Úrok stavebního spoření 5,3 %, který je ve skutečnosti jen 2,2 %? Odborníci varují před novou bankovní léčkou

Není všechno zlato, co se třpytí

Stavební spoření je dlouhodobě prezentováno jako jistý a výhodný způsob, jak si naspořit na bydlení. V reklamě často uvidíte číslo 5,3 % ročně. Na první pohled to působí jako velmi solidní úrok. Jenže realita je podstatně střízlivější. Samotný úrok z tohoto spoření se dnes pohybuje zhruba kolem 2,2 % ročně. Zbytek do marketingově atraktivních 5,3 % tvoří státní podpora a různé bonusy, které mají své podmínky a omezení a to takové, že hovořit o zmíněných 5,3 % je mírně řešeno úsměvné, pokud ne přímo zavádějící.

Náraz na tvrdou realitu čísel

Základ je jednoduchý. Vaše peníze jsou úročeny pevnou sazbou, která se aktuálně pohybuje kolem 2,2 % ročně (to se člověk dočte až malými písmenky někde dole). Tento úrok je skutečný a připisuje se každý rok. K tomu stát přidává podporu ve výši 5 % z ročně uspořené částky, maximálně však 1 000 korun za rok (a to je ta důležitá informace). Abyste dosáhli na maximum, musíte vložit alespoň 20 000 korun ročně. Tato státní podpora je připisována až v následujícím roce. Pokud smlouvu ukončíte před uplynutím šesti let, o státní podporu navíc přijdete. Jedná se tedy o úročení tvrdě termínované.

Reklamní triky jak přilákat pozornost

Do výsledného čísla 5,3 % se pak započítává i marketingový bonus, který obvykle spočívá ve zdvojnásobení státní podpory po omezenou dobu, typicky během prvních šesti let. Když se všechno správně nastaví, pravidelně spoříte, nepřerušíte smlouvu a držíte ji minimálně šest let, průměrné roční zhodnocení skutečně může vyjít kolem 5,3 %. Jenže to není úrok, který by vám byl každoročně garantován z celého zůstatku. Je to statistický průměr vypočítaný ze součtu úroků, státních příspěvků a bonusů za celé období. Právě zde spočívá hlavní trik. Číslo 5,3 % vyvolává dojem, že jde o běžný úrok podobný spořicímu účtu. Ve skutečnosti je základní úrok pouze 2,2 % a vše ostatní jsou podmíněné příspěvky s horním limitem, který je až nečekaně malý. Státní podpora je navíc absolutně omezená částkou 1 000 korun ročně. Čím vyšší částky spoříte, tím menší roli tato podpora hraje v procentuálním vyjádření.

Kdy reálně dostanu to, co mi slibují?

Reálně tedy na 5,3 % dosáhnete pouze tehdy, pokud spoříte relativně nízké částky, ideálně kolem 20 000 korun ročně, využijete maximální státní podporu, obdržíte plný bonus a vydržíte spořit alespoň šest let. A za to nepostavíte ani kůlnu. Jakmile ukládáte více peněz, efekt státní podpory se v celkovém zhodnocení rychle rozpouští a výnos se blíží spíše základní sazbě kolem 2,2 %. Je také potřeba říct, že dnešní ceny stavebních prací a nemovitostí jsou na úplně jiné úrovni než před lety. Roční státní podpora ve výši 1 000 korun je v kontextu stavby domu či koupě bytu prakticky zanedbatelná, to je částka, za kterou si dnes řemeslník sotva obuje pracovní boty. Pokud se bavíme o rozpočtu v řádu milionů, tisícikoruny ročně nehrají žádnou roli.

Případ z reálné praxe

Představme si, že bychom chtěli naspořit 10 milionů korun při zhodnocení 2,2 % ročně bez dalších příspěvků. Abychom se k této částce dostali pouze spořením s takto nízkým výnosem, trvalo by to desítky let i při velmi vysokých měsíčních vkladech. Pokud bychom spořili 20 000 korun měsíčně, tedy 240 000 ročně, dostaneme se při úroku 2,2 % na 10 milionů zhruba za více než 30 let. Státní podpora by v takovém horizontu přidala jen omezené desítky tisíc korun, což je při cílové částce prakticky zanedbatelné. Navíc je dobré si uvědomit, že běžný spořicí účet, který není termínovaný a nemá šestiletou vázací lhůtu, dnes často nabízí vyšší úrok než 2,2 %. Peníze máte kdykoli k dispozici, bez sankcí za předčasné ukončení. Pokud tedy někdo uvažuje čistě o zhodnocení peněz, stavební spoření dnes působí spíše jako konzervativní nástroj s omezeným potenciálem než jako skutečně výhodný způsob, jak efektivně budovat kapitál na bydlení.