Úřad dovolil změnit rodinný dům na modlitebnu. Sousedé se vzbouřili a u soudu uspěli

Vskutku netradiční rodinný dům

Za celým projektem stál místní pravoslavný kněz. Ten měl původně v úmyslu vybudovat pro věřící klasické duchovní zázemí. Vzhledem k tomu, že záměr postavit standardní kostel narazil na nesouhlas okolí, zvolil cestu kompromisu v podobě výstavby rodinného domu, který by bylo možné využívat i pro náboženská setkání. Z hlediska formálního stavebního práva byla v roce 2011 skutečně schválena výstavba domu určeného k bydlení. Během samotné realizace se však začaly objevovat první odchylky. Růžová budova postupně získala charakteristickou kopuli a vysoká oblouková okna. Uvnitř objektu se nacházel dominantní prostor, jenž byl sice oficiálně označený jako devadesátimetrový obývací pokoj, ve skutečnosti ale šlo o místnost s byzantskými náboženskými malbami, ikonostasem a oltářem. Dům sice obsahoval standardní zázemí jako kuchyň a koupelnu, ale kněz v něm trvale nežil a dojížděl sem za svými povinnostmi ze sousední obce.

Bohoslužby v obyváku

Zásadní komplikace nastaly ve chvíli, kdy se uvnitř začaly pravidelně konat bohoslužby. Zástavba určená pro klidné bydlení nebyla na podobný provoz dimenzována. Podle svědectví místních obyvatel se na víkendová setkání sjížděly desítky lidí. Sousedé si stěžovali na hluk spojený se zpěvem a hudbou, ale především na citelnou dopravní zátěž. Zatímco úřady při posuzování pracovaly s kapacitou modlitebny pro 40 osob a schválený projekt počítal pouze s devíti parkovacími místy, místní obyvatelé namítali, že počet aut v ulicích bývá vyšší. Vozidla návštěvníků tak často stála na travnatých plochách, v nepřehledných zatáčkách a podél úzkých obecních cest, což narušovalo plynulost dopravy a bezpečnost v lokalitě.

Ústupky stavebního úřadu a nesouhlas sousedů

Stavební úřad v Říčanech v průběhu let řešil několik zjištěných rozporů mezi schválenou dokumentací a reálným stavem stavby. Po mnoha peripetiích v prosinci 2019 nakonec povolil změnu užívání části objektu na klubovnu s modlitebnou. Z tohoto klíčového řízení však úřad překvapivě vyloučil majitele okolních nemovitostí s odůvodněním, že se jich nový provoz přímo nedotkne. Sousedé se s tímto postupem nesmířili a obrátili se na ombudsmana. Ten po prošetření případu konstatoval, že stavební úřad pochybil. Z úřední dokumentace i z reálného provedení muselo být podle veřejného ochránce práv zřejmé, že stavba nebude sloužit k běžnému rodinnému bydlení, a úřad měl situaci od počátku posuzovat s ohledem na její skutečný účel.

Soud se postavil na stranu lidí

Celý případ se následně přesunul do soudní síně. Krajský soud v Praze se kauzou podrobně zabýval a v listopadu 2021 rozhodl ve prospěch sousedů. Zrušil rozhodnutí krajského úřadu, které předtím změnu užívání potvrdilo. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že vlastníci okolních domů měli být plnohodnotnými účastníky povolovacího řízení. Jejich práva totiž mohla být zvýšeným provozem dotčena. Soudci také poukázali na to, že úřady měly mnohem pečlivěji posoudit dopady na dopravní infrastrukturu, jelikož navržených devět parkovacích míst zjevně nereflektovalo skutečné potřeby plánovaného provozu. Na základě tohoto rozsudku stavební úřad v roce 2022 zasáhl a nařídil, že objekt smí být využíván výhradně k trvalému rodinnému bydlení.

Aktivity pokračovaly dál, rozhodnutí soudu navzdory

Příběh tím ovšem neskončil. Jeden z nespokojených sousedů podal v témže roce další žalobu s tvrzením, že se v objektu i přes zákaz nadále konají náboženské akce s účastí přesahující v některých dnech i stovku lidí. Požadoval po úřadech razantnější kroky, které by teoreticky mohly vést až k nařízení odstranění stavby. V květnu 2023 však soud tuto druhou žalobu zamítl. V odůvodnění konstatoval, že stavební úřad již podnikl nutné kroky zmíněným nařízením nápravy a že neexistuje právní důvod k demolici, jelikož budova jako taková stále disponuje platným původním stavebním povolením pro rodinný dům.

Tato kauza názorně ukazuje, že stavební úřady nesmějí posuzovat záměry pouze na základě formálního označení v projektové dokumentaci. Pokaždé musejí brát v úvahu skutečný účel stavby a její reálné dopady na bezprostřední okolí. Pro vlastníky nemovitostí z případu vyplývá jasné ponaučení, že přeměna rodinného domu na místo pro setkávání většího počtu lidí vyžaduje odpovídající infrastrukturu a respekt k právům sousedů. Obyvatelům rezidenčních zón naopak soudní rozhodnutí potvrdilo, že mají legitimní právo chránit kvalitu svého bydlení a úřady je nesmějí ignorovat v řízeních, která mohou trvale změnit charakter jejich domova.

P.S. Řešíte spory se sousedy? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.