HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

„V 90. letech bylo 15 miliard obrovský problém. Dnes má stát sekeru přes 300 mld ročně a nikomu to nepřijde zvláštní,“ varuje Luděk Niedermayer

reklama

Přijetí eura je nejen závazkem ČR, ale také věcí, která by konečně občanům přinesla možnost sáhnout si na levnější hypotéky. Přesto to není pro současnou vládu aktuální téma, vysvětluje bývalý viceguvernér ČNB, Luděk Niedermayer. Co máme očekávat z hlediska vývoje úroků hypoték a také státního dluhu? Můžeme se těšit na světlé zítřky nebo to naopak vypadá, že jsme se vydali špatným směrem? Zeptali jsme se v dnešním krátkém rozhovoru.



i Foto: Luděk Niedermayer
reklama

Je z vašeho pohledu reálné, že by Česko v dohledné době přijalo euro? Plníme vůbec potřebná kritéria?

Ten hlavní trik je v tom, že celou cestu musíte zahájit dva roky před samotným přijetím eura. Až v tom závěrečném přiblížení, jak by řekl pilot, se plnění maastrichtských kritérií reálně testuje. My jsme historicky byli schopni ty podmínky plus minus plnit, i když vám občas může ujet inflace. Problém je, že se nyní nacházíme na fiskální dráze, která nás odvedla od splnění tříprocentního limitu deficitu veřejných financí. Co je ale podstatnější, premiér se rozhodl, že to zkrátka pro tuto vládu nebude téma. Obávám se, že my, kteří to vidíme jinak, to sice budeme stále připomínat, ale nic s tím neuděláme. Tato vláda by názor změnila jen tehdy, kdyby se dostala do tak hluboké krize, že by v euru viděla jediné východisko. Tomu ale dávám jednocifernou pravděpodobnost.

Když zmiňujete fiskální dráhu a deficity, řada lidí má ze státního dluhu vážné obavy. Mluví se o riziku řeckého scénáře nebo dokonce o bankrotu. Jsou tyto obavy na místě, nebo jsme schopni takové zadlužování utáhnout?

Bohužel platí, že země jsou schopné jet po neudržitelné dráze velmi dlouho, aniž by hned došlo k nějakému okamžitému šoku. To ale neznamená, že je to v pořádku. Podle mých odhadů bude na konci mandátu této vlády stát dluhová služba, tedy jen úroky z toho, co dlužíme, mezi 150 a 200 miliardami korun ročně, pokud tedy nějak záhadně neklesnou úrokové sazby. To je obrovská zátěž pro rozpočet, která každým dnem roste. Setkávají se tu dva problémy. Prvním je, že si lidé na deficitní hospodaření zvykli. Už nikomu nepřijde zvláštní, že stát seká sekery přes 300 miliard ročně. Přitom si pamatuji, jak velkou politickou debatu vyvolal patnáctimiliardový deficit v devadesátých letech. Z miliard se stala abstraktní čísla, která veřejnost neznepokojují. A druhým problémem je, že čím déle v tom jedeme, tím složitější a bolestivější ta náprava bude.

Kde se stala hlavní chyba a jak by ta korekce měla vypadat? Dá se to ještě zvládnout škrtáním na výdajové straně?

Korekci je potřeba udělat co nejdřív, dokud dluh nevyskočí do neovladatelných výšin. Moje analýza rozpočtu říká, že ačkoliv se na výdajích dá vždycky něco ušetřit, jádro našeho strukturálního problému leží dominantně na příjmové straně. Stalo se to kombinací dvou faktorů. Prvním bylo nešťastné zrušení superhrubé mzdy, tedy drastické snížení daně z příjmů fyzických osob. Druhým faktorem je, že jsme prošli obdobím s nominálně stabilními spotřebními daněmi, čímž nám kvůli vysoké inflaci strašně klesl jejich reálný výnos. Tyto dvě věci dělají tu neudržitelnou část dnešního deficitu.

Lidé dnes hledají cesty, jak své úspory před inflací chránit, a stát jim k tomu nabízí své dluhopisy. Objevují se ale černé scénáře, nemůže se stát, že nová vláda za pár let, až bude muset tyto dluhopisy vyplácet, uvalí na výnosy z nich nějakou speciální daň, aby ty peníze získala zpět? Nebo že je prostě nevyplatí?

Nedovedu si představit, že by se speciální daň uvalila selektivně pouze na některé dluhopisy. Většinu státního dluhu drží institucionální investoři, a pokud by stát silově změnil pravidla hry u vydaných cenných papírů, byl by to de facto default. Tedy bankrot. To by znamenalo, že se okamžitě stanou splatné i všechny ostatní dluhopisy, což by vedlo k finančnímu armagedonu. K ničemu takovému podle mě nedojde. Na druhou stranu, stát samozřejmě může lidi obrat o peníze jinými způsoby, typicky plošnými daněmi. Já obecně nejsem fanda ad hoc využívání daňového systému k tomu, aby se zdanil jeden konkrétní typ příjmu. Zvlášť vůči státním dluhopisům by to byl špatný signál v situaci, kdy si stát bude muset půjčovat stále víc a víc. Proti svévoli politických rozhodnutí bohužel stoprocentní pojistka nikdy neexistuje.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
13.07.2026

Photocredit: Luděk Niedermayer

1