„Žumpu“ proměnili v křišťálovou vodu. Dnes se v ní zdarma koupe 250 000 lidí každý rok

Neřešitelný problém

Podstata potíží spočívala v milionech kubíků sedimentu na dně nádrže, které byly přesycené fosforem. Tento prvek sloužil jako bohatý zdroj živin pro sinice. Dlouho se zdálo, že jedinou možnou cestou k záchraně je celou nádrž vypustit a dno kompletně vybagrovat. Odhadované náklady na takový krok tehdy přesahovaly jednu miliardu korun, což byla částka pro město jen stěží představitelná.

Nadšenci, kteří se odmítli vzdát

V této složité době se do hry vložili zástupci Strany zelených v Brně, a to především lokální politici z městské části Bystrc, pod kterou přehrada katastrálně spadá. Většina tehdejší politické reprezentace města se k problému stavěla se silnou skepsí. Ostatní politici brali situaci jako neřešitelnou, případně se zdráhali podpořit jakoukoliv jinou než radikální těžbu bahna, na kterou ovšem chyběly peníze. Zelení, k nimž patřil i tehdejší náměstek primátora Martin Ander, a místní bystrčtí aktivisté se ale odmítli vzdát.

David proti Goliáši

Dokázali na radnici vyjednat nezbytnou podporu a prosadit řešení, které se ukázalo jako klíčové. Atmosféra na jednáních přitom nebyla vůbec příznivá, jak později vzpomínal sám Martin Ander, tehdejší náměstek primátora za Stranu zelených: „Když jsme před osmi lety rozjížděli projekt vyčištění Brněnské přehrady, málokdo tomu věřil. Pamatuji si, jak jsem byl v tehdejším zastupitelstvu terčem opoziční kritiky za ‚nezodpovědný experiment s vápněním břehů‘, který v lepším případě nic nepřinese, v horším způsobí škody.“ Přes tento odpor se Zeleným podařilo projekt odstartovat a zachránit nádrž před trvalým zamořením toxickými organismy.

Zázrak, o kterém se psalo i v zahraničí

Řešení nebylo založeno na těžbě celého dna, ale na podstatně levnější kombinaci zásahů. Čištění probíhalo v několika krocích. Nejprve se dočasně snížila hladina vody, čímž se obnažily břehy. Na tyto vrstvy se následně letecky aplikovalo vápno. Odborné studie výslovně popisovaly, že cílem nebylo bahno odvézt, ale změnit jeho chemické vlastnosti, konkrétně zvýšit pH. Tím se fosfor zafixoval a omezil se problém. Princip tohoto kroku velmi srozumitelně shrnul Antonín Tůma, tehdejší ředitel Povodí Moravy, který k celému procesu na podzim 2007 pro Brněnský deník podotkl: „Vápno dno přehrady uzamkne, takže se živiny nedostanou na povrch. Sinice nebudou mít potravu.“

Napuštění a promíchávání

Po návratu vody nastoupila druhá fáze. Přímo na hladině vyrostlo dvacet aeračních věží. Ty promíchávaly vodní sloupec, čímž omezovaly podmínky, za nichž se ze sedimentů uvolňuje další fosfor. Současně se na přítoku začal přidávat síran železitý, který srážel živiny z povodí dříve, než se vůbec dostaly do přehrady.

Nikdo tomu nevěřil

Nedůvěra k této metodě byla zpočátku značná. Odborníci i laická veřejnost pochybovali, zda může podobný experiment v praxi skutečně fungovat. Na evropské poměry šlo o novinku. Zatímco v Kanadě nebo USA měli s podobnými postupy dílčí zkušenosti, v Evropě nikoliv. Zvolený postup byl tedy skutečně inovativní. S odstupem času se ukázalo, že metoda zafungovala na výbornou. V odborných kruzích projekt uspěl a dodnes budí respekt. Jak významný tento krok byl, potvrdil profesor Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu Akademie věd ČR: „Kombinace opatření na brněnské nádrži znamenala světový průlom. Měli jsme poprvé možnost využít zkušenosti ze světa také v ČR. Zlepšování kvality vody je globální téma. Tuzemský výzkum a hlavně naše výsledky jsou v tomto ohledu na světové špičce.“ Zásah na přítoku navíc získal mezinárodní ocenění od organizace International Water Association.

Je to 20 let a voda zůstává čistá

Od prvotních plánů uplynulo již téměř dvacet let. Dnes je Brněnská přehrada opět pulzujícím středobodem rekreace. Podle nedávných průzkumů ji v roce 2024 uvedlo mezi navštívenými místy 15 % všech turistů v Brně. Za jedinou letní sezonu se zde vystřídají stovky tisíc lidí, kteří si užívají čistou vodu a pestré okolí. Jen lodní doprava, využívající flotilu tichých elektrických lodí připomínajících klasické parníky, ročně přepraví přes 200 000 cestujících. Návštěvníci zde nacházejí upravené pláže, rozsáhlé cyklostezky a širokou síť oblíbených restaurací.

Čistá voda, sluníčko a pivečko

Koupání je opět bezpečné, což ocení každý, kdo si pamatuje dočasné zhoršení kvality vody v horkém roce 2018. Přehrada se navíc stala dějištěm mnoha výjimečných akcí, z nichž nejvýraznější jsou mezinárodní přehlídky ohňostrojů, odpalované přímo z pontonů na hladině. Všechny tyto nevšední atrakce dnes lidé mohou naplno prožívat zejména proto, že se kdysi na bystrcké radnici našlo několik politiků ochotných prosadit nové řešení a vzkřísit k životu brněnské moře.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.