Vládní regulace zlikviduje malé prodejce a tím zvýší cenu paliva všem

Zlikvidujeme ty malé a ti velcí si pak nadiktují cenu

Mechanismus tohoto tržního selhání je zcela předvídatelný. Pokud stát nařídí prodávat benzín a naftu za cenu, která nepokrývá ani nákupní náklady na velkoobchodních burzách, nutí tím podnikatele dotovat prodej ze svých vlastních kapes. Zástupci petrolejářů už dnes zoufale varují, že pro rodinné firmy a menší venkovské pumpy je to rozsudek smrti. Tito drobní podnikatelé nemají miliardové rezervy jako nadnárodní giganti. Jak varují například zástupci Unie nezávislých petrolejářů, malí pumpaři v současnosti s každým prodaným litrem chudnou, a proto jim nezbývá nic jiného než raději zavřít stojany, propustit zaměstnance a připravit hromadné žaloby na stát za zmařené investice. Tím v přímém přenosu probíhá likvidace konkurenčního prostředí.

Jako na Klondajku

Jakmile tito malí hráči z trhu zmizí, vzniknou v odlehlejších regionech takzvané palivové pouště. Řidiči z menších obcí ztratí možnost natankovat blízko domova a budou nuceni dojíždět desítky kilometrů daleko. To ale není ten nejhorší dopad. V okamžiku, kdy vládní regulace nutně skončí, probudíme se do drsné reality, ve které budou vládnout jen obří monopoly. Nadnárodní sítě, které toto ztrátové období dokázaly přežít, nebudou mít sebemenší důvod držet ceny pro zákazníky nízko. Bez tlaku regionální konkurence si své ušlé zisky z doby regulace okamžitě vynahradí razantním zvýšením marží. Zákazník nebude mít kam přejít a ve finále zaplatí mnohem vyšší cenu, než kdyby trh fungoval celou dobu volně. Účet navíc zaplatí dvakrát, protože miliardy za prohrané soudní spory s pumpaři se nakonec uhradí ze státního rozpočtu, tedy z našich vlastních daní.

Nebude to poprvé, ani na posled, ale asi jsme se spálili málo

Není to přitom žádná teoretická hrozba. Stačí se podívat do Maďarska na přelom let 2022 a 2023. Zavedení podobných cenových stropů vedlo k tomu, že zahraniční dodavatelé odmítli do země posílat palivo pod cenou. Začal nedostatek, tvořily se fronty a vládla celonárodní panika. Vláda nakonec musela stropy narychlo a s obrovskou ostudou zrušit, načež ceny paliv vystřelily prudce nahoru vysoko nad tehdejší evropský průměr.

Vytváření dojmu, že máme na všechno právo a nárok

Nejabsurdnějším bodem celé této vládní politiky je ovšem paradox týkající se samotné spotřeby. Umělá regulace ceny komodity, které je na trhu nedostatek a kterou by se mělo šetřit, vede k přesně opačnému chování. Lidé ztrácejí jakoukoliv finanční motivaci omezit své jízdy. Vzpomeňme si přitom na krizový rok 2022. Tehdy, když ceny energií a paliv prudce rostly, dokázali lidé i firmy ze dne na den změnit své návyky. Začali jsme výrazně více šetřit energiemi. Právě toto zodpovědné chování tehdy obrovsky pomohlo stabilizovat českou ekonomiku. Nyní stát tento cenný samoregulační mechanismus vypne. Levný benzín pouze láká k plýtvání a jako bonus přitahuje tankovací turisty ze sousedních zemí, kteří naše zásoby vysají o to rychleji. Cenový strop je tak v podstatě čistou ekonomickou sabotáží, která běžným lidem nepřinese nic dobrého.