„Měl jsem dva domy a byt, teď bydlím v pronájmu a jsem nejšťastnější,“ říká Marek, podle kterého se vlastní bydlení přeceňuje

Vlastní dům je past

Marek poprvé stavěl, když mu bylo necelých třicet. Byla to klasická cesta. Půjčky po celé rodině, každá volná sobota na stavbě, prach v plicích a neustálé dohady s řemeslníky. S tehdejší manželkou věřili, že si budují hnízdo na celý život. „Bral jsem to jako povinnost. Postavit dům, zasadit strom… znáte to,“ vzpomíná Marek. Dům byl sice krásný, ale stal se z něj druhý úvazek. Zatímco jeho bezdětní kamarádi jezdili o víkendech na hory nebo k moři, Marek sekal trávu, čistil okapy, natíral plot a řešil, proč zamrzá čerpadlo. „Vlastní dům je jako další dítě, které nikdy nevyroste. Pořád po vás něco chce. Peníze, čas, pozornost. A když už si myslíte, že máte hotovo, začne se sypat něco jiného,“ vypráví Marek s hořkým úsměvem.

První vystřízlivění

Zlom přišel s rozvodem po patnácti letech manželství. Dům, do kterého vložil mládí a veškerou energii, se stal předmětem vypořádání. Protože Marek chtěl mít klid a proces urychlit, nechal se manželkou vyplatit částkou, která byla tehdy více než vstřícná a při dnešních cenách realit by působila jako výsměch. „Odešel jsem v podstatě s jednou taškou a pár statisíci v kapse.“ Tehdy si myslel, že má tuto životní kapitolu za sebou. Přišla však druhá manželka, druhý dům a scénář se prakticky opakoval.

Je to tady zas

Po druhém rozvodu se Marek zařekl, že do domu už nikdy nepůjde a z peněz, které mu zbyly po vyrovnání, si koupil byt. Sliboval si od toho podstatně méně práce, žádná zahrada, opravy, chystání dřeva. „Ale pak přišly schůze SVJ,“ kroutí Marek hlavou. „Lidé si myslí, že když mají byt, jsou páni svého osudu. Omyl. Jste rukojmími sousedů. Na schůzi SVJ se dvě hodiny hádáte o to, jestli se koupí lavička před dům nebo jestli se vymaluje chodba na šedo, nebo na modro. Máte pocit, že vlastníte nemovitost, ale ve skutečnosti vlastníte jen nekonečný seznam povinností a konfliktů s lidmi, se kterými nemáte nic společného.“

Záleží na prioritách

Když mu bylo padesát, přišla rána z úplně jiné strany. Jeho dcera z prvního manželství se dostala do vážných existenčních problémů. Špatné podnikatelské rozhodnutí v kombinaci s dravou konkurencí ji dovedlo na hranu osobního bankrotu a hrozila jí ztráta všeho, co si za léta vybudovala. Marek nemusel přemýšlet dlouho. Aby dceři pomohl a vysekal ji z dluhů, které by ji pronásledovaly desítky let, rozhodl se pro radikální krok: prodat svůj zrekonstruovaný byt. „Byla to chvíle, kdy jdou ideály o vlastní střeše nad hlavou stranou. Cihly jsou jen cihly, ale rodina je rodina,“ popisuje Marek zlomový okamžik. Peníze, které mu po pomoci dcery zbyly, nebyly dostatečné na koupi nového bytu a do hypotéky se Markovi už nechtělo. Poprvé v životě se tedy začal dívat po pronájmech.

Ty ses snad zbláznil

Rodina i přátelé si klepali na čelo. „Říkali mi: Marku, ty ses zbláznil? V tvém věku platit někomu cizímu nájem? Co když tě majitel vyhodí? Co když na stará kolena budeš bez bydlení?“ vzpomíná. Marek se tehdy cítil jako ztroskotanec. Muž po padesátce, který měl domy a byty a teď podepisuje nájemní smlouvu s mladým majitelem, který by mohl být jeho synem. Jenže pak se stalo něco, co nečekal. Přišla úleva.

Svoboda, kterou si za hypotéku nekoupíte

Dnes je Marek v nájmu třetím rokem a tvrdí, že to byla ta nejlepší věc, která ho mohla potkat. Pojem „vyhazování peněz oknem“ považuje za jeden z největších mýtů českého realitního trhu. „Platím za službu. Stejně jako platím v restauraci za jídlo a neřeším, jestli mi po jídle zůstane talíř. Platím za to, že bydlím v moderním bytě a nemám s ním žádnou starost,“ vysvětluje. Hlavní výhody, které Marek po padesátce spatřuje, jsou především psychického rázu. Má absolutní bezstarostnost: „Když kape kohoutek, napíšu majiteli SMS. Do dvou dnů je to opravené a mě to nestojí ani korunu navíc. Revize kotle? Pojištění nemovitosti? To všechno jde mimo mě. Nemám miliony ‚zazděné‘ v panelu. Peníze, které mi z prodeje zbyly, mám na účtu jako rezervu a na investice. Jsem likvidní. Kdyby se mi v bytě nelíbilo, za tři měsíce bydlím jinde. V sobotu ráno nejdu čistit bazén ani se dohadovat se sousedem o plotě. Jdu do kavárny, čtu si nebo jedu na hory. Uvědomil jsem si, že můj čas má v tomhle věku mnohem vyšší hodnotu než pocit, že mi patří kus betonu.“

Neomezené možnosti

Marek neříká, že vlastní dům je špatná volba pro každého. Chápe mladé rodiny. Ale odmítá názor, že je to jediná cesta ke štěstí a důstojnému stáří. „Když se mě lidé ptají, co budu dělat v sedmdesáti, odpovídám, že budu dál v nájmu. Budu mít peníze na péči, na cestování a na život, protože jsem je neproinvestoval do střešních tašek, které v té době budou stejně zralé na výměnu.“

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.