychom dělali my, nebo co budeme dělat my, až se frontová linie posune jednoho dne na naše hranice? Dojít k tomu může, pokud se situace bude vyvíjet tak, jak nyní a pokud se Ukrajina jednoho dne zhroutí.

Zelené či nezelené, možná za to budeme rádi

Rozstřílet raketami pár elektráren je poměrně snadné, jak se ukazuje. Čím větší elektrárny, s větším výkonem a v menším počtu, tím je energetická infrastruktura choulostivější. Stačí sundat pár objektů a celá země je bez proudu. A to je právě věc, která může být naprosto fatální. Jenže co s tim? Řešením by paradoxně mohly být právě tolik opovrhované systémy zelené energetiky. Fotovoltaika, větrné elektrárny, ale i správně postavené domy v tzv. pasivním standardu. Čím víc bude menších zdrojů, čím náročnější bude pro kohokoli, kdo by se rozhodl na Česko zaútočit, nám odstavit energetiku. Tak tedy fotovoltaické panely. Ale vždyť co když v zimě stejně nesvítí? To je pravda, ale ne tak docela.

Decentralizace, na které stojí internet

Samotný internet byl od počátku kdy vznikl na americké univerzitě navržen jako decentralizovaný. Proč? Aby nešel zničit. Je to síť milionů malých bodů a když některý odpadne, převezmou to další. Pokud se v Česku povede vybudovat síť s širokým mixem zdrojů energie, pomůžeme si. Ano, pokud je venku teplota pod nulou a my máme na střeše fotovoltaiku, pak je jasné, že si toho moc nevyrobíme. Můžeme ji ale mít podpořenou baterií a ta už nám může dům utáhnout klidně na týden provozu, než se vše uvede zpět do normálu. Můžeme jí mít nabitou pro případ nouze klasicky ze sítě, z jádra a když by došlo na věc a elektřina vypadla, přežijeme. Když mezitím vysvitne, nějakou energii si vyrobíme. Můžeme uložit energii do elektromobilu, kam se běžně vejde skoro 100 kWh, což vystačí klidně na měsíc provozu rodinného domu. Můžeme domy stavět tak, aby potřebovaly co nejméně energie, aby využívaly solární zisky a aby měly k dispozici kamna na dřevo, pro nouzové topení dřevem. To vše jde a každý malý krok v tomto může jednoho dne znamenat bytí a nebytí.

Temelín je a nemusí být

Stačí pár raket a Temelín bude nutné odstavit. Tak jednoduché to je. Co bude potom dál? Je fajn mít silnou levnou produkci energie. Ale jsme na ní až nebezpečně závislí. Nyní si žijeme v teple a blahobytu a tak nic neřešíme a možná jednoho dne, až to bude potřeba řešit, bude pozdě. Ti, kdo si doma zařídili systém, který funguje alespoň do nějaké míry ostrovně, pak budou fungovat dál, ostatní dost budou trpět. A že bydlíme v paneláku a tam do nejde? Kdepak, existuje už mnoho paneláků, které přešly do soběstačnosti. Stačí dobrá vůle obyvatel a SVJ.

P.S. Je nutné stavět novostavbu už jen s řízeným větráním nebo to jde i jinak? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.