Zájem o fotovoltaiku se prudce propadl. Bez dotací o ni lidé ztratili zájem

Po velkém flámu přišla kocovina

Český trh s fotovoltaikou prochází bolestivým, ale nevyhnutelným vystřízlivěním. Hlavní problém nespočívá v technologii samotné, ale v typicky české nátuře, která se projevila v plné síle během nedávného solárního boomu. Mnoho lidí si totiž solární panely na střechu nepořizovalo proto, že by po nich primárně toužili nebo měli hluboce promyšlený plán energetické soběstačnosti. Hlavním hnacím motorem byla vidina masivní státní dotace. Je naší národní vlastností, že jakmile je něco výhodné a ve slevě, máme tendenci to kupovat, aniž bychom racionálně zhodnotili, zda danou věc skutečně potřebujeme a plně využijeme. Výsledkem byly tisíce domácností s předimenzovanými systémy, které si lidé pořídili v podstatě jen proto, že jim stát zaplatil polovinu.

Penězovody vyschly a zájem skončil

Nyní však nastalo nevyhnutelné mezidobí. Dotační kohoutky se na čas přivřely, podmínky se zpřísnily a trh se prakticky zastavil. Lidé bez vidiny snadných peněz ze státní kasy ztratili o fotovoltaiku úplně zájem. Tento propad plně pociťují instalační firmy. Na sociálních sítích a v reklamách se sice mnohé z nich stále snaží udržovat pozitivní fasádu a marketingově předstírají, že poptávka je stabilní, ale realita v zákulisí je diametrálně odlišná. Zástupci firem mimo záznam přiznávají, že zájem klesl téměř na nulu a řada dříve úspěšných podniků balancuje na samém pokraji krachu, protože jejich obchodní model stál výhradně na dotačních penězích.

Vrací se otázka skutečné návratnosti investice

Bez berličky v podobě dotací je najednou nutné počítat reálnou návratnost. Představme si průměrný rodinný dům s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 10 kWp a s 10 kWh baterií. Díky aktuálnímu převisu nabídky nad poptávkou se dá takový systém dnes pořídit zhruba za 350 000 korun. Pokud domácnost díky baterii a rozumnému řízení spotřeby využije z vlastní výroby kolem 6 megawatthodin ročně a průměrná cena elektřiny se pohybuje kolem 6 korun za kilowatthodinu, činí úspora 36 000 korun za rok. Další zhruba 4 000 může přinést prodej letních přebytků do sítě. Celkový roční benefit je tak 40 000 korun. Počáteční investici 350 000 vydělíme ročním přínosem 40 000, z čehož nám vychází reálná návratnost těsně pod hranicí 9 let.

Někteří mohou na situaci vydělat

Tento výpočet ukazuje jednu zásadní věc. Současná situace je paradoxně naprosto ideální pro ty zákazníky, kteří fotovoltaiku skutečně chtějí a chápou její dlouhodobý smysl. Instalační firmy nemají zakázky, mají volné kapacity a nutně potřebují udržet cash flow. Proto jsou nyní ochotné nabízet dříve nemyslitelné slevy a nadstandardní služby, jen aby získaly alespoň nějakou práci. Změnu navíc potvrzují i novinky ohledně dotací, které vláda oznámila v březnu 2026. Jasně z nich vyplývá, že éra plošného rozdávání peněz na samostatné solární panely definitivně skončila. Státní podpora se nově orientuje primárně na komplexní energetické úspory. Na dotaci sice stále dosáhnete, ale bude striktně vázána na další opatření, jako je zateplení domu, instalace čerpadla nebo zapojení do komunitní energetiky. Pro fotovoltaiku to znamená jediné. Už to nebude impulzivní nákup zboží v akci, ale investice pro ty, kteří nad tím přemýšlejí.

P.S. Zajímá Vás, jak splní novostavby v roce 2025 nové požadavky na úspory energií? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.