Vyvlastnění a nucené vystěhování? Zjistili jsme, co čeká majitele energeticky neúsporných domů

Nejistota napříč společností

Kde se vlastně vzal ten prvotní impuls, který vyvolal takovou vlnu obav? Abychom ho našli, musíme se podívat směrem k evropským institucím. V rámci ambiciózního plánu dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality se totiž budovy dostaly pod drobnohled. Logika je zdánlivě jednoduchá, domy spotřebují v Evropě zhruba 40 % veškeré energie a produkují třetinu emisí skleníkových plynů. Pokud chceme šetřit planetu, musíme začít u zdí, oken a kotlů. Hlavním nástrojem této proměny se stala revize směrnice s technickým názvem EPBD (Energy Performance of Buildings Directive). Právě první pracovní verze tohoto dokumentu obsahovaly formulace, které v mnoha majitelích nemovitostí vyvolaly mrazení v zádech. Původní návrhy totiž skutečně operovaly s myšlenkou, že každá obytná budova v Unii bude muset do určitého roku (například 2030) dosáhnout konkrétní energetické třídy, například „E“. Pro majitele starého kamenného domku, který spadá do nejhorší kategorie „G“, to znělo jako rozsudek.

Rekonstrukce nebo stěhování?

Zde se v myslích lidí začal rodit onen krizový scénář. Pokud stát (pod tlakem EU) nařídí, že dům musí být zateplen do určitého data, co se stane s těmi, kteří na to nemají? Rekonstrukce starého domu na moderní standardy dnes vyjde na miliony korun. Pro důchodce nebo mladé rodiny s hypotékou je to částka naprosto nereálná. V diskusních fórech se tak začala šířit logická, byť děsivá řetězová úvaha: Když nebudu mít na opravu, dům nebude splňovat zákon. Pokud dům nesplňuje zákon, nesmí se v něm bydlet. A pokud se v něm nesmí bydlet a já nebudu mít kam jít, stát dům prohlásí za nevyhovující a v rámci ‚veřejného zájmu‘ ho převezme nebo mě z něj vykáže. Tato myšlenka získala na síle i kvůli tomu, že se začalo mluvit o zákazech prodeje nebo pronájmu energeticky neúsporných domů, což lidé vnímali jako plíživé vyvlastňování hodnoty jejich majetku.

Necháme to raději na vás

Abychom se však dopracovali k pravdě, musíme sledovat, co se s těmi pro mnohé znepokojujícími návrhy stalo dál. Během schvalovacího procesu v roce 2024 došlo k zásadnímu obratu. Evropští politici si uvědomili, že vynucovat rekonstrukce u milionů soukromých majitelů silou je nemožné. Výsledná podoba směrnice EPBD, která je dnes platná, doznala klíčové změny: povinnost se přenesla z jednotlivce na stát. To znamená, že už neexistuje tak velký „unijní bič“, který by přímo babičce v zapadlé vísce nařídil zateplení pod hrozbou pokuty či vyvlastnění. Česká republika jako celek musí zajistit, aby průměrná spotřeba energie všech domů klesla. Nikoliv pomocí příkazů k vystěhování, ale pomocí dotací, motivací a postupnou modernizací veřejných budov.

Tady jde o bezpečnost

Proč tedy fáma o vyvlastňování stále žije? Často dochází k záměně dvou úplně odlišných věcí, energetického štítku a technického stavu. V českém právu skutečně existuje možnost, kdy vás úřad může z domu vykázat, jde o tzv. havarijní stav. Pokud je dům staticky narušený, hrozí zřícení stropů nebo výbuch plynu, stavební úřad musí zasáhnout, aby chránil lidské životy. Dezinformační vlna tyto dvě věci nešťastně propojila. Energetická třída „G“ (nehospodárný dům) však není totéž co havarijní stav. Dům může být „energetickým otesánkem“, který protopí majlant, ale pokud je bezpečný a staticky v pořádku, nikdo nemá zákonné právo vás z něj vyhodit. Vyvlastnění je v našem právním státě extrémně složitý proces, který se používá prakticky výhradně pro veřejně prospěšné stavby, a to vždy za plnou finanční náhradu.

Něco na tom přece jen bude

Když necháme strach z vyvlastnění stranou, zjistíme, že pravda je sice méně dramatická, ale přesto přináší výzvy. Stát vás z domu nevyžene, ale trh a ceny energií mohou vytvořit tlak, který bude působit podobně. Největším rizikem pro majitele starých domů tak není úředník s exekučním příkazem, ale ekonomická realita. Starý dům se špatným štítkem bude mít nižší tržní hodnotu, banky na něj mohou zdráhavěji půjčovat a náklady na jeho vytápění porostou. Státní strategie se tedy nezaměřuje na represi, ale na „cukr“ v podobě dotací, které mají lidem pomoci se z této pasti dostat. Místo vyvlastňování nás čeká éra, kdy se nevyplatí „nic nedělat“.

P.S. Je nutné stavět novostavbu už jen s řízeným větráním nebo to jde i jinak? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.