HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Zemědělský holding nelegálně hospodaří na pozemcích nicnetušících majitelů

reklama

Vlastníci luk žijí často ve velkých městech a své louky, jež mají často rozlohu i několika desítek hektarů, pronajímají místním zemědělcům či větším agroholdingům k pastvě. V poslední době se však na českém venkově začíná odehrávat praxe, která tyto majitele nemile překvapuje. Zemědělské podniky totiž v některých případech hospodaří na cizí půdě bez platné smlouvy, a to plně vědomě. Zneužívají tak faktu, že vlastníci nemohou svůj majetek kontrolovat denně a spoléhají na toleranci jednání svého okolí. Ve výsledku se tak pouze neoprávněně finančně obohacují.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jan Formánek
reklama

Majitel nevěřil svým očím

Příběh pana Josefa, který vlastní několik hektarů travnatých ploch na pomezí dvou krajů, tento současný trend velmi dobře ilustruje. „Původně jsem tam jel s tím, že pozemek po delší době zkontroluji, protože jsem ho chtěl nabídnout k pronájmu na sečení trávy. Chtěl jsem mít přehled o tom, v jakém je louka celkovém stavu a co všechno bude vyžadovat za péči,“ popisuje svou nedávnou zkušenost. „Místo prázdné plochy mě ale čekal ohradník, stádo cizích krav, vyžraná tráva a půda plná výkalů. Dokonce si tam firma pevně instalovala i napajedla a přivedla k nim zdroje vody. Připadal jsem si, jako bych se ocitl na cizím pozemku, přitom to byla moje vlastní louka,“ dodává rozhořčeně.

Vrací se vláda agrárních baronů?

Pan Josef tak brzy zjistil, že jeho majetek si bez dovolení přivlastnil místní agrární podnik, se kterým nikdy neuzavřel jakoukoliv dohodu o užívání. Tento postup bohužel v praxi nabývá zajímavých rozměrů. Zavedený model většinou funguje tak, že si zemědělská firma legálně pronajme určitou vymezenou část luk od jednoho z místních majitelů. Následně však začne nenápadně a postupně posouvat své ohradníky dál, na parcely sousedů, kteří v daném místě trvale nežijí a nevěnují svým polnostem každodenní pozornost. Zvířata se pak bez problémů pasou i tam, kde k tomu firma nemá oprávnění.

Finanční obohacení na úkor majitele

Cena za pronájem jednoho hektaru se v této zemědělské oblasti pohybuje zhruba mezi 3 až 5 tisíci korunami ročně. Pro silnou společnost to sice není žádná vysoká částka, která by ji finančně ohrozila, ale v součtu všech takto zabraných a zdarma využívaných drobných pozemků už jde o zajímavé úspory ve firemním rozpočtu. Tyto uspořené prostředky pak firmám zůstávají, zatímco skuteční vlastníci luk přicházejí o potenciální zisk z poctivého pachtu. Jednání těchto firem lze do jisté míry přirovnat k situaci, kdy vám na okraji pozemku bez vašeho vědomí začne růst černá skládka, nebo se do opuštěného objektu nastěhují cizí lidé. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v tomto případě jde o promyšlenou činnost profesionálního subjektu, který by měl z podstaty svého podnikání postupovat podle stanovených pravidel. Místo toho, aby zástupce podniku majitele slušně oslovil, vysvětlil mu svůj záměr a dohodl s ním korektní podmínky, raději parcelu potichu oplotí. Vlastníkům pak vadí nejen samotný podvodný přístup, ale i znehodnocení půdy, která je pošlapána a lokálně přehnojena bez jejich předchozího souhlasu.

Z chystané legislativy jsou majitelé luk v šoku

Celou situaci na venkově navíc citelně komplikuje chystaná legislativa. Současná vládní koalice si do svého programového prohlášení vložila záměr upravit pravidla pro prodej zemědělské půdy. Nový zákon by měl zavést předkupní právo pro současné nájemníky, tedy právě pro zmíněné agroholdingy a další zemědělské firmy, které mají půdu toho času v pronájmu. Jakmile tento vládní záměr vstoupí v platnost, majitel při pokusu o prodej své louky bude muset pozemek primárně a přednostně nabídnout firmě, která na něm aktuálně hospodaří, což omezí jeho právo prodat si svůj pozemek tomu, komu chce. Mezi vlastníky půdy tento krok logicky vyvolává značnou nevoli a obavy o budoucnost. Většina z nich pronajímá své pozemky v dobré víře, aby ležící půda našla užitek, nezůstala ladem a prospěla tak celému venkovu. Nyní se však bojí, že svá základní vlastnická práva ztratí a nebudou moci se svým majetkem volně nakládat. Důvody, které k přípravě takového zákona vedou, nebyly dosud veřejnosti uspokojivě a transparentně vysvětleny. Nabízí se tak nutkavá otázka, komu přesně tato změna pravidel přinese prospěch a komu usnadní hromadění půdního fondu ve svých rukou. Vlastníci se cítí zahnáni do kouta a volný trh by se tímto zásahem citelně narušil.

Majitelé luk by neměli nový zákon brát na lehkou váhu

Podle právních a realitních odborníků představuje plánovaná legislativa pro majitele luk jasné riziko, na které je potřeba se včas a pečlivě připravit. „Pokud chce vlastník v budoucnu prodat svůj pozemek svobodně a za tržních podmínek, měl by bedlivě sledovat vývoj této legislativy. V případě, že se schválení zákona začne reálně blížit k platnosti, doporučujeme vlastníkům zvážit včasné ukončení pachtovní smlouvy. Tím se majitel bezpečně vyhne povinnosti prodat půdu současnému nájemci a udrží si svá práva pro prodej na volném trhu,“ radí nezávislý analytik trhu s půdou Tomáš Kučera. Následky chystaného zákona tak mohou být ve finále zcela opačné, než tvůrci původně zamýšleli. Majitelé, kteří své louky dosud ochotně propůjčovali, mohou ze strachu ze ztráty kontroly nad svým majetkem začít smlouvy preventivně vypovídat. Ochrana vlastních práv a možnost svobodné volby je pro ně zkrátka cennější než nejistý výnos z pronájmu. Zemědělci by tak paradoxně mohli přijít o půdu, kterou ke své činnosti potřebují.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
16.08.2026

Photocredit: Jan Formánek

0