Výhřevnost palivového dřeva lze ověřit jednoduchou metodou. Rozdíl ve výkonu kotle je i několik kW

Dřevo nevalné kvality

Člověk by řekl, že na dřevu toho nebude moc co pokazit. Samozřejmě první zásadou je, že musí být čisté, tedy neobsahovat barviva či jiné syntetické látky. To je ale zásada, kterou asi každý zná. Druhým parametrem je tvrdost dřeva, jelikož tvrdší dřevo má vyšší výhřevnost a také obvykle vyšší cenu, nicméně se s ním hůře roztápí studený kotel (v takovém případě se hodí píše postupné topení metodou 70/30). Co je však společné pro všechny, kdo topí palivovým dřevem tak je vlhkost suroviny. Na první pohled nejsme schopni poznat, zda je dřevo suché či vlhké. Samozřejmě extrémně promočené dřevo poznáme již na omak a na pohled. Z hlediska procent vody, která pak má vliv na výkon kotle, to ale očima nepoznáme.

Test, který si může každý udělat doma

K testu stačí jedno polínko a suchý svačinový igelitový pytlík. Ideální je použít mikrotenový sáček, který má pro tento test ideální vlastnosti. Polínko vybereme takové, aby se do něj vešlo, vložíme jej do suchého pytlíku a pytlík zavážeme tak, aby byl neprodyšný. Neprodyšnost otestujeme stisknutím tak, aby se vytvořila bublina. Nyní je důležité správné umístění a to do pokojové teploty kolem 20 stupňů Celsia. V případě, kdy bychom pro test umístili polínko do většího tepla, test se zkreslí, naopak kdybychom jej nechali v chladu může dojít k rosení z jiných důvodů. Výsledek zkontrolujeme druhý den ráno, kdy polínko z pytlíku vyndáme a pytlík zkontrolujeme zevnitř. Podle stavu rosení lze zjistit, jak jsme na tom. Celý postup krok za krokem najdete v naší galerii.

Máme výsledky

Pokud je pytlík zcela suchý, jedná se o kvalitně prosušené dřevo s plnou výhřevností, tedy pod 20 procent. Pokud je pytlík navlhlý, což poznáme přejetím prstem, je vlhkost dřeva v rozmezí 20 až 25 procent. Pokud se na pytlíku objeví viditelné kapky vody, jedná se o dřevo velmi vlhké a to až kolem 30 %. Víme, že ideální stav na topení je do 20 %. Pokud se tedy v pytlíku objeví viditelné kapky vody, je to pro nás informace, že u kotle s výkonem 20 kW, spadne jeho výkon jen na 15 kW a to při stejné spotřebě dřeva. Jedná se tedy o poměrně znatelný rozdíl, který se podepíše na spotřebě dřeva a tedy i na celkových nákladech za vytápění. Mimo toho lze očekávat větší kouřivost a tedy zanášení kouřovodu.

Co s dřevem, které neobstálo?

V případě, že zjistíme špatné výsledky našeho testu, ještě není potřeba věšet hlavu. Řešení však není snažit se dřevo sušit teplem v zavřené místnosti, což je obvykle první, co majitele napadne. Mnohem rychleji dojde k vysušení dřeva na nižší vlhkost jeho umístění ven na provzdušněné místo, tedy vysoušení prouděním větru. Podstatné je zajistit přístup větru, tedy postavit sušárnu nikoli v závětří ale právě tam, kde hodně fouká.