Zakáže EU topení dřevem? Odpověď se skrývá v emisních povolenkách

Emisní povolenky v rukách iluzionistů

Sice zatím nikdo neví, jaká bude cena emisních povolenek pro domácnosti, to ale nikomu nebrání, aby s tím už začal domácnosti strašit. Pravdou nicméně zůstává, že rozšíření emisních povolenek se skutečně chystá a domácnosti, které využívají k vytápění svých domů fosilní paliva, budou vystaveny vyšším nákladům. Je tedy nepopiratelné, že dojde minimálně k mírnému zvýšení ceny topení. A nezapomínejme že ceny paliva vzrostou také díky inflaci. Ta ale s emisními povolenkami nijak nesouvisí.

Není kotel jako kotel

Dřevem se nejčastěji v domácnostech topí využitím kotlů. V menší míře pak pomocí kamen, typicky pak k tomu určených akumulačních krbových kamen, které dokáží levně vytopit celý dům (jejich varianty a ceny si můžete porovnat zde). Kotle však vedou prim, jsou umístěny v kotelně a jejich estetika ani prašnost nehraje až takovou roli. Kotel však může být na různá paliva. Nejčastěji se u nás setkáváme s kotli na dřevo, uhlí a plyn. V menší míře, byť již jejich podíl roste, pak s kotli na dřevní pelety, případně na dřevní štěpku. Obě tyto technologie mají něco do sebe ale liší se využitím z hlediska velikosti domu.

Zakážou nám pelety a dřevní štěpku?

Lidé, kteří již nemají dost sil starat se o klasický kotel na dřevo nebo uhlí, tedy typicky senioři, často přechází na kotle peletové nebo štěpkové (ceny kotlů na štěpku a pelety si můžete porovnat zde). Jejich výhoda je, že ke svému provozu nepotřebují složitou obsluhu. Palivo se objedná, přijede a je nasypáno do zásobníku, odkud si kotel palivo postupně bere tak, jak potřebuje. Majitelé domácnosti se nemusí o nic starat. Ačkoli kotle na štěpku zajistí výrazně levnější topení, jelikož je štěpka o dost levnější než pelety, pořízení takového kotle je o dost dražší a mívá obvykle značně vyšší výkon. Pro staré, nezateplené a velké domy dává smysl. V menších moderních stavbách už ale smysl nedává. Senioři, kteří na stará kolena odchází do nově realizovaných novostaveb, typicky bungalovů, proto volí raději kotle na pelety, které fungují automatizovaně, mají rozumný výkon a provozní náklady. A jejich pořízení nestojí tak moc (nejlevnější dostupné varianty peletových kotlů si můžete prohlédnout zde).

Strach z bruselského diktátu

Jak říká jeden trefný vtip, lidé, kteří se bojí diktátu z Bruselu se více bojí už jen diktátu z češtiny. Důvěra v informace, které jsou nepravdivě připisovány úředníkům EU, případně jsou zkreslené a nebo zcela nepravdivé, roste nepřímo úměrně se schopností ověřovat si jejich pravdivost. Nejčastěji je šíří lidé s nižším vzděláním a bez znalostí toho, jak EU ve skutečnosti funguje. Abychom proto zhodnotili tolik diskutovanou situaci ohledně zákazu topení dřevem, je potřeba se podívat, jak ve skutečnosti dřevo, jako palivo, Evropská unie klasifikuje. A to je nyní zcela jasně zřetelné. Jedná se o obnovitelný zdroj.

Zaklínadlo jménem obnovitelný zdroj

Vzhledem k tomu, že plyn, uhlí a případně ropné produkty, nejsou obnovitelné zdroje a jedná se tedy o zdroje fosilní, je na ně uvalena zátěž ve formě emisních povolenek. A to proto, aby jejich „neobnovitelnost“ byla kompenzována za vybrané peníze jiným způsobem. Z toho pohledu to docela dává smysl. Navíc jsou lidé motivováni takové zdroje méně používat, což prospívá všem. Pokud se tedy máme něčeho obávat, pak snad omezení či zákazu fosilních paliv. Čímž bychom neradi nyní vytvářeli prostor pro spekulace, že se něco takového chystá. Pokud však, fosilní paliva půjdou jako první. Pak jsou tu ale ta nefosilní, obnovitelná. A mezi ně patří dřevo a tzv. biomasa, tedy dřevní hmota například právě ve formě štěpky nebo pelet. To je surovina, která je označována jako obnovitelná a tudíž se na ní nevztahují emisní povolenky. A když se na něco nevztahují emisní povolenky, znamená to, že daná surovina je považována za uhlíkově neutrální. Tedy to co vyprodukuje, to si zase sama vezme zpátky. Pojďme si to vysvětlit.

Když se ekologie kamarádí s úsporou

V případě topení plynem, uhlím nebo ropnými produkty, vyprodukujeme kotlem či jiným spalovacím zařízením oxid uhličitý, který se uvolní do ovzduší. A tím to končí, zkrátka tam je a zpět ho už nevrátíme. Nemáme jak. Nelze proto hovořit o uhlíkově neutrální surovině a v tomto případě emisními povolenkami kompenzujeme to, že jsme uvolnili do ovzduší onen škodlivý oxid uhličitý, který způsobuje znatelné oteplování planety. Toho už si asi mohl všimnout i ten největší konspirační teoretiky. Zkrátka rok od roku je stále více horko. Pokud však k topení v krbu nebo kamnech využíváme dřevo, dřevní štěpku nebo pelety, oxid uhličitý, který se uvolní do ovzduší, je následně opět navázán růstem dřeva ve formě stromů. Tedy novým obnovením této suroviny. Tento podstatný fakt, tedy že uhlí nejsme schopni znovu vrátit pod zem, stejně jako ropu, ale dřevo jsme schopni opět během pár let obnovit a oxid uhličitý do něj znovu absorbovat, je klíčem k odpovědi. Díky tomu Brusel plně podporuje topení dřevem a to až do té míry, že na něj nyní v době plánování nových emisních povolenek, ony emisní povolenky neuvalí. Nemá proč. Dřevo vychází ze všech těchto paliv totiž nejlépe. A pokud se na to podíváme s odstupem, vychází i lépe než elektrická energie, jelikož ta je vyráběna z obnovitelných zdrojů pouze částečně. Velká její část pak je vyráběna ze zdrojů neobnovitelných. Proč tedy je tepelné čerpadlo považováno při kolaudaci nového domu jako ekologičtější zdroj topení, nežli kotel na dřevo, je otázkou, na kterou se stěží hledá odpověď. Moderní kotle na dřevo (viz např. tyto) totiž disponují díky špičkové efektivitě spalování zcela zanedbatelnými emisemi a lze říci, že výroba elektrické energie může být ve výsledku špinavější než když si doma zatopíme dřevem.

P.S. Líbil se vám článek? Využijte možnost bezplatného přístupu k dalším kvalitním článkům, které pro vás připravujeme. Jednoduše klikněte zde a následně potvrďte tlačítkem Přidat.