HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

V Česku se rozmáhá plovoucí fotovoltaika. Vyrobí o 15 % víc než klasická

Plovoucí fotovoltaické elektrárny představují nečekaný technologický posun v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pomalu se začínají rozmáhat i v České republice. Jde o klasické solární panely, které však nestojí na pevných základech na střeše nebo na poli, ale jsou namontovány na speciálních plovácích zakotvených přímo na vodní hladině. Systém spojuje výrobu čisté elektřiny s potřebnou ochranou krajiny a vodních zdrojů. Vzhledem k tomu, že Česká republika nedisponuje nekonečnými rozlohami volné půdy, stává se využití vodních ploch chytrou a logickou alternativou.



i Foto: Peter Garó

Výrazně vyšší výroba elektřiny

Jedním z největších technických benefitů plovoucích solárních elektráren je bezesporu jejich vyšší účinnost, která je dána intenzivním přirozeným chlazením. Klasické solární panely na souši se v horkých letních dnech vlivem slunce silně přehřívají, což paradoxně a nevyhnutelně snižuje jejich schopnost vyrábět elektrickou energii. Voda pod plovoucími panely však funguje jako aktivní chladič. Díky plynulému odvodu tepla si panely udržují optimální provozní teplotu a ve výsledku mohou vyrobit znatelně více energie než jejich rozpálené protějšky na pevninské půdě.

Poklička na vodě

Kromě vyššího výkonu samotné elektrárny přináší technologie výhody pro samotné vodní ekosystémy. Soustava panelů funguje na hladině jako obří poklička, která vodu efektivně stíní. Tím se zásadně omezuje odpařování vody do atmosféry, což je v obdobích stále častějších suchých měsíců neocenitelná vlastnost. Plošné zastínění má navíc ještě jeden pozitivní vedlejší efekt, kterým je snížení fotosyntézy zelených řas a potenciálně nebezpečných sinic. Díky menšímu průniku světla hluboko do vody se tyto organismy nemohou nekontrolovatelně množit, což viditelně přispívá k lepší a stabilnější kvalitě dané vody.

Úřady je považují za lodě

Z hlediska českého práva je úřední pohled na plovoucí elektrárny nesmírně zajímavý a pro laika trochu úsměvný. Státní správa tuto problematiku rozděluje na dvě hlavní skupiny podle toho, k jakému účelu zařízení slouží. Pokud panely dodávají energii primárně pro provoz samotného vodního díla, jako je čerpací stanice, úřady to logicky berou jako běžnou stavební úpravu. Naprosto odlišná situace ale nastává, když jde o samostatnou komerční elektrárnu. V takovém případě plovoucí část elektrárny není úřady považována za stavbu, ale za plavidlo, respektive plovoucí zařízení podle zákona o vnitrozemské plavbě. Pokud má toto solární plavidlo hmotnost alespoň deset tisíc kilogramů nebo je rozměrově větší než deset krát dva metry, musí být zapsáno do plavebního rejstříku a jeho technická způsobilost musí být posvěcena Státní plavební správou. Stavební úřady pak posuzují pouze to, co se fyzicky nachází na břehu, tedy trafostanici nebo kabelové vedení.

Pozitivní dopad na kvalitu vody

Pro běžného občana z tohoto vývoje plyne několik hmatatelných pozitiv. Tím nejzásadnějším je vliv na čistotu pitné vody. Instalace na citlivých vodárenských nádržích je sice z důvodu bezpečnosti vyhrazena především jejich vlastníkům, aby nedošlo k ohrožení zdroje cizími subjekty. Právě díky cílenému potlačení sinic stínem z panelů však může být konečným výsledkem mnohem čistší pitná voda pro domácnosti. Lidé se mohou těšit z toho, že plovoucí panely šetří zemědělskou a lesní půdu. Budování těchto fotovoltaik může být z hlediska ochrany přírody velmi přínosné, protože se vyhneme záboru cenných polí. Značný rozvoj těchto elektráren se proto očekává zejména na nevyužitých vodních plochách bývalých hnědouhelných lomů.

Budoucnost plovoucí fotovoltaiky v České republice je vcelku slibná. Představuje elegantní kompromis mezi nutností budovat obnovitelné zdroje a celospolečenskou snahou chránit náš krajinný ráz. Panely nízko na vodní hladině esteticky neruší výhled do malebné krajiny v takové míře jako stožáry větrných elektráren na kopcích, a proto jde o vhodnou variantu realizace čisté energie. Samozřejmě bude při plánování každého projektu nutné pečlivě posuzovat vliv na místní divokou faunu, aby nedocházelo k úhynům ptáků nebo aby nebyla narušena migrace ohrožených obojživelníků. Pokud se projekty uchopí správně, získají lidé čistou energii, ochráněnou úrodnou půdu a zdravější vodní plochy.

P.S. Potřebujete do svého domu instalovat fotovoltaickou elektrárnu nebo jaký systém je právě pro váš dům vhodný? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
12.05.2026

Photocredit: Peter Garó

0