Bez úspor si zvládli postavit vlastní dům. Učitelka Lucie a její manžel, montážní dělník, dokázali nemožné

Lucko, kde váš příběh začal?

Lucie: Upřímně? V pronajatém dvoupokojáku v Olomouci. Patnáct tisíc nájem každý měsíc a takový ten pocit, že to sypeš do cizího. Já učím na základce, Lukáš je montážní dělník a žádné úspory jsme neměli, ani jsme nic nezdědili. Takže jsme měli dost náročnou výchozí pozici. Jeden večer jsme si ale sedli nad rozpočet a řekli: „Dobře, na výplatu nám chodí dohromady zhruba šedesát čtyři tisíc čistého.“ (z hrubých 35 000 a 45 000 Kč čistého po běžných odvodech - pozn. red.).

Co byl první krok?

Lucie: Dali jsme tomu rámec. Nájem 15 000, jídlo a běžný provoz domácnosti jsme si stlačili na nějakých dvacet tisíc. Řekli jsme si, že zbytek prostě odteď půjde na hromádku: průměrně 25 až 30 tisíc měsíčně. Za dva roky to udělá šest až sedm set tisíc. A fakt to sedělo. Přestože jsme začínali s nulou a bez úspor, na konci druhého roku jsme měli zhruba 700 000 našetřeno a bokem ještě železnou rezervu asi 150 000.

Pozemek jste měli?

Lucie: Neměli. A to je u Olomouce oříšek. Chtěli jsme dojezd 15 až 25 minut, aby to bylo reálné na každodenní dojíždění. Nakonec jsme našli parcelu severně od města; nebyla to hitparáda ceny, ale byla zasíťovaná a rovná.

Dostali jste hypotéku? Jak moc vás banka „lustrovala“?

Lucie: Překvapivě to bylo docela férové. Vysvětlili nám, že dneska je ze závazných limitů nejdůležitější to, kolik procent z hodnoty nemovitosti nám vůbec smí půjčit. Standardně 80 %, ale do 36 let můžou jít až na 90 % (když jde o vlastní bydlení). My se do té kategorie vešli, takže jsme cílili na 90 % a nemuseli mít 20 % vlastních peněz.

A sazba?

Lucie: Když jsme to řešili, trh se pohyboval kolem čtyři a půl až pět procent. Dokonce jsme v bankovních grafech viděli, že průměr na jaře 2025 byl asi 4,6 %. A bankéř nám pro představu řekl: „počítejte přibližně 5 100 Kč splátky na každý půjčený milion u třicetileté splatnosti“. To nám mentálně strašně pomohlo.

Kolik jste si tedy půjčili a kolik platíte?

Lucie: Pozemek + dům vycházel v součtu okolo šesti milionů. Vzali jsme hypotéku necelých 5,4 milionu, zbytek jsme dali z úspor a nechali si kus rezervy. Měsíčně platíme zhruba 24 až 26 tisíc podle přesné sazby a délky fixace. Když si vezmete tu „poučku“ 5 100 za každý milion, tak u 5 milionů je to kolem 25 000 Kč. Funguje to.

To zní dobře. Povězte nám víc o vašem domě.

Lucie: Nechtěli jsme žádný palác. Bungalov 100 m2, jednoduchý půdorys, žádné složité zalomeniny. Tři ložnice, obývák s kuchyní, malá pracovna a technická. Cenové nabídky „na klíč“ jsme měli okolo 4 až 4,5 milionu, ale dohodli jsme se, že některé věci si uděláme sami: malby, podlahy, obklady v technické, venkovní plot, terén. Ušetří to klidně několik stovek tisíc, když člověk plánuje a má síly.

A nějaká státní podpora?

Lucie: Tady jsme narazili na chaos v hlavě. Já si pamatovala „státní půjčku pro mladé“, ale to už je pryč. Program Vlastní bydlení ani nic podobného pro jednotlivé mladé páry v roce 2025 otevřený není a ani se s tím nepočítalo. Takže žádná „mladomanželská“ půjčka, nic takového.

Tak aspoň „Zelená úsporám“?

Lucie: Ano. Nová zelená úsporám pro rodinné domy, tam jsme šli pro fotovoltaiku a pár drobností. Dávají 10 000 Kč za každý instalovaný kWp a 10 000 Kč za každou kWh baterie, s tím, že základní strop je kolem 100 000 Kč, případně až 140 000 Kč, když je to chytře řízené a zapojené do sdílení. My chceme jen základ, na víc nemáme.

Jak jste skládali harmonogram a platby?

Lucie: Měli jsme to rozepsané po měsících. První rok úspory zhruba 25 až 30 tisíc měsíčně bokem, žádné velké nákupy. Druhý pak nákup pozemku, zaplatili jsme rezervační poplatek z úspor, zbytek šel do úvěru. Následovala žádost o hypotéku, ocenění pozemku a budoucí stavby, pak čerpání po etapách. Co řešíme nyní tak je hrubá stavba a dokončovačky, část „na klíč“ a pak část svépomocí.

Co vás nejvíc překvapilo?

Lucie: Dvě věci. Za prvé, jak moc banky dneska řeší LTV a reálné náklady domácnosti. Už to není o tom, „dostanete, nedostanete“ jen podle platu. A za druhé, že i za „běžný“ plat učitelky a montážního dělníka to jde. Jen tomu dát čas a plán.

Nějaké konkrétní rady pro ty, které váš příběh zaujal?

Lucie: Zkuste si splátku „nanečisto“. Když víte, že 1 milion je přibližně 5,1 tisíce měsíčně, hned víte, co si můžete dovolit. Také je potřeba si uvědomit, že menší a jednodušší dům šetří miliony v průběhu let, nejen při stavbě. A hlavně nečekejte na „státní hypotéku“. Nic takového podle mě nebude. Počítejte se standardní hypotékou a případně s NZÚ na technologie. A to nejdůležitější na závěr. Dejte si rezervu nad rozpočet stavby.

A jak to hodnotíte zpětně?

Lucie: Když jsme poprvé zamkli dveře našeho ještě nedostaveného bungalovu, říkám Lukášovi: „Hele, my teď posíláme o deset tisíc víc než dřív na nájem. Ale do vlastního.“ A to je pocit, který člověku každý měsíc spraví náladu.

Díky za rozhovor a cenné zkušenosti.

Rádo se stalo

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.