Zájem o malé domky značně opadl. Zákazníky odrazuje zejména přemrštěná cena

Co je malé, to je milé, a taky pekelně drahé

Cena nemovitosti se vyjadřuje obvykle v souvislosti s její užitnou plochou. Ta se uvádí v metrech čtverečních. V případě, že navrhujeme dům, je zde určitá část fixních nákladů, které musí být zaplaceny bez ohledu na to, jak je velký. Pak je zde určitý seznam prvků a vybavení, které musí dům mít, aby byl obyvatelný a použitelný k životu. Ta je také víceméně fixní. Představa lidí, že si pořídí domeček velikosti maringotky a zaplatí za něj pár set tisíc korun je proto naprosto mimo realitu. Čím menší dům, tím roste cena za jeden metr čtvereční jeho užitné plochy. A přesně v moment zjištění, jaká je skutečná cena takového minidomku je chvíle, kdy zákazníci svůj zájem ztrácí. Mnohdy se totiž jedná o částky pohybující se v milionech korun.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Je libo raději maringotku nebo bungalov 4kk?

Život na pětadvaceti metrech je samozřejmě možný, je však potřeba si uvědomit, že se jedná skutečně o rozměry klasické maringotky. A to se vším všudy. Dá se svým způsobem přirovnat k životu v "obytňáku". Ne že by to nebylo možné. Například v USA takto mnoho chudších lidí žije. Stejně tak ve Francii je velmi běžné, že lidé v minidomcích o velikosti maringotek tráví velkou část svého života. Využívají výhod možností přemístit tyto domky z místa na místo a být tak svobodní ve svém rozhodování. Překvapivé pro našince je, že takto nežijí jen mladí, ale úplně běžně i senioři. Jenže u nás nejsme ve Francii a mentální nastavení Čechů je značně odlišné. Málokterý senior u nás by se radoval z možnosti být svobodný díky bydlení v maringotce.

Přijde si pro minidomek, odchází s bungalovem

Jak ukazuje nespočet zkušeností stavebních firem, které do svého portfolia zahrnuly také nabídku malých domků, zájem je sice velký, v reálu se pak ale takových domků prodalo jen pár kusů. První překvapení u zákazníka nastane ve chvíli, kdy se dozví skutečnou cenu takového domku a uvědomí si, že v podobném cenovém formátu už může uvažovat o plnohodnotném rodinném domě. Druhý problém nastává ve chvíli, kdy si zákazník ověří, jak stísněné prostředí v takovém domku je. A to vše pak završí legislativní požadavky na stavbu takového domku. Ty jsou totiž v případě stavby pro bydlení v podstatě stejné jako u velké stavby. Když už tedy jdeme vyběhávat úřady, proč si nepostavit rovnou seriózní dům.

Ostatní si obvykle poradí sami

Pak je tu druhá skupina a to jsou ti, kteří si takový malý domek opravdu chtějí postavit a když zjistí, kolik stojí, rozhodnou se, že si jej postaví sami svépomocí. Ti zručnější se pustí do stavby od nuly, ti kteří zkušenosti nemají, si pořídí již hotovou maringotku a jen si jí upraví k obrazu svému. Výsledek je značná, mnohdy řádová úspora. O tom, že když se chce, všechno jde, nás přesvědčil třeba Pepa Libický z Primy nebo osmnáctiletý student Radek, kteří si dokázali postavit malý domek svépomocí. Naproti tomu kapelník světoznámé skupiny N.O.H.A, Filip Šebánek, si pořídil hotovou maringotku přímo od pana Berouska a vybavil si ji k obrazu svému. Více v následující fotogalerii.

A nebo to jde jinak, lépe a levněji

Z hlediska legislativy záleží spíše na účelu stavby než na její velikosti. S platností nového stavebního zákona, k čemuž došlo v loňském roce, se změnila pravidla na rozlohu malé stavby, kterou si postavíme na zahradě. Z dřívějších 25 metrů čtverečních došlo ke zvýšení na 40 metrů čtverečních. Možná jste si nyní pozorně všimli shody oněch 25 metrů čtvereční s nejčastěji využívanou rozlohou minidomků. Proč se stále staví minidomky o velikosti 25 metrů čtverečních, když zákon už povoluje 40? V první řadě je potřeba si říct, že abychom nemuseli žádat o povolení, nesmí být stavba určena k bydlení. To je určitě věc velmi složitého výkladu z pohledu práva a lze předpokládat, že takovou situaci nějakým způsobem mnohý majitel obhájí. Hranice mezi zahradním domkem a malým domkem je totiž jistě velmi plovoucí a záleží na úhlu pohledu. Podstata, proč většina výrobců nabízí malé domky ve velikosti 25 metrů čtverečních je ale v tom, aby se dokázali udržet v ceně, za kterou se takový domek ještě vůbec dá prodat. V případě, že by měl 40 metrů čtverečních, v mnoha případech by se již cenově pohyboval na podobné úrovni jako klasický devadesátimetrový bungalov, který má 4 místnosti, koupelnu a kuchyň a ve kterém může bez problémů kvalitně žít celá rodina.

Experimentální stavby a bydlení nanečisto

Naproti tomu pro ty, kteří chtějí zažít něco netradičního, může stavba malého domku dávat smysl v tom směru, že se zde představivosti meze nekladou. A může to být příležitost zkusit si experimenty, které bychom si u plnohodnotného domu už nedovolili. Příkladem může být například tento malý domek na stromě a nebo naštvaný architekt, který si postavil domek v kontejneru, aby tím protestoval proti nedostupnosti bydlení, jak můžete vidět v následující fotogalerii.

Přijde někdy doba malých domků?

Z hlediska nápadu a myšlenky jsou malé domky ve všem skvělé. Z hlediska zájmu veřejnosti také není problém. Jak ukazují data stavebních firem, pokud mají v katalogu minidomek, skoro vždy zaujme pozornost zákazníků ve velké míře. Dokud však bude legislativa pro stavbu takových domků stejně náročná jako v případě klasických staveb a dokud nebudou nabízeny v cenově dostupné variantě, pro většinu lidí zůstanou stále jen hezkou ideou postrádající praktický smysl.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.