Zákaz pronajímání starých nemovitostí už začal. Zatím platí pro třídu G, brzy padne i F a E

Brusel nakonec couvl

Na celoevropské úrovni přitom nedávno schválená směrnice o energetické náročnosti budov takto radikální nakonec není, ačkoliv k tomu původní plány směřovaly. Evropská unie sice zpočátku s plošnými zákazy pronájmů a prodejů těch nejhorších budov skutečně počítala, ale ve finální verzi dokumentu se od nich kvůli silnému odporu některých členských států nakonec upustilo. EU tak nechala národním vládám volnou ruku v tom, jak celkové průměrné úspory energií v obytném sektoru dosáhnou. O to větší překvapení je, že se jedna z největších evropských ekonomik rozhodla jít cestou nejtvrdších možných restrikcí naprosto dobrovolně. Francouzská vláda totiž vzala boj proti takzvaným energetickým upírům pevně do vlastních rukou a tamní klimatický zákon zavedl nekompromisní pravidla.

G má utrum, dojde i na F a E

Realita na tamním trhu je v současnosti neúprosná. Od začátku loňského roku začal platit zákaz pronájmu pro všechny obytné nemovitosti spadající do nejhorší energetické třídy G. Pokud má dnes majitel takový byt a odejde mu nájemník, nesmí podepsat novou nájemní smlouvu, dokud neprovede patřičné stavební úpravy. Typicky se jedná o nákladné zateplení fasády, výměnu oken nebo instalaci modernějšího a úspornějšího zdroje vytápění. Tím ale legislativní úpravy zdaleka nekončí. Již za necelé dva roky spadne úplně stejná klec i na nemovitosti v kategorii F. V další vlně dopadne zákaz dokonce i na třídu E, který je plánován na rok 2034.

Strmý pád cen

Trh s bydlením se pod náporem nových pravidel de facto rozštěpil na dva zcela odlišné světy. Hodnota zrekonstruovaných a energeticky úsporných bytů stabilně roste, jelikož po nich panuje obrovská poptávka, zatímco ceny starých nezateplených domů padají strmě dolů. Majitelé těchto problémových nemovitostí se ocitli v nezáviděníhodné pasti. Rozsáhlá rekonstrukce vyžaduje statisícové až milionové investice, které se jim budou vracet jen velmi těžko. Mnozí se proto snaží tyto byty narychlo a pod cenou prodat. Zákaz prodeje sice neplatí, ale kupující velmi dobře vědí, že kupují nemovitost s obrovským vnitřním dluhem, kterou nebudou moci využívat na investici, dokud do ní nevloží další peníze. Výsledkem je i prohlubující se krize dostupného bydlení, protože z trhu náhle zmizely desetitisíce levnějších bytů, které dříve využívali studenti nebo nízkopříjmové rodiny.

Dojde to i k nám?

Český majitel nemovitosti může zatím tváří v tvář těmto zprávám zůstat poměrně klidný. V České republice žádný podobný scénář aktuálně nehrozí a vláda podobné tvrdé zákazy v rezidenčním sektoru zatím neplánuje. Prodej i pronájem bytů v těch naprosto nejhorších energetických třídách je na našem území tedy zatím zcela legální a obejde se bez jakýchkoliv státních sankcí. Jedinou hmatatelnou povinností, kterou česká legislativa majitelům ukládá, je nutnost obstarat si platný průkaz energetické náročnosti budovy a prokazatelně jej předložit zájemci ještě před podpisem kupní nebo nájemní smlouvy. Pokud tak majitel neučiní, riskuje finanční pokutu ze strany úřadů, ale samotný právní úkon pronájmu to nijak nezablokuje. Český stát se zkrátka rozhodl jít spíše cestou pozitivní motivace a masivní podpory dotačních programů, které mají majitele k tolik potřebným renovacím přesvědčit výhodnou finanční pobídkou namísto drakonických zákazů.

Varování zpoza hranic

Přesto je pro každého investora do nemovitostí klíčové sledovat situaci za hranicemi, protože omezování na základě energetických štítků není jen osamoceným výstřelkem zmíněného západního souseda. Velmi přísný metr uplatňuje dlouhodobě také Nizozemsko, i když tam se restrikce prozatím soustředí výhradně na komerční sféru, kde kancelářské budovy musí splňovat přísné standardy, jinak je úřady jednoduše zakážou využívat. Velká Británie měla na stole podobně tvrdý návrh pro rezidenční pronájmy, nicméně tamní vláda pod tlakem obav pronajímatelů a hrozící krize od tohoto plánu nakonec raději pragmaticky ustoupila. Jasně se tak ukazuje, že hledání fungující rovnováhy mezi ekologickými závazky a zachováním dostupnosti bydlení bude pro celou Evropu v následujících letech obrovskou výzvou.

P.S. Zajímá Vás, zda má cenu pořizovat fotovoltaickou elektrárnu? Za jak dlouho se zaplatí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.