Bylo vytápění dražší za Husáka nebo dnes? Porovnali jsme skutečné náklady za teplo

Nejde jen o samotné vytápění

Abychom porozuměli tomu, co se vlastně od roku 1989 změnilo, je potřeba se na vytápění tehdy i dnes podívat v širším kontextu. Bez nostalgie i bez zjednodušování. Klíčové je uvědomit si jednu zásadní věc, která s vytápěním za socialismu úzce souvisí. V tomto období nebyla úspora energie při výstavbě považována za prioritu. Bytové domy, zejména panelové, vznikaly rychle a s minimálním důrazem na tepelnou účinnost. Zateplení prakticky neexistovalo, okna byla netěsná a regulace topení velmi omezená. Radiátory topily víceméně nepřetržitě. Pokud bylo v bytě přetopeno, otevřelo se okno. Nebyla to výjimka, ale běžná praxe. Systém s úniky tepla počítal a nikdo neměl důvod je řešit.

Rozdíl ve spotřebě je obrovský

Rozdíl mezi minulostí a současností nejlépe ukazují konkrétní čísla. Měrná spotřeba tepla u nezateplených bytových domů se běžně pohybovala mezi 180 až 220 kilowatthodinami na metr čtvereční ročně. U bytu o velikosti 70 metrů čtverečních to znamenalo spotřebu přes 15 megawatthodin tepla za rok. Pro srovnání, dnešní zateplené nebo modernizované domy se pohybují zhruba mezi 70 až 120 kilowatthodinami na metr čtvereční ročně. U stejně velkého bytu to odpovídá přibližně 5 až 8 megawatthodinám ročně. Rozdíl tedy rozhodně není kosmetický. Jde o zásadně odlišné množství energie potřebné k dosažení stejného tepelného komfortu.

Dnes se úspory neřeší jen zateplením, ale i volbou samotného zdroje tepla. Aktuální ceny moderních kotlů na dřevo si můžete prohlédnout například zde. Podívat se můžete také na tepelná čerpadla, která za socialismu Češi ještě vůbec neznali.

🔴 Mimořádná zpráva:

Levné, ale je v tom háček

Zajímavé je, že tato vysoká spotřeba se na účtech domácností téměř neprojevovala. Cena tepla byla dlouhodobě nastavena velmi nízko a pro běžné domácnosti představovala stabilní a předvídatelnou položku. Běžná rodina v panelovém bytě platila za vytápění zhruba 1 500 až 2 500 korun československých ročně. V přepočtu na dnešní peníze to odpovídá orientačně 8 až 12 tisícům korun ročně. Z pohledu domácností šlo o nízkou a stabilní položku, nad kterou se prakticky neuvažovalo. Účty neodrážely skutečné množství spotřebované energie, ale politicky nastavenou cenu.

Vytápění za pakatel

Právě zde přichází klíčové srovnání. Pokud bychom tehdejší spotřebu, tedy zhruba 15 megawatthodin ročně, ocenili dnešními cenami energie, které se pohybují kolem 1 000 až 1 500 korun za megawatthodinu, vyšel by roční účet na 15 až 20 tisíc korun. Jinými slovy, kdybychom dnes topili stejně neefektivně jako za socialismu, platili bychom výrazně více než v moderních bytech. U současných zateplených domů se roční náklady na vytápění bytu o velikosti 70 metrů čtverečních pohybují přibližně mezi 6 až 10 tisíci korunami, podle konkrétní technologie, regulace a cenového tarifu.

Kdo rozdíl zaplatil?

Nízké účty domácností za socialismu neznamenaly, že výroba tepla byla levná. Rozdíl mezi skutečnými náklady a cenou, kterou platili lidé, se hradil nepřímo z celé ekonomiky. Peníze šly ze státního rozpočtu, z nízkých mezd, z uměle nastavených cen jiného zboží a také z toho, že se dlouhodobě neinvestovalo do oprav, zateplování a modernizace domů i technologií. Domácnosti tak sice platily málo na účtech za vytápění, ale náklady se pouze přesunuly jinam. Projevily se v horším stavu budov, vyšší spotřebě energie, zanedbané údržbě a v tom, že problémy se jen odsouvaly do budoucna.

Je to trochu složitější

Dnes lidé platí přímo za energii, kterou jejich byt skutečně spotřebuje. Cena tepla je transparentní a motivuje k úsporám. Zateplení, regulace a moderní technologie výrazně snížily spotřebu, i když cena energie samotné v čase vzrostla. Rozdíl tedy není v tom, že by teplo dramaticky zdražilo. Rozdíl je v tom, že dnes konečně vidíme jeho skutečnou cenu. Bylo tedy topení za socialismu levnější? Z pohledu domácností ano. Z pohledu spotřeby energie a celkových nákladů nikoli. Topení bylo levné jen na papíře. Ve skutečnosti se topilo výrazně více než dnes a velká část energie se promrhala.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.