V Grónsku staví domy na kůlech. Architekturu nikdo neřeší, jde o fyzikální nutnost k přežití

Stavět se dá i tam, kde je to zdánlivě nemožné

Intuitivní řešení by bylo jednoduché: postavit dům tak, jak to známe. Základy, deska, stěny. Jenže právě tady přichází ten důvod, který by většinu lidí nenapadl. Problémem není jen to, že je půda tvrdá. Problémem je teplo. Každý obytný dům produkuje teplo. A teplo je v Grónsku nepřítel půdy. Když postavíte dům přímo na permafrost, teplo z interiéru začne pomalu, ale neúprosně rozmrazovat podloží. Zmrzlá půda ztratí svou strukturu, začne se chovat jako bahno, sedá si, mění objem. Dům, který na ní stojí, se začne hýbat. Ne dramaticky během týdne, ale o centimetry, které stačí k praskání konstrukce, křivení stěn a nakonec k technickému selhání. Jinými slovy dům sám pod sebou podkopává základy.

🔴 Mimořádná zpráva:

Lety ověřená zkušenost

Řešení je dosti netradiční, ale po generace osvědčené. Oddělit dům od země. Zvednout jej na piloty, které přenesou zatížení hluboko do stabilnější vrstvy a zároveň umožní, aby mezi domem a terénem proudil studený vzduch. Teplo z domu se tak nedostává přímo do půdy. Permafrost zůstává zmrzlý a stabilní. Piloty v Grónsku nejsou architektonický prvek, ale tepelný oddělovač. Proudění vzduchu pod domem udržuje nízkou teplotu půdy, vyrovnává rozdíly a brání nerovnoměrnému tání. Bez této mezery by i ten nejlépe navržený dům po čase začal praskat.

Velká inspirace i pro Česko

Další důvod je čistě praktický. Do permafrostu se nekopou sklepy. Vedení vody, kanalizace nebo topení v zemi je extrémně drahé a technicky složité. Když jsou rozvody vedené nad terénem nebo pod domem, jsou přístupné, opravitelné a méně rizikové. Pilotový dům se nestaví proto, že je to hezké, ale proto že je to fyzikálně funkční. A pak je tu faktor, který získává na intenzitě a to změna klimatu. Permafrost taje rychleji než dřív a nerovnoměrně. Pilotové konstrukce umožňují dům dodatečně vyrovnávat, přizpůsobovat, reagovat. Klasický dům na pevné základové desce tuto možnost nemá. Když se podloží změní, mění se i osud stavby. Proč by nás to ale mělo zajímat v Česku? Nemáme permafrost, ale máme podloží. Jílovité půdy, navážky, staré zásypy, poddolovaná území, svahy. Každé z těchto prostředí klade na stavbu jiné nároky. A každé ignorování reality pod zemí se dřív nebo později vrátí.

Svažité pozemky i problém se spodní vodou

Na svažitém pozemku je pilotový systém často rozumnější než masivní terénní zásahy. Ne proto, že by to bylo levnější na papíře, ale proto, že to respektuje stabilitu svahu a přirozený odtok vody. V místech s vysokou hladinou spodní vody nebo radonem může oddělení domu od země výrazně snížit technická rizika. Stejně jako v Grónsku nejde o styl, ale o fyziku. Grónské domy nám připomínají často opomíjený fakt. Dům není jen to, co vidíme nad zemí.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.