Miroslav (62) vsadil na odpadní biomasu. Rodinný dům vytápí za 0,61 Kč/kWh

Miroslave, čím tady v domě topíte?

Celý život to bylo klasické palivové dřevo. Měli jsme starý prohořívací kotel. Tady na Vysočině to tak dělal skoro každý. Na zimu jsme chystali dřevo na dvě až tři sezony dopředu, aby stihlo proschnout. Byla to práce, ale patřilo to k životu na vsi.

Proč jste se rozhodl to změnit?

Před čtyřmi lety jsem si při práci v lese poranil pravé rameno. Skončilo to operací a šlachy už se do původního stavu nevrátily. Doktor mi zakázal zvedat těžké věci i štípat dřevo kalačem. První zimu po úrazu jsem byl závislý na pomoci syna a sousedů, aby mi vůbec nanosili polena ke kotli. Manželka mi tehdy řekla, že takhle to dál nejde a musíme najít způsob, jak topit bez každodenní těžké dřiny.

O jakých možnostech jste přemýšlel?

První přišlo na řadu tepelné čerpadlo. Nechal jsem si udělat nabídky od dvou firem. Jenže máme starší dům ze sedmdesátých let, sice částečně zateplený, ale s původními radiátory a velkým objemem vody v trubkách. V zimě potřebujeme do topení posílat přes šedesát stupňů. Když jsem viděl cenu instalace přes tři sta tisíc korun a představil si spotřebu elektřiny v mrazech, vyděsilo mě to.

A plyn u vás nepřicházel v úvahu?

U nás v ulici plynovod vůbec není. Přípojka by znamenala kopat stovky metrů přes obecní pozemky, což by stálo nesmyslné peníze. Cisternu na propan na zahradě jsem nechtěl kvůli nájmu a drahému plynu. A elektrokotel by nás při velikosti našeho domu finančně zruinoval. Nakonec mi tedy zbyla štěpka.

Jak jste na ni přišel?

Úplnou náhodou. Šel jsem na pilu do vedlejší vesnice pro pár prken na plot. Dělal tam kamarád Jarda. Viděl mě s ortézou, dali jsme se do řeči a on se ptal, jak budu v zimě topit. Když jsem mu řekl, co řeším, zeptal se mě, proč nezkusím štěpku. Pila zpracovává dřevo, odkorky a zbytky se štěpkují a oni pro to hledají odbyt. Koukal jsem na něj nedůvěřivě. Myslel jsem si, že štěpka je vhodná jen pro velké kotelny, zemědělská družstva nebo teplárny. Vůbec mě nenapadlo, že by se tím dal vytápět běžný rodinný dům.

Co vás nakonec přesvědčilo?

Jarda mě vzal ke svému známému, který kotel na štěpku provozuje už několik let. Viděl jsem kompaktní zařízení, které nezabírá víc místa než běžný kotel na tuhá paliva. A hlavně jsem si uvědomil, že u domu máme starou hospodářskou budovu hned vedle kotelny. Táta tam míval dílnu. Takže jsem měl hotový prostor na sklad paliva, což bývá pro většinu lidí největší překážka.

Za kolik štěpku nakupujete?

Beru ji přímo z místní pily. Platím čtyři sta korun za prostorový metr sypaný. K tomu připočítávám padesátikorunu na metr za dopravu kontejnerem k nám na dvůr. Celkem mě metr sypané štěpky vyjde na čtyři sta padesát korun. Vytápění mě tak vyjde na 61 haléřů za kilowatthodinu tepla.

Jak jste k tomuto číslu došel?

Je to jednoduchý propočet. Štěpku beru s vlhkostí kolem třiceti procent. V jednom prostorovém metru sypaném je zhruba osm set sedmdesát kilowatthodin energie. Kotel má účinnost přibližně osmdesát pět procent. Z jednoho metru tak reálně získám kolem sedmi set čtyřiceti kilowatthodin využitelného tepla. Když vydělím cenu čtyři sta padesát korun tímto teplem, vyjde mi zhruba šedesát jedna haléřů za kilowatthodinu. Samozřejmě do toho nepočítám, kolik mě stál samotný kotel, elektřinu na jeho provoz ani případný servis. To už jsou další náklady.

Kolik tedy za zimu propálíte celkem?

Náš dům potřebuje na topení a teplou vodu zhruba dvacet dva tisíc kilowatthodin ročně. Za sezonu spálím necelých třicet prostorových metrů štěpky. Celkově mě palivo na celý rok vyjde přibližně na třináct a půl tisíce korun. Sousedi mi taková čísla ani nechtěli věřit.

Jak vám štěpku vozí a jak ji dostáváte do kotle?

Přijede traktor s kontejnerem a vyklopí mi zhruba patnáct kubíků štěpky na betonovou plochu před stodolou. Odtud ji malým manipulátorem převezu do suché a dobře větrané stodoly. Palivo si nechávám dovážet dvakrát do roka, abych ho nemusel příliš dlouho skladovat. Stejným manipulátorem pak podle potřeby doplňuji zásobník kotle, takže nemusím nic těžkého ručně přenášet. Ze zásobníku si pak kotel štěpku automaticky odebírá pomocí podávacího systému se šnekovým dopravníkem.

Objevily se za tu dobu nějaké potíže?

Určitě, není to úplně bez práce. Hned druhý rok jsem odebral fůru, která byla moc vlhká. Kotel pak hůř hořel, kouřil a začal dehtovat. Od té doby si dávám na vlhkost pozor a u dodavatele si ověřuji, jak je štěpka proschlá.

Jak často musíte ke kotli chodit?

V běžné zimě tam zajdu jednou za tři až čtyři dny. Zkontroluji displej, podívám se do skladu a vynesu popelník. Je to plechová nádoba na kolečkách, vychladlý popel vyvezu na zahradu a část přidávám do kompostu. V mrazech tam jdu obden. Zabere mi to pár minut.

Nebojíte se, že pila skončí a vy zůstanete bez paliva?

Přemýšlel jsem o tom. Kdyby pila zavřela, v okolí je několik dalších lesnických provozů. Možná by mě doprava stála o něco víc, ale pořád by to bylo výrazně levnější než jiné varianty. Dostupný dodavatel v okolí je ale pro tento systém nutnost.

Doporučil byste takové vytápění každému?

Každému určitě ne. Pro nový malý dům s nízkou spotřebou je to nesmysl. Dle mého se štěpka vyplatí jen tam, kde máte starší dům s větší spotřebou, volné hospodářské stavení na skladování a spolehlivý zdroj levného odpadního dřeva poblíž. Kdo tyto podmínky nemá, měl by si to raději pořádně rozmyslet.

Děkuji za sdílení zkušenosti. 

Také děkuji.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.