HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Ukrajinci zachránili české stavebnictví. Nebýt jejich příchodu po roce 2022, v podstatě se nestaví

Představitelé českých stavebních firem se dnes shodují na jednom pozoruhodném paradoxu. Kdyby po roce 2022 nepřišel do Česka výrazný příliv ukrajinských pracovníků, tuzemské stavebnictví by podle nich nemělo v podstatě s kým stavět. Nedostatek lidí v tomto oboru není nové téma, ale v posledních letech se proměnil v jednu z nejpalčivějších bolestí české ekonomiky. A současně se stal symptomem hlubší společenské změny, kdy práce na stavbě, ještě donedávna považovaná za samozřejmou součást národního pracovního trhu, přestává být pro většinu Čechů představitelnou volbou.



i Foto: Jiří R. (se souhlasem)

Věc, o které se moc nemluví

Stavební firmy tak často stojí před zcela prostou otázkou, a to kdo vlastně bude v příštích letech stavět české domy, silnice a infrastrukturu? Domácí pracovníci totiž o obor jeví minimální zájem. Stavebnictví je fyzicky náročné, nestabilní, závislé na sezóně a nerovnoměrné poptávce. Zkušených řemeslníků ubývá a mladá generace se do učebních oborů hlásí méně ochotně než kdy dříve. Realita je nelichotivá a proto tento sektor stojí a padá s pracovní silou ze zahraničí. Zlom přinesl rok 2022. Do Česka přišlo velké množství lidí, kteří si museli rychle najít práci a začít nový život. Část z nich nastoupila do průmyslu, další do služeb, ale stavebnictví pocítilo jejich přítomnost nejvíc. Ukrajinci zaplnili díru na trhu, kterou Češi dlouhodobě nechtěli nebo nedokázali zaplnit. Pro mnohé stavební firmy to byla záchrana. Možná se o tom veřejně příliš nemluví, ale bez této pracovní síly by české stavebnictví podle řady expertů zkolabovalo. To, že dnes se ještě alespoň nějak daří stavět, je z velké části jejich zásluhou.

„Suverenita“ není zadarmo

Zároveň se tím obnažila další citlivá skutečnost. Kdyby firmy spoléhaly výhradně na české pracovníky, musely by jim nabídnout výrazně vyšší mzdy, než jaké jsou v oboru dnes obvyklé. A tyto mzdové náklady by se nevyhnutelně propsaly do cen finálních staveb. Český trh s byty a domy, který i bez toho zápasí s dramatickým růstem cen, by tak čelil tlaku, který si lze jen těžko představit. Bydlení je už dnes pro mnoho lidí nedostupné. Zdražení vyvolané nedostatkem pracovníků by mohlo tuto krizi ještě prohloubit. Co by se tedy stalo, kdyby Ukrajinci ze stavebnictví odešli? Představme si tento scénář bez zbytečných iluzí. Stavby by se zpomalily, možná zastavily. Česko dlouhodobě trápí nedostatek řemeslníků, a pokud by zmizela skupina téměř čtyřiceti tisíc ukrajinských pracovníků, ještě by se prohloubil. Stavby by trvaly déle, harmonogramy by se bortily a mnohé zakázky by zůstaly jen na papíře. Kdo někdy čekal měsíce na řemeslníka, dokáže si představit, jaké by to mělo následky v celostátním měřítku.

A to je teprve začátek

Zpomalení by ale bylo jen první fáze. Vzápětí by přišel růst cen. Menší nabídka pracovní síly znamená vyšší náklady na každou službu, a ve stavebnictví to platí dvojnásob. Zdražily by rekonstrukce, výstavba nových bytů i veřejné projekty. Ceny bytů, které se i nyní pohybují na historických maximech, by rostly ještě rychleji. Z krize dostupnosti bydlení by se mohla stát krize nedostupnosti. Některé stavební firmy by dopad pocítily tak silně, že by musely omezit kapacity nebo zavřít. Velcí hráči na trhu by si pravděpodobně poradili lépe, ale menší podnikatelé, kteří jsou na každém pracovníkovi závislí, by bojovali o přežití. A tam, kde se hroutí malé firmy, se často hroutí i regionální stavební projekty, které na nich stojí. To vše by se zpětně promítlo i do ekonomiky. Stavebnictví je významnou částí hrubého domácího produktu. Jeho oslabení by zpomalilo investice, zkomplikovalo veřejné zakázky a přineslo problémy i sektorům, které jsou na něm závislé. Od výrobců stavebních materiálů až po inženýrské služby.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Přijedou noví pracovníci, z jiné ciziny

Firmy by se samozřejmě snažily najít náhradu. Přivést pracovníky ze zemí jako Moldavsko, Srbsko, Mongolsko nebo Filipíny však není otázkou týdnů, ale měsíců až let. A tak by v prostoru visela otázka, kterou si zatím nikdo netroufá říct nahlas. Co když náhrada nebude? Závěrem zůstává jednoduchý, ale nepříjemný fakt. Česká společnost chce nové byty, lepší infrastrukturu a dostupné bydlení. Ale zároveň nechce pracovat tam, kde vznikají. Ukrajinci tak dnes drží stavebnictví nad vodou víc, než si možná připouštíme. A dokud si na tuto skutečnost neuvědomíme, zůstane i otázka budoucnosti českého bydlení nezodpovězená.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
09.12.2025

Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s majiteli stavebních firem

0