„Úředník mi nesmí do domu.“ Lidé mají ohledně kontrol starých kotlů jasno

Konec divení

Zákaz provozu nejstarších kotlů na pevná paliva vyvolává ve společnosti silné emoce a debaty. Zatímco část veřejnosti vnímá tento krok jako nutnost pro zlepšení kvality ovzduší, jiní ho považují za zásah do soukromí a formu šikany ze strany státu. Nejde přitom o náhlé rozhodnutí. Jak připomněl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec při svém tehdejším vystoupení v Poslanecké sněmovně, už v roce 2012 bylo rozhodnuto o tom, že za deset let, tedy v roce 2022, skončí platnost povolení provozovat ty nejstarší kotle první a druhé emisní třídy. Původní termín se sice posouval, ale podstata zůstala stejná.

Bude domácnosti přepadat zásahovka?

Spolu se zákazem se objevila otázka, jak se bude dodržování tohoto nařízení vymáhat. Právě možnost úředníků vstoupit do domů za účelem kontroly vzbudila kontroverze. Mezi lidmi se často opakuje nevole. Karel Falta, z Opavy na dotaz, jak se staví k možným kontrolám odsekl pouze: „Úředník mi nesmí do domu.“ Tento občanský postoj našel své zastánce i v politických kruzích. Tehdejší poslanec ODS Jan Zahradník v roce 2018 v debatě o prolomení domovní svobody vystoupil proti těmto pravomocem. Uvedl, že otevírat zákonem možnost chodit do domů kromě toho, že policie má příkaz k prohlídce, je nesmysl a je to prostě špatně. K samotnému mechanismu pak dodal, že představa, kdy nějaký úředník bez soudu, bez ničeho, na základě udání vejde do domu, mu přijde hrozná.

Někteří politici kontroly podporují

Na druhé straně politického spektra stála obhajoba kontrolního mechanismu, která vycházela z praktických zkušeností lidí obtěžovaných kouřem. Bývalý poslanec za hnutí ANO Josef Hájek argumentoval tím, že dříve byly úřady bezzubé. Ve sněmovně tehdy zvolal: „Kristova noho! Pamatuji si v minulém volebním období svoje první setkání s voličem, to bylo, že si přišel stěžovat a říká mi, pane Hájek, co mám dělat, vedle mě topí s pneumatikami, ten dým, ukazoval mi to na fotografiích. Co mám dělat?“ Hájek popsal, že dotyčnému tehdy úředníci z odboru životního prostředí nedokázali pomoci a pouze roztáhli ruce s tím, že bohužel nic nezmůžou. Změnu zákona proto hájil slovy, že zákonodárci umožnili těm slušným, kteří neměli žádnou možnost se hájit, zastání. Aby mírnil vášně, dodal, že na konci celého legislativního procesu může přijít dotyčný úředník do kotelny, nikoli tedy do toho domu.

Realita roku 2026 je však velmi odlišná

Realita kontrolního procesu je od zažitých představ o klepání na dveře odlišná. V praxi má postup jasná pravidla a úředník nemůže jen tak zazvonit a procházet si celé stavení. Jak detailně popisuje ministerstvo, předpokládá se, že úřady nejprve provedou analýzu situace ve svém území. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností nesmí omezovat svou činnost pouze na vyřizování stížností, ale musí vykonávat dozor systematicky na základě předem připraveného plánu. Proces začíná administrativně. Úřad primárně zjišťuje informace z dostupných databází, jako je systém ISPOP. Pokud zjistí nesrovnalosti, nebo obdrží podnět od sousedů, následuje písemná výzva, aby majitel poskytl informace o svém spalovacím zdroji a předložil doklad o kontrole technického stavu. Fyzická kontrola na místě přichází na řadu až tehdy, pokud pochybnosti nadále trvají a předchozí výzvy nevedly k vyjasnění situace.

Podmínka s výstrahou a pak až pokuta

Cílem těchto postupů není primárně udělovat finanční postihy, ale dosažení stavu, kdy všechny subjekty trvale dodržují své povinnosti. Při plánování kontrol musí úřad zvažovat personální i materiální kapacity a stanovit si dosažitelné cíle. Kontroloři se tak řídí pravidlem, že nejdříve je na místě zjednat nápravu a teprve při nesoučinnosti může padnout pokuta. Při samotné návštěvě úředníci ověřují instalovaný zdroj a jeho parametry, provádějí prohlídku, pořizují záznamy a vyžadují součinnost.

V Jihlavě už padly první pokuty

Situaci v praxi dobře ilustruje příklad z Vysočiny, kde již padly první pokuty za topení v zakázaném kotly a současně bylo přikázáno kotel odstavit. Na druhou stranu Bohdana Maršálková z odboru životního prostředí tachovské radnice situaci ohledně evidence kotlů popsala jasně, když řekla, že nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat. Absence centrální evidence toho, čím které objekty topí, znamená, že pro pracovníky ochrany ovzduší není reálné zkontrolovat všechny domácnosti v obvodu. Úřady sice získaly pravomoc nařídit zákaz provozu nevyhovujícího zařízení, ovšem plošné kontroly ztěžují omezené personální kapacity i nedostatek přesných vstupních informací.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.