Začínali na půdě jako parta nadšenců. Rodinná firma z Jablonce rychle prorazila mezi světovou špičku

Terezo, odkud pocházíte?

Ačkoli jsem se narodila v Turnově, jsem hrdá Jablonečačka, patriotka regionu, kde má naše rodinná firma své kořeny. To bych ale nemohla říct před několika lety, kdy jsem Jablonec považovala za pochmurný „šusťákov“ a svou budoucnost jsem jasně viděla co nejdál odsud.

Co změnilo váš pohled?

Procestovala jsem svět. Od letních škol v Americe, přes roční stáž ve Francii až po pracovní rok v Barceloně, a nakonec se vrátila do Čech. Zkusila jsem si hektický život v Praze, kde jsem deset let pracovala v architektonickém ateliéru. Postupně jsem však horskému severu začala znovu přicházet na chuť. A když přišly děti, byl Jablonec jasnou (a šťastnou) volbou. Žijeme tu s rodinou moc rádi.

Mluvila jste o rodinné firmě, mohla byste nám ji přiblížit?

Firmu Jablotron založil tatínek, Dalibor Dědek, v roce 1990 s malým týmem kamarádů, nadšenců s vizemi a páječkami. Začínali na pronajaté půdě jednoho jabloneckého rodinného domku. Hned po založení se firma specializovala na vývoj řídicích systémů pro testování spalovacích motorů. Bohužel se stalo, že klíčový zákazník zkrachoval a firmě zůstaly jen dluhy. Ale nevzdali to a zachránili se výrobou modulů pro úpravu televizorů.

Kdy přišel nápad orientovat se na výrobu zabezpečovacích systémů?

Až po malé privatizaci a velké amnestii Václava Havla. To se v divokých devadesátkách ukázalo jako chytrý krok a firma u tohoto zaměření zůstala dodnes.

Jaké byly začátky podnikání?

Prorazit nebylo vůbec snadné. K výrobkům z Československa neměl po Sametové revoluci důvěru ani svět, ani sami Češi. Firma proto koncem roku 1992 chytře založila dceřinou společnost na Taiwanu, tehdy považovaném za technologického lídra, a na významné trhy pronikla paradoxně právě odtud. Prvním podstatným trhem byla Skandinávie, postupně se přidávaly další země.

Perličkou je, že díky taiwanské pobočce začaly naše výrobky nakupovat i některé významné české velkoobchody. Pak už firma prorazila dál do světa a postupně se vypracovala mezi lídry v oblasti zabezpečovacích systémů a chytrých technologií.

🔴 Mimořádná zpráva:

Jaké byly klíčové momenty v historii firmy?

Mezi historické milníky patří uvedení prvního zabezpečovacího systému na trh, expanze do zahraničí a vybudování vlastní vývojové základny. Zásadním momentem bylo spojení produktu (zabezpečovací techniky) se službou střežení. Následoval vznik vlastního cloudu a aplikace, která zajišťuje, že citlivá data našich uživatelů zůstávají u nás, nekolují po světě a nemohou uniknout. To je důležitý aspekt bezpečí. Spojením produktu, služby a aplikace vznikl celkový ekosystém ochrany a ovládání majetku. Alarm tak přestal být jen „lokálním houkátkem“.

Jak se mění trh a zákazníci v průběhu let?

Dnes jsou zákazníci mnohem náročnější. Dříve šlo především o spolehlivost zabezpečení, dnes už ale mluvíme o komplexním ekosystému. Lidé chtějí mít přehled o tom, co se děje doma, na chalupě nebo ve firmě. Ideálně kdykoli a odkudkoli, takže nepřetržitý monitoring. Navíc se mění i životní styl, Češi i Slováci dnes cestují mnohem více než dřív. A když jste pryč, chcete mít jistotu, že je váš majetek v bezpečí. Samotný alarm už nestačí. Hodnotu přináší až napojení na profesionální dohled a chytrou aplikaci. Díky ní si třeba na dálku zatopíte nebo otevřete bránu kurýrovi, když nejste doma. To je realita dneška.

Jak dohled funguje?

V Praze na Chodově máme bezpečnostní centrum, které funguje 24/7 a střeží přes 130 tisíc objektů v Česku. Když nastane poplach, okamžitě reagujeme, vyhodnotíme situaci a vyšleme zásahovou jednotku. V ČR je průměrný dojezd 10 minut, na Slovensku pak 14 minut.

Co když dojde k výpadku proudu?

K takové situaci došlo například minulé léto v Čechách. Nikdo nevěděl, jestli jde o vichřici, nebo blackout. Naše systémy díky záložním zdrojům fungovaly dál, takže zákazníci hned věděli, zda je jejich objekt v ohrožení. A nejde jen o požár nebo vytopení. Naše tísňová linka řeší i vloupání, například přepadení v klenotnictvích, to je pro operátora pořádný adrenalin. Musel okamžitě koordinovat zásah policie a zároveň komunikovat se zaměstnanci pod tlakem. Právě v těchto chvílích se ukazuje, že nejde jen o technologii, ale o rychlou a profesionální reakci. Ta často rozhoduje, když jde o vteřiny.

V čem je firma jiná než její konkurenti?

Myslím, že především v hodnotách. Například v tom, že nehledáme zaměstnance, ale kolegy, kteří s námi podnikají. Proto jsme zavedli motivační program, v jehož rámci firma každoročně rozděluje podíl ze zisku. Na jeho výši lidé přímo pocítí, zda se firmě daří, nebo nikoli. A je jedno, zda jste manažer, uklízečka nebo účetní. Deset procent ze zisku nad rámec mzdy rozdělujeme všem rovným dílem. Lišíme se i v tom, že neprodáváme jen samotné zařízení, ale pocit bezpečí. Důvěru posiluje i to, že vývoj, výroba, dohled i data uživatelů zůstávají v Česku.

Přišlo nějaké opravdu těžké období?

Samozřejmě, prvních pětadvacet let bylo plných krizí. Výzvám jsme čelili i v nedávné době, objevily se různé ekonomické výkyvy, pandemie, čipová krize a další komplikace. Vždy jsme si z nich ale vzali ponaučení a krize vnímali jako příležitost k inovacím.

Jaký je váš vztah k rodinnému podniku?

Firma je pro mě takový další sourozenec. Narodil se pár let po mně a prožili jsme si jak společné radosti, tak i konkurenční bojůvky. Vždycky někde v mém životě byl a zajímal mě i když jsem si šla vlastní cestou. Proto pro mě nedávná nabídka zapojit se do firmy po mnoha letech odloučení byla jasnou výzvou.

Co vás přivedlo k rozhodnutí aktivně se zapojit?

Po několika letech v ústraní se do firmy vrátil tatínek a zjistil, že je potřeba dát firmě nový impuls. Zároveň ale pochopil, že všechno neurve sám. Proto se nyní postupně zapojujeme s bratrem Janem Dědkem, abychom mu s generačním přerodem pomohli. A to nejen v rodinném a nástupnickém smyslu, ale především ve změně myšlení celé firmy. Chceme si udržet stabilitu a důvěru tradiční české rodinné firmy, ale zároveň přinášet nový vítr a inovace a budovat povědomí o značce i u mladé generace.

Jaké byly vaše začátky ve firmě?

Nastupovala jsem se smíšenými pocity, protože šlo o zcela jiný obor. Na začátku jsem potřebovala firmu komplexně poznat. Strávila jsem čas na jednotlivých úsecích, kde jsem měla za cíl poznat lidi a navnímat informace, procesy, komunikaci i atmosféru ve firmě. Nyní, rok po nástupu, si troufnu říct, že mám firmu přečtenou a mohu se postupně přesunout z pozorovatelské do exekutivní role.

Co pro vás znamená práce v rodinné firmě?

Je to velká čest a zároveň zodpovědnost být nositelem a pomyslným dozorcem hodnot a tezí, se kterými tatínek firmu zakládal. Vždy jsem si vážila především dobrého klimatu, mezilidských vztahů a zapálených lidí. To bych chtěla ve firmě udržovat i nadále, protože právě nadšení zaměstnanci jsou hnacím motorem jejího rozvoje.

Naše firma má vyšší ambice než jen vydělávat peníze. Část zisku vracíme zpět do firmy prostřednictvím již zmíněného motivačního programu, další část směřuje do společnosti a regionu. V rámci dobročinných projektů Nadace Jablotron mohu zmínit například vybudování domova pro seniory, stavbu budovy Svobodné základní školy nebo aktuálně dokončovanou ortopedickou kliniku.

Kdybyste měla pracovat jinde, kde by to bylo?

Asi bych zůstala ve své původní profesi, v architektuře a urbanismu. Tento obor jsem vystudovala na Fakultě umění a architektury TUL v Liberci, která měla výhodu v tom, že byla mladá, progresivní a nabízela mnoho možností vycestovat. Architektura je vizionářský a multidisciplinární obor, který vám do života dá nespočet prakticky využitelných dovedností. Především analytické myšlení, schopnost koordinace, týmovost a zvládání velkého množství práce pod tlakem. To všechno se mi dnes hodí i v mé aktuální práci. Průsečíků je mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.

Jak se vypořádáváte se stresem, který se pojí s vedoucí pozicí?

Asi mi paradoxně pomáhá přepnutí do jiné práce. Pro zpestření mateřské jsem se naivně pustila do doktorského studia architektury. Mateřská skončila, doktorát nikoli, a univerzita tak dodnes tvoří druhou část mého pracovního vytížení. Občas také jezdím v sezóně pomáhat se sklizní na libereckou střešní hydroponickou farmu. Je to manuální, rytmická práce na čerstvém vzduchu, kde je výsledek vidět hned. To je velký rozdíl oproti práci na úrovni top managementu.

Další věc, co zaručeně funguje je otužování. Když s tím začal táta, měla jsem ho za blázna, ale asi je to dědičné a už mě to pohltilo také. Strhla jsem i pár kolegyň a chodíme pravidelně celou zimu do jablonecké přehrady, kde máme i zázemí firemního otužovacího stanu. Stan se stal populárním pro širokou veřejnost, během covidu se na něj dokonce občas stála fronta.

Co vám pomáhá od práce vypnout?

Určitě mi hodně pomáhá rodina a mé děti. Tím, že jsou ještě relativně malé, mě přirozeně nutí od práce se odříznout a řešit úplně jiné věci. Aniž by to tušily, samy mi hlídají rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Život v Jablonci má navíc tu výhodu, že se můžete kdykoli sebrat a za pár minut jste v lese, u přehrady, na kole nebo na lyžích. Není tedy překvapením, že je firma plná sportovců. Občas si některá osobní jednání odehrajeme při procházce kolem přehrady místo zavření v kanceláři. Vypínám také při hře na klavír, při níž se zapojí úplně jiné části mozku, což je velmi uvolňující.

Jak vidíte budoucnost firmy?

Naší vizí je zůstat mezi lídry na trhu v oblasti zabezpečovacích technologií a chytrých řešení. Chceme nejen inovovat, ale zároveň dál rozvíjet vlastní cloud a klíčovou službu střežení. Zároveň chceme, aby systémy byly spolehlivě montovány a spravovány výhradně námi proškolenými profesionály. Proto plánujeme posílit školení a hledat mladou krev v distribuční i montážní síti.

Se službami střežení chceme do budoucna expandovat z České republiky a ze Slovenska, kde je dlouhodobě rozvíjíme a neustále zdokonalujeme, na některé ze 76 exportních trhů, kde působíme. Toto téma aktivně řešíme hlavně v zemích Evropské unie, kde vnímáme rostoucí poptávku. Budoucnost firmy obecně vidíme rozhodně v uživatelské jednoduchosti jak pro montéra, tak koncového zákazníka, v automatizaci a udržitelnosti.

Děkuji za rozhovor a ať se daří.

Také děkuji.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.