Zásobník na pelety lze vyrobit snadno svépomocí. Ke kotli pak stačí zajít jednou za pár dní

Trefit velikost je základ

Osvědčené pravidlo říká, že na jeden kilowatt tepelné ztráty domu je potřeba přibližně 0,9 m³ prostoru. Do tohoto objemu je započítaná i konstrukce a nevyužitý prostor pod šikmým dnem. Sklad by měl být oddělený a spíše užší, aby se pelety přirozeně sesouvaly směrem k dopravníku. Důležité je suché prostředí, pevná a rovná podlaha a stěny s odolným povrchem. Pokud omítka není soudržná, je vhodné ji upravit například stěrkou.

Bez správného dopravníku to nepůjde

Klíčovou částí celého řešení je šnekový dopravník. Ten zajišťuje plynulé přivádění pelet do kotle a jeho přesná instalace rozhoduje o bezproblémovém provozu. Dopravník je uložený ve vodicím žlabu složeném z jednotlivých segmentů, které je nutné pečlivě sestavit, vyrovnat a pevně sešroubovat. Žlab se obvykle umisťuje do středu budoucího skladu a prochází otvorem do vedlejší kotelny, kde je umístěný pohon. Otvor ve zdi by měl mít přibližně 30 × 20 centimetrů, aby umožnil manipulaci i následné utěsnění. Používají se nehořlavé materiály, například minerální vlna. Celou konstrukci je nutné pevně ukotvit k podlaze, protože bude zatížená několika tunami paliva.

Tady se nám to zašprajclo

Aby pelety samovolně směřovaly k dopravníku, vytváří se šikmé dno. To je tvořené podpůrnou konstrukcí z trojúhelníkových rámů, které se rozmísťují zhruba po 60 až 70 centimetrech. Rámy se mezi sebou zpevňují a kotví do stěn. Horní a střední část šikminy na nich leží, spodní část je napojená na konstrukci žlabu. Doporučený sklon kolem 40 stupňů zajistí plynulý skluz pelet bez jejich hromadění.

Plnění sila a rozložení potrubí

Současně s konstrukcí dna je vhodné připravit i plnicí a odsávací potrubí. Používají se kovové trubky o průměru přibližně 100 milimetrů. Jedna slouží k plnění, druhá k odsávání vzduchu při foukání pelet cisternou. Vnitřní konce trubek je potřeba umístit co nejblíže ke stropu, ideálně asi 20 centimetrů pod ním, a zároveň minimálně 50 centimetrů od sebe. U větších prostorů se vyplatí vést potrubí do opačných částí sila, aby bylo možné sklad plnit rovnoměrně po celé ploše.

Na aktuální ceny kotlů na pelety se můžete podívat například tady. Pokud byste chtěli elegantnější variantu, ceny peletových kamen najdete zde.

Každé koleno je komplikace

Při návrhu potrubí je důležité minimalizovat počet ohybů. Každé koleno zvyšuje mechanické namáhání pelet a vede k jejich rozpadu. Problematická jsou zejména kolena s pravým úhlem, kterým je vhodné se vyhnout. V místech, kde pelety dopadají na stěnu, je nutné instalovat ochrannou zástěnu z pružného materiálu, například z gumy, která tlumí nárazy a omezuje jejich poškození.

Tady se chyby neodpouštějí

Na připravenou konstrukci se následně pokládají pevné desky tvořící podlahu sila. Ty musí být dostatečně odolné, aby unesly vysoké zatížení, a zároveň by mezi nimi měly vznikat co nejmenší mezery. Desky je nutné důkladně přišroubovat ke všem nosným prvkům, včetně konstrukce žlabu, čímž se celý systém zpevní. Následně je potřeba utěsnit všechny spáry a otvory. Menší mezery lze vyplnit silikonovým tmelem, větší například montážní pěnou. Při plnění vzniká přetlak vzduchu, a proto musí být silo dobře utěsněné.

A je hotovo

Součástí řešení by měl být i přístup do sila pro kontrolu a údržbu. Ten lze vytvořit pomocí jednoduché konstrukce, do které se zasouvají desky, a poslední díl se uzavírá z vnější strany. Uzavření může být řešeno například západkou nebo táhly. Výsledkem je funkční zásobník, který dokáže spolehlivě zásobovat kotel po celou topnou sezónu. Pokud je konstrukce provedena pečlivě a s důrazem na detaily, funguje bez problémů a umožňuje plně využít výhody automatického vytápění.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.