„Vyvlastňování zahrádek i s chatami?“ Zahrádkáři se bouří proti novému zákonu

Hlavně ať se k tomu nikdo nevyjadřuje

Původním dokumentem, který tato novela mění, je zákon č. 283/2021 Sb., tedy stavební zákon. Způsob, jakým se tato změna rodí, je sám o sobě zajímavým příběhem. Ačkoliv jde o legislativu, kterou otevřeně podporuje vláda včetně premiéra, formálně byla podána jako poslanecký návrh. Podepsáni jsou pod ním poslanci, kteří shodou okolností sedí v ministerských křeslech. Výsledek tohoto manévru je zřejmý. Návrh se vyhnul standardnímu připomínkovému řízení, ve kterém by se k němu mohla vyjádřit širší odborná i laická veřejnost.

Odborníci nepochybují o tom, pro koho je zákon napsán

V kuloárech a expertních kruzích se pro tento dokument vžil termín „lex developer“. A když se člověk začte do jednotlivých paragrafů v dokumentu, rychle pochopí proč. Nejde o žádné spiknutí, ale o sofistikované přeskupení pojmů. Vezměme si například definici toho, co je to vlastně stavba. Novela zavádí pojem stavba pro hromadné bydlení, což je "stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od deseti tisíc metrů čtverečních". Tyto projekty se nově stávají vyhrazenými stavbami. Zásadní obrat ale přichází v pasáži o základních zásadách. Dokument nově definuje, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a právě vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. Úředníci na stavebních úřadech tak dostávají nový úkol. Při posuzování musí chránit veřejné zájmy, mezi které novela nově a velmi zřetelně řadí i hospodářský a průmyslový rozvoj.

Demolice ve jménu veřejného prospěchu

Pokud vám to zatím připadá jen jako hra se slovy, musíme se podívat, co to znamená v praxi. Původní znění zákona totiž uvádí, že práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit v případě, že jsou vymezeny v územně plánovací dokumentaci a jde o uskutečnění veřejně prospěšné stavby. A veřejně prospěšnou stavbou se rozumí stavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území. Když k tomu přidáme uvolnění pravidel u takzvaných požadavků na výstavbu, které se podle novely neuplatní v případech, kdy by jejich uplatnění bylo zjevně ekonomicky nepřiměřené vůči přínosům, začíná se skládat docela jasný obrázek.

Černé stavby jen pro ty, kteří jsou si rovnější

Asi největší diskuse se ale vedou kolem černých staveb. Co uděláte, když někdo staví bez povolení? Selský rozum velí, že by se taková věc měla zbourat. Novela ovšem přináší pragmatičtější přístup. Stavební úřad odstranění stavby nenařídí a naopak ji dodatečně povolí, pokud by nařízení odstranění představovalo zcela zjevně zásah nepřiměřený přínosům. Zákon k tomu sice dodává, že ponecháním stavby nesmí být dotčeny veřejné zájmy ani práva třetích osob a odpovědnost za přestupek tím není dotčena, ale poselství je jasné. Když investor do projektu investuje dostatek peněz, demolice by znamenala velkou finanční škodu. Pro úředníka tak bude jednodušší celou věc legalizovat.

Právní analýza zahrádkáře nepotěšila

Tento princip vyvolává silné reakce mezi lidmi, kteří se nechtějí smířit s tím, že o jejich okolí budou rozhodovat jen finanční možnosti investorů. Často jde o majitele chat v zahrádkářských koloniích na okrajích měst. Tato místa leží na lukrativních pozemcích, nezřídka ve svazích s výhledem. Tito lidé se po konzultacích s právníky začínají obávat modelu plíživé zástavby. Představte si situaci, kdy developer koupí několik sousedních chat. Bez potřebných razítek na jejich místě začne budovat větší objekt. Jakmile je stavba dostatečně rozestavěná a jsou v ní uloženy miliony, úřad ji podle nového pravidla o nepřiměřeném zásahu raději dodatečně povolí.

Krůček po krůčku, až z toho bude veřejný zájem

Tím ale celý proces nekončí. Když developer projekt rozšiřuje a podlahová plocha překročí oněch magických deset tisíc metrů čtverečních, stává se z něj stavba pro hromadné bydlení. A tím pádem vyhrazená stavba. Najednou tu máme projekt, jehož existence a rozvoj je podle zákona ve veřejném zájmu. K takovému komplexu je pochopitelně potřeba přivést odpovídající cestu. Zákon číslo 283/2021 Sb. definuje pozemní komunikace jako součást dopravní infrastruktury, tedy veřejné infrastruktury. A původní zákon rovněž říká, že právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout i proto, aby se vytvořily podmínky pro nezbytný přístup k pozemku a pro řádné užívání veřejně prospěšné stavby. Ostatní chaty a zahrádky se vyvlastní a na jejich místě se vyasfaltuje příjezdová cesta.

Máte zahrádku nebo chatu? Pak dost možná budete stát v cestě veřejnému zájmu

Z původních zahrádek, které měly sloužit k pěstování zeleniny a víkendovému odpočinku, se tak stává překážka stojící v cestě veřejnému zájmu. Není divu, že zahrádkáři bijí na poplach. Vidí, jak se legislativa ohýbá způsobem, který jim ztěžuje obranu jejich vlastního majetku. Tento příběh není jen o jednom zákonu. Je to ukázka toho, jakým způsobem se tvoří pravidla určující podobu našich měst a krajiny. Zda budou sloužit všem, nebo jen těm, kteří si dokážou prosadit to správné znění paragrafů.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.