Ve Španělsku zavedli daň ze slunce. Poplatek za samovýrobu z fotovoltaiky vyvolal vlnu odporu

Strach velkých korporací o své zisky

Za vznikem tohoto nařízení nestála primárně snaha o ochranu přírody, nýbrž mimořádně tvrdý lobbing obřích energetických korporací, které logicky pociťovaly obrovský strach ze ztráty svých stabilních zisků. Oficiální odůvodnění vlády pro zavedení tohoto drakonického opatření ale znělo mnohem vznešeněji a neustále skloňovalo takzvanou solidaritu s národní elektrickou sítí. Argumentace státních úředníků se opírala o myšlenku, že i majitelé solárních panelů občas potřebují nutně využívat veřejnou distribuční soustavu, například v noci nebo během ojedinělých zamračených dnů. Pokud si ale přes den vyrábějí vlastní proud a nekupují ho aktivně ze sítě, nepřispívají údajně adekvátní částkou na údržbu této klíčové národní infrastruktury. Náklady by tak prý nespravedlivě dopadly výhradně na chudší občany, kteří si vlastní fotovoltaiku zkrátka nemohou dovolit. Proto byl zaveden tento solidární udržovací poplatek.

Nejen poplatky, ale i nucené bezplatné odevzdávání elektřiny

Samotné legislativní provedení v praxi přineslo hned několik neuvěřitelných nařízení, nad kterými zůstává rozum stát. Tím hlavním bodem byla tvrdá povinnost platit speciální sazbu za každou jednu kilowatthodinu, kterou vaše panely vyrobily a kterou jste doma okamžitě spotřebovali. U menších domácích instalací se po nátlaku nakonec podařilo vyjednat úlevy ze samotného přímého poplatku, ale na oplátku tyto domácnosti čelily jiné, možná ještě krutější podmínce. Bylo jim totiž striktně zakázáno prodávat jakékoliv energetické přebytky. Pokud vaše střecha vyrobila více energie, než dům aktuálně spotřeboval, museli jste tuto elektřinu odevzdat do veřejné sítě zcela zdarma. Distribuční společnost ji pak bez mrknutí oka vzala a obratem prodala vašim sousedům za plnou tržní cenu, čímž si vesele generovala čistý zisk z vaší investice.

Zákaz odpojení od veřejné energetické sítě

Zákonodárci velmi pečlivě pamatovali i na snahu lidí ukládat si energii na horší časy. Instalace domácích bateriových úložišť byla natolik byrokraticky zregulována, že bylo prakticky nemožné si legálně pořídit baterii a energii si do ní schovat na večer. Systém byl totiž nastaven tak, aby se nikdo za žádných okolností nemohl od veřejné sítě odpojit. A pokud by snad někoho napadlo namontovat si panely načerno a systém obejít? V takovém případě hrozily absolutně likvidační sankce. Pokuty za neregistrovanou instalaci se mohly vyšplhat až k astronomické částce šedesáti milionů eur. Ačkoliv se takto extrémní sazba v praxi nevyužila, samotná existence této hrozby zafungovala jako dokonalý nástroj plošného strachu.

Role EU a protesty ekologických organizací

Proti tomuto absurdnímu a do očí bijícímu nespravedlivému systému se pochopitelně brzy zvedla obrovská vlna odporu. Ekologické organizace, běžní občané i nezávislé firmy pořádali masivní protesty a nad situací nevěřícně kroutila hlavou i samotná Evropská unie. Tento vytrvalý tlak nakonec slavil zasloužený úspěch a celá tato legislativní absurdita byla oficiálně zrušena. Trh se mohl nadechnout a začaly se postupně odstraňovat ty největší byrokratické nesmysly, které rozvoj čistých zdrojů po celou dobu fatálně brzdily.

Ten špatný pocit zůstane navždy

Doba platnosti této daně ze slunce nicméně zanechala na tamní energetice obrovské šrámy. Důvěra běžné veřejnosti ve státní politiku klesla na bod mrazu a nařízení velmi silně poškodilo dlouhodobou pověst domácí fotovoltaiky. V důsledku tohoto zákona si lidé dlouhou dobu nechtěli panely vůbec instalovat, protože se zkrátka báli dalších nečekaných podrazů ze strany státu. Ačkoliv to španělskou energetiku obrovsky zbrzdilo a traumatizovalo, Španělé počáteční nedůvěru po zrušení zákona překonali a instalace solárních panelů tam nyní zažívají opět renesanci. Lze jen doufat, že nepřijde další nečekané překvapení ze strany státu. Při detailním pohledu na tento vývoj se nicméně nabízí poměrně mrazivá otázka týkající se naší vlastní budoucnosti. Lze reálně očekávat, že se něčeho podobně absurdního dočkáme časem i u nás? Jakmile si bude stále více domácností vyrábět elektřinu svépomocí a stávat se nezávislými, státní pokladna začne zcela nevyhnutelně přicházet o obrovské příjmy z daně z přidané hodnoty a z poplatků navázaných na distribuci. Výpadek těchto peněz bude muset vláda dříve či později nějak řešit, a je velkou otázkou, zda naši politici nepřijdou s nějakou rafinovanější formou poplatku za sluneční svit, aby tyto ztráty dorovnali.

P.S. Zajímá Vás, zda má cenu pořizovat fotovoltaickou elektrárnu? Za jak dlouho se zaplatí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.