Větrná turbína pro rodinný dům v Česku se ukazuje jako nesmyslná investice. Návratnost je v nedohlednu

Realita versus fikce

Představte si, že chcete v Česku pořídit menší větrnou turbínu pro rodinný dům. Pořizovací cena menších domácích větrných elektráren začíná na řádu stovek tisíc korun. Například zařízení s jmenovitým výkonem kolem 4 kW u jednoho výrobce stojí od cca 390 000 Kč bez DPH. K tomu připočítejte stožár, montáž, připojení do sítě, stavební a projektové náležitosti, případně vybudování základů. Takže klidně investice 500 tisíc Kč může být realitou. Pak j tu možnost dovozu z Číny na přímo. Bude vás lákat nízká cena samotné turbíny, kdy například malý model generátoru lze pořídit za desítky tisíc korun, tedy výrazně méně než u nás. Je však potřeba počítat s dopravou, clem, pojištěním, montáží, vhodným stožárem, technickým napojením, zárukou, servisní podporou, shodu s normami. Pokud se něco pokazí nebo výkon bude výrazně nižší, celkové náklady mohou skutečně vyletět nahoru.

Kolik kWh lze v Česku reálně vyrobit?

Dalším kritickým bodem je výroba. Běžně se uvádí, že mikrovětrné elektrárny v Česku vyrobí přibližně 500 kWh ročně a větší domácí modely dosahují třeba 2 000 kWh.
Uvádí se dále, že u modelu s výkonem 1 kW lze v ideálních podmínkách vyrobit 800 - 1 500 kWh ročně. Jenže ideální podmínky znamenají vysokou průměrnou rychlost větru (např. 6 m/s a více), otevřenou plochu bez překážek, vhodnou výšku stožáru. V běžné lokalitě rodinného domu v nížině, s okolní zástavbou a stromy, bude reálná výroba mnohem nižší. Například u jednoho výroku se uvádí 10 000 až 40 000 kWh pro malé zařízení. To však je velmi optimistický scénář, ne běžná praxe. Takže pokud vezmeme realistické číslo pro průměrnou rodinnou lokalitu mimo horské extrémy, řekněme 500 kWh až 1 000 kWh ročně, musíme s tím tak počítat.

Návratnost? Smutný pohled do prázdné peněženky

Podívejme se na konkrétní scénář. Pořizovací náklady třeba 450 000 Kč (turbína + stožár + instalace). Uvažujme, že vyrobíte ročně 800 kWh elektřiny. Cena elektřiny pro domácnost řekněme 6 Kč/kWh (pro jednoduchost). Roční hodnota vyrobené elektřiny by teda byla 800 × 6 = 4 800 Kč. Pokud investice je 450 000 Kč, návratnost je 450 000 ÷ 4 800 ? 93,75 let. To je jasně mimo rozumnou dobu. Pokud lokalita bude o trochu lepší a roční výroba 2 000 kWh, pak roční úspora 2 000 × 6 = 12 000 Kč, návratnost 450 000 ÷ 12 000 ? 37,5 let. I za velmi dobrých podmínek tedy investice bude trvat desítky let, než se vrátí, a to bez zohlednění údržby, výměny dílů, možného poklesu výkonu, či změny ceny elektřiny či legislativy.

Může to vůbec někdy dávat smysl?

Jedním z hlavních aspektů je větrný potenciál. Většina rodinných domů stojí v lokalitách, kde průměrná rychlost větru není vysoká, často je překrytá budovami či stromy. Odborné analýzy uvádějí, že u větrných elektráren je proměnlivost větší než u fotovoltaiky. Další je výška stožáru. Čím vyšší, tím lepší, ale tím dražší. Také stožár v zástavbě může narážet na povolení či sousedy. Dále je tu administrativní zátěž, technické náročnosti a servisní náklady. Produkce v praxi bývá podstatně nižší než výrobci uvádějí. Často kvůli špatné lokalitě. Navíc cena turbíny („výrobce“, servis, záruka) u importu je riziková. Levný čínský model může mít nižší životnost, vyšší náklady nebo slabší výkon. To vše snižuje reálný ekonomický přínos. Pokud vlastníte dům v běžné lokalitě (ne na vysočině, ne v extrémně větrné oblasti) a přemýšlíte o větrné turbíně jako o primárním zdroji elektřiny pro domácnost, připravte se na to, že výrobní čísla budou spíše symbolická. Pokud vám turbína vyrobí část spotřeby (řekněme 1 000 kWh), máte sice určitou ekologickou satisfakci, ale z hlediska financí to bude spíše dlouhodobá investice bez jistoty, že se někdy vrátí. Pokud navíc investujete do dražší turbíny s vysokou cenou a neoptimální lokalitou, může to znamenat, že vám bude „jen stát“. V praxi pro většinu rodinných domů dává více smyslu investovat do technologií s lepší návratností, jako je například solární panel + baterie, než riskovat větrnou turbínu, pokud nechcete investovat právě do špičkové větrné lokality.

P.S. Je nutné stavět novostavbu už jen s řízeným větráním nebo to jde i jinak? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.