HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Zahrádkář bojoval s komáry a zápachem v sudě na vodu. Ideální řešení našel až na pátý pokus

reklama

Pan Zdeněk pěstuje zeleninu už desítky let. Zahrada je jeho vášní a tak moc dobře ví, že dešťová voda je pro rostliny naprostý základ. Zpočátku vše vypadalo idylicky, jenže s příchodem teplejších dnů začala voda v nádobě tmavnout a zapáchat. Když se Zdeněk přiblížil, ucítil pach připomínající zkažená vejce a na hladině objevil stovky larev komárů. Jeho oáza klidu se pomalu měnila v líheň bodavého hmyzu, a tak se rozhodl začít jednat.


Zahrádkář bojoval s komáry a zápachem v sudech s dešťovkou. Ideální řešení našel až na pátý pokus
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jana Urbánková / Ilustrační foto
reklama

První mastný pokus

Jeden ze sousedů mu poradil zaručený starý trik. Prý úplně stačí vzít obyčejný kuchyňský olej a trochu ho nalít na hladinu. Olej vytvoří tenký mastný film, který fyzicky zabrání larvám dýchat. Zdeněk tento postup okamžitě zkusil. Výsledek se dostavil a skutečně to fungovalo. Larvy se během krátké doby udusily a klesly ke dnu. Vítězství ale mělo velmi hořkou pachuť. Letní slunce do tenké plastové stěny pálilo celé odpoledne. Olej na hladině se po několika dnech začal vlivem tepla kazit a silně žluknout. Zápach v okolí kůlny byl najednou horší než předtím. Když navíc Zdeněk touto mastnou vodou zalil záhon s okurkami, povlak pokryl listy. Mastný povlak poškodil listy a omezil výměnu plynů. Navíc na vnitřních stěnách nádoby zůstal lepivý mastný pruh, na který se okamžitě chytala veškerá špína. Tento postup Zdeněk rychle zavrhl jako zcela nevhodný.

Kusy dřevěného uhlí

Následující víkend Zdeněk nádobu pracně vymyl horkou vodou a kartáčem. Někde si přečetl, že dřevěné uhlí může částečně pomoci s pohlcováním pachů a nečistot. Na dno tedy vhodil pár větších kousků. Uhlí mělo absorbovat nečistoty a pomoci omezit nepříjemný zápach. Voda se po tomto kroku na pár týdnů projasnila a zápach zcela zmizel. Radost z čisté vody ale trvala jen do první větší letní bouřky. Otevřenou horní částí do vody napadalo suché listí ze sousedova ořecháku. K tomu se přidal pyl a jemný prach spláchnutý ze střechy. Hmyz měl navíc k vodě volný přístup. Uhlí sice vodu čistilo, ale nedokázalo zabránit samičkám komárů, aby tam znovu nakladly další vajíčka.

Tak ho přesuneme

Bylo naprosto jasné, že přímé teplo a sluneční světlo celému procesu hnití pomáhají. Zdeněk tedy těžkou plnou nádobu s pomocí svého syna přesunul za kůlnu. Na severní stranu budovy slunce po celý den téměř nesvítí. Voda tak byla znatelně chladnější. Růst zelených řas se zpomalil a voda už tolik nezapáchala. Komáři si ale cestu do chladného stínu našli velmi snadno. Stojatá voda je pro ně prostě neodolatelně lákavá kdekoli na zahradě. Přesun do stínu tedy vyřešil jen polovinu potíží. Navíc nošení těžkých konví přes celou délku pozemku k hlavním záhonům bylo pro Zdeňka zbytečně namáhavé. Rozhodl se tedy nádobu vrátit na původní místo a hledat jiné cesty k úspěchu.

Pomoc moderní biologie

Při další návštěvě zahradnictví mu místní prodavač doporučil speciální biologické tablety. Obsahovaly bakterie určené k likvidaci larev komárů. Zdeněk koupil jedno balení a vhodil tabletu rovnou do vody. Výsledek byl velmi dobrý a hmyz rychle zmizel. Pro všechny rostliny na zahradě byla tato voda zcela bezpečná. Zásadním problémem ale nadále zůstávala čistota samotné vody. Tablety nijak neřešily hnití napadaného listí ani tvořící se organický sliz na samotném dně. Voda byla sice bez otravného hmyzu, ale stále vypadala kalně a blátivě zapáchala. Zdeněk konečně pochopil, že musí vyřešit pravou příčinu a nikoli jen napravovat následky.

Tentokrát to musí vyjít

Zdeněk se jeden večer v klidu zamyslel nad vším, co doposud na zahradě vyzkoušel. Vzal si ponaučení ze svých předchozích chyb a vymyslel chytře kombinovaný postup. Nejprve nádobu znovu a naposledy důkladně vyčistil. Na dno položil dva odřezky staré měděné trubky, které našel pohozené v dílně. Měď může v omezené míře zpomalit množení řas a bakterií. Pak vyřešil to absolutně nejdůležitější. Vzal kus husté okenní sítě proti hmyzu. Přetáhl ji přes celý horní okraj nádoby a pevně svázal silným provázkem. Přímo na síť pak položil tmavé a pevné plastové víko. Do tohoto víka pečlivě vyřízl otvor přesně na šířku okapové roury.

Tak co? Bude klid?

Tato promyšlená kombinace konečně zafungovala na výbornou. Pevné víko výrazně omezuje přístup světla. Tím pádem se ve vodě výrazně omezí tvorba řas. Hustá síť natažená pod víkem zachytí úplně každé pírko, zbloudilý list i hrst prachu, kterou silný déšť spláchne ze střechy. Tato mechanická zábrana zároveň nedovolí komárům vůbec žádný přístup k hladině. A kousky mědi na dně mohou částečně omezit množení řas a bakterií. Zdeněk má od té doby naprostý klid. Voda zůstává čirá a bez zápachu i v těch nejteplejších letních měsících. Zelenina na záhonech vesele prospívá a večerní posezení na zahradě už neruší žádné vytrvalé bzučení komárů. může článek ven?

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
21.05.2026

Photocredit: Jana Urbánková / Ilustrační foto

0