HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Výzkumníci sledovali 77 tepelných čerpadel. Odhalili skutečný vliv stáří domu na jejich účinnost

reklama

Německý institut zveřejnil detailní výsledky dlouhodobého sledování tepelných čerpadel v reálném provozu. Výzkumníci analyzovali data ze 77 instalací, přičemž pro hlavní vyhodnocení za rok 2024 využili podrobné údaje ze 49 vzduchových čerpadel. Cílem bylo zjistit, jakou roli hraje stáří budovy. Závěry ukazují překvapivé zjištění, že rok výstavby není určujícím faktorem pro efektivní fungování systému. Skutečné příčiny úspěšného provozu leží jinde.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří Ryšavý s využitím Canva
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Rozdělení domů podle stáří

Domy zapojené do studie byly rozděleny do čtyř skupin podle doby vzniku. Nejširší zastoupení měly stavby do roku 1948, dále budovy z let 1949 až 1978, domy z období 1979 až 1994 a nejmladší kategorie postavená mezi lety 1995 a 2001. Průměrný roční topný faktor, označovaný jako JAZ, se u všech těchto skupin pohyboval ve velmi úzkém rozmezí 3,3 až 3,5. Nejstarší budovy s historií sahající před polovinu minulého století tak dosahovaly srovnatelné účinnosti jako domy z konce devadesátých let.

Nový dům není zárukou ničeho

Zajímavý pohled nabízí srovnání teplot otopné vody. V nejstarší skupině domů činila průměrná teplota vody pro vytápění 38,4 stupně Celsia, zatímco v nejmladších domech to bylo 35,7 stupně. Skutečným překvapením ale byla nejvyšší naměřená průměrná teplota v celém sledovaném souboru. Hodnota 47 stupňů nebyla zaznamenána v historické zástavbě, ale v domě ze skupiny 1995 až 2001. Toto konkrétní čerpadlo vytápělo dům přes radiátory a dosáhlo topného faktoru 3,0. Ukazuje se tak, že ani novější datum kolaudace nezaručuje vhodně nastavenou otopnou soustavu.

Magická teplotní hranice 35 stupňů

Jako klíčová se ukázala hranice průměrné teploty 35 stupňů Celsia. Skupina 24 čerpadel pracujících pod touto hodnotou dosáhla průměrného topného faktoru 3,7. Zbylých 21 zařízení s teplotou nad 35 stupňů mělo průměrný výsledek 3,1. Při modelové spotřebě 15 000 kilowatthodin tepla ročně by tento rozdíl v účinnosti znamenal nárůst spotřeby elektřiny o necelých 800 kilowatthodin.

Studie se zaměřila hlavně na nové domy

Stejná účinnost čerpadel napříč generacemi domů má ale důležité vysvětlení, které nelze opominout. Většina starších staveb již prošla částečnou renovací. U domů z doby před rokem 1979 mělo 95 procent vyměněná okna, 82 procent zateplenou střechu a polovina modernizované obvodové stěny. V nejstarší kategorii do roku 1948 byly určitým způsobem zateplené všechny sledované budovy. Polovina z nich navíc využívala hybridní systém, kde tepelnému čerpadlu pomáhal dodatečný kotel. Studie tedy nesrovnává původní nezateplené stavby s novostavbami, ale ukazuje potenciál částečně modernizovaných domů.

Jak je to ve skutečnosti s těmi radiátory?

Důležitým zjištěním pro praxi je fungování radiátorů. Z hodnocených budov jich 15 využívalo výhradně radiátory a dalších 39 je kombinovalo s podlahovým vytápěním. V nejstarších domech dokázaly dvě soustavy s radiátory pracovat s průměrnými teplotami mezi 35 a 38 stupni. Výměna topného zdroje tak nevyžaduje plošné bourání podlah, podstatné je ověření výkonu stávajících těles při nižších teplotách a případná výměna pouze nevyhovujících částí soustavy.

Účinnost je něco jiného než spotřeba dodaného tepla

Rozlišovat je potřeba mezi účinností samotného zdroje a celkovou energetickou náročností budovy. Zatímco účinnost se podle věku domu příliš nelišila, spotřeba dodaného tepla kolísala od 30 do 179 kilowatthodin na metr čtvereční ročně, s mediánem 86 kilowatthodin. Rozdíly panovaly i mezi účinností samotného čerpadla, která dosahovala hodnoty 3,6, a účinností celého systému po započtení ztrát s průměrem 3,1. Výrazný vliv měla zejména cirkulace teplé vody, jež u některých měřených instalací tvořila nezanedbatelné ztráty.

Jedna věc, na kterou by se nemělo zapomenout

Na celkovou efektivitu má vliv také správný servis. Výzkum zmiňuje případ instalace, kde po servisním zásahu a odstranění skryté závady stoupl provozní topný faktor o jeden celý bod. Spotřeba záložní elektrické patrony klesla z 33 procent na 3 procenta. Je však nutné dodat, že měření probíhalo během mírných zim. Teploty pod minus pět stupňů Celsia se vyskytovaly zřídka, což omezuje možnost vyvozovat závěry pro dlouhotrvající silné mrazy, zejména u budov s vyššími tepelnými ztrátami.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
20.11.2026

Photocredit: Jiří Ryšavý s využitím Canva

0