Vláda chystá daň z dešťové vody. Nejvíc zasáhne majitele rodinných domů

Prší vám na střechu? Tak budete platit

Právě důchodci jsou totiž skupinou, která na současnou politiku nejvíce doplácí. Kabinet sice hovoří o tom, jak seniorům finančně pomáhá, ale reálná data a čísla ukazují opak. Veškeré přidání k důchodům v roce 2026, tedy oněch 668 korun měsíčně navíc, totiž schválila ještě předchozí vláda. Současný kabinet tak zatím reálně nepřidal seniorům k měsíčnímu důchodu ani korunu. Schválené vládní navýšení o 304 korun měsíčně začne platit až od ledna 2027 a slibovaný jednorázový dvoutisícový příspěvek ještě ani nedokončil svůj legislativní proces. Zatímco tedy senioři přidáno nedostali, již se hledá cesta, jak mnoho z nich zdanit za to, že jim na vlastní střechu prší.

Okap vyvedený do kanálu na ulici

Pokud návrh projde, budou muset lidé platit za veškerou vodu, která ze střech a zpevněných ploch odtéká do kanalizace. Senioři přitom často žijí v nemovitostech, kde je historicky starý okap sveden rovnou do uliční vpusti. Aby se novému vládnímu poplatku vyhnuli, museli by dešťovou vodu zadržovat na svém pozemku, například pořízením masivních retenčních nádrží nebo velmi složitými terénními úpravami pro vsakování. Na takové nákladné stavební zásahy ale pochopitelně nemají peníze ani fyzické síly.

Připlatíme si docela dost

V praxi nepůjde o zanedbatelné částky. Pokud žije rodina v domě se zpevněnou plochou o rozloze 150 metrů čtverečních, spadne jí na pozemek ročně přibližně 92 kubíků srážek. Pokud celá tato voda odteče do kanalizace, zaplatí majitelé na stočném zhruba o 1700 korun ročně více než platí dosud. Hrubá roční platba by podle některých ministerských modelů mohla u takového domu dosáhnout dokonce až na částku 4100 korun. Majitelé rodinných domů na celý systém doplatí nejvíce. U bytových domů se totiž odvodňovaná plocha střechy pohodlně rozpočítá mezi desítky bytových jednotek, takže výsledná částka, kterou zaplatí běžný nájemník, bude podstatně menší. Vlastník rodinného domu ale naopak nese celou tíhu srážek i poplatku zcela sám.

Kritika odborníků na věci nejspíš opět nic nezmění

Odborníci návrh ostře kritizují a poukazují na jeho obrovskou nedomyšlenost. Občanské sdružení majitelů domů ve svém oficiálním stanovisku varuje před nesmyslností takového plošného zdanění. Sdružení doslova uvádí, že pokud vlastník nemá kam vodu bezpečně odvést, platba ho k jinému chování zkrátka nemotivuje. Ministerstvo zemědělství se sice snaží rozzlobenou veřejnost uklidnit tvrzením, že celkově plošně klesne cena stočného a lidé ve výsledku ušetří, ale tomu málokdo věří. Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, na tyto líbivé vládní sliby o zlevňování reagoval značně skepticky s tím, že on osobně tomu nevěří a skoro by se s autory návrhu vsadil.

Když nevíme kudy, svedeme to na EU

Vládní argumentace se rovněž velmi často opírá o evropskou směrnici, čímž se stát pouze alibisticky snaží svalit vinu na Brusel. Evropská unie ale nenařizuje plošně zavést lidem novou daň z deště, pouze požaduje omezovat znečištění a přetěžování kanalizací. Uvalení poplatku přímo na domácnosti je tak pouze výtvorem českého ministerstva. Problematický je i samotný výpočet podle srážkového normálu. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková poznamenala, že malé obce v horských oblastech, kde výrazně víc prší, by na to mohly doplatit daleko většími částkami. Lidé tak budou paradoxně trestáni čistě za to, v jakém podnebném pásu jejich obydlí stojí. Předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada pak návrhu oprávněně vytýká, že celá věc přinese výraznou administrativu naprosto neúměrnou přínosu.

Méně peněz pro obce, víc do státního molochu

Chystaný zákon navíc dopadne i na rozpočty samotných samospráv, z jejichž silnic a chodníků voda také nutně odtéká do kanálů. Zatímco stát zaplatí za své dálnice necelých 30 milionů korun ročně, kraje to bude stát už kolem 500 milionů a obce odvedou ohromujících 5 000 000 000 korun ročně. Tyto gigantické peníze pak budou obcím chybět na běžné opravy ulic, provozování škol nebo nezbytnou údržbu veřejné zeleně, což se v konečném důsledku opět obrátí proti občanům. Není proto divu, že bývalý ministr zemědělství Marek Výborný požaduje rovnou stažení celého návrhu.

Co přijde příště?

Vláda tento kontroverzní zákon ještě neschválila a ministerstvo možná kvůli obrovské administrativní zátěži zvažuje odklad účinnosti zákona až na rok 2030. Pro obyčejné lidi, a především pro zmíněné seniory s fixními a vládou reálně nezvyšovanými příjmy, to však nic nemění na faktu, že hrozba poplatku za každý deštivý den nad jejich hlavami stále trvá. Zatímco slibovaná reálná finanční pomoc občanům se zadrhla, vládní snaha vytáhnout z lidí další těžce vydělané peníze nabírá naopak velmi konkrétních obrysů.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.