Vyzkoušeli jsme balkonovou fotovoltaiku za necelých 5 000 Kč. Zjistili jsme, kolik elektřiny vyrobí v zimě

Až překvapivě jednoduchá instalace

Jedná se o klasický plug and play model, který se dnes prodává jako vstupní brána do světa domácí výroby elektřiny. Panel, malý mikroinvertor a kabel. Set dorazil poštou, v našem případě z AliExpressu, po asi měsíci čekání (ceny a varianty balkonové fotovoltaiky dostupné v ČR si můžete srovnat zde). Namontuje se na balkon, zapojí do zásuvky a tím to končí. Žádný revizní technik, žádná žádost o připojení, žádná složitá aplikace plná grafů, kterým stejně nikdo nerozumí. Elektřina, kterou panel vyrobí, teče rovnou do bytu a spotřebuje se tam, kde je zrovna potřeba. Neboli tím, co běží neustále. To je třeba lednice, router, počítač. To, co si vyrobíte, nemusíte odebrat od dodavatele.

🔴 Mimořádná zpráva:

Nějaké podezřele zázračné

Právě jednoduchost byla na začátku trochu podezřelá. Opravdu to může fungovat? A má smysl něco takového testovat v období, kdy se běžně ví, že fotovoltaika „nevydělává“? Rozhodli jsme se, že ano. Panel jsme nainstalovali svisle na balkon orientovaný na jihovýchod a začali sledovat výrobu od listopadu do února. Výsledky nás překvapily hned v prvních týdnech. V typickém zataženém listopadovém dni, kdy by člověk čekal nulu, panel stabilně dodával kolem 20 až 40 wattů. Není to hodně, ale není to ani nic. V přepočtu na letní provoz, kdy stejný panel zvládne krátkodobě i 300 wattů, to odpovídalo zhruba deseti až patnácti procentům. Po celý den. Bez sněhu a slunce, jen zataženo. Zajímavější byly dny s inverzí, kdy byla mlha a nízká oblačnost. Panel se držel kolem 40 až 60 wattů, někdy i víc. Zřejmě proto, že svislá poloha lépe pracuje s rozptýleným světlem. V těchto dnech jsme se dostávali na dvacet procent letního výkonu, což je číslo, které by většina lidí s fotovoltaikou v zimě vůbec nečekala.

Když vysvitne sluníčko

Pak přišly jasné, mrazivé dny. Slunce nízko nad obzorem, ostré světlo, modrá obloha. Právě tady se ukázala největší výhoda balkonového řešení. V poledních hodinách panel krátkodobě vyráběl 180 až 220 wattů, tedy klidně dvě třetiny toho, co v létě. Samozřejmě ne po celý den, ale několik hodin v kuse. A to už je výkon, který je v běžné domácnosti skutečně znát. Prosinec a leden přinesly i sníh. Zatímco majitelé střešních elektráren řeší, jestli mají lézt na střechu a panely čistit, u balkonu se nic řešit nemuselo. Sníh se buď vůbec neudržel, nebo neměl zásadní vliv. Výroba pokračovala.

Sečteno podtrženo

Když jsme si po čtyřech měsících sedli nad čísla, vyšel nám jednoduchý závěr. Od listopadu do února vyrobil panel zhruba 60 kilowatthodin elektřiny. Při ceně kolem sedmi korun za kilowatthodinu to znamená úsporu přibližně 420 korun. Není to částka, která by změnila rodinný rozpočet, ale v kontextu pořizovací ceny možná dává smysl. Zvlášť když vezmeme v úvahu, že jde o nejhorší část roku. V létě budou čísla nejspíš úplně jinde. Tenhle test nemá ambici tvrdit, že balkonová fotovoltaika spasí energetickou krizi. Není to řešení pro vytápění, není to cesta k energetické soběstačnosti. Na druhou stranu ničemu nevadí a může to být střípek do skládačky energetického pokroku.

P.S. Chcete vědět, o kolik procent se ještě můžou zvýšit ceny energií? Do čeho má smysl investovat z pohledu úspor do technologií na vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.