„Špatná práce se zeminou prodražuje stavby o statisíce,“ vysvětluje stavební specialistka

Dnes se budeme bavit o něčem, co na první pohled vypadá jako naprostá banalita, ale dokáže to udělat pořádnou díru do rozpočtu každého stavebníka. O obyčejné hlíně. Paní inženýrko, je přebytečná zemina ze základů opravdu takový strašák?

Reálně to opravdu problém je. Záleží pochopitelně na tom, kde přesně stavíte. Ale třeba v okolí Prahy, Brna nebo i jiných větších měst ten problém jednoznačně narůstá, protože stavebního ruchu a tím pádem i vykopané zeminy je všude hodně a nikdo ji moc nechce. Všichni v okolí mají obvykle možnost si ji sehnat. Takže když se jí vy najednou potřebujete zbavit, zjistíte, že to není vůbec jednoduché. A pokud ji máte vozit na skládku, stojí to opravdu nemalé peníze.

Jaké množství si pod tím máme vlastně představit? Často lidé vidí jen plánek základů a neuvědomí si, co to znamená v praxi.

Důležitá věc, na kterou se zapomíná, je takzvané nakypření půdy. Když si spočítáte čistý objem výkopu na papíře, musíte si uvědomit, že jakmile tu zeminu bagr vybagruje a nasype na hromadu, její objem se výrazně zvětší. Je dobré počítat klidně s třiceti až čtyřiceti procenty objemu navíc. My jsme to řešili i u nás doma. Měli jsme vykopáno přes dvě stě kubíků a najednou na to koukáte a řešíte, co s tím.

Dá se tomuto problému nějak předejít už ve fázi, kdy dům teprve kreslíme?

Proto je naprosto klíčové začít už u samotného projektu a dobře si rozmyslet, jak dům na pozemek osadit a jaké by měl mít základy. Jestli bude, nebo nebude podsklepený. Objem zeminy se odvíjí právě od toho. Když děláte podsklepení, kubíky rapidně narůstají. Záleží i na stavebním systému. Zděný dům má masivnější základové pasy, takže výkopu bude víc než u lehčí dřevostavby. U té můžete mít založení typu crawl space, tedy otevřený prostor jen na zemních vrutech nebo patkách. V takovém případě zbyde zeminy minimum, vlastně jen shrábnete ornici a použijete ji na dorovnání terénu. Svou roli hraje i samotný pozemek. Kdo má rovinu, má hlíny minimum. Kdo staví ve svahu a musí dorovnávat metrové výškové rozdíly, ten jí bude mít logicky mnohem víc.

Znamená to tedy, že by se lidé měli klasickým základovým deskám vyhýbat?

To zase ne, nechci, aby to vyznělo, že klasická základová deska je nějaký strašák a kvůli hlíně teď budeme všichni stavět jen na patkách. Jde jen o to, aby o tom lidé věděli předem. Projektant je schopný jim přesně říct, kolik té hlíny zhruba bude, a oni se na to mohou připravit a včas hledat optimální řešení.

Když už nám na pozemku leží obří hromada hlíny, jaké jsou naše možnosti? Kam s ní?

Obecně platí, že skládka by měla být až ta úplně poslední cesta. Ve většině případů se lidé snaží zeminu zlikvidovat přímo na svém pozemku. Pokud nemají absolutní rovinu, zkouší si dorovnat terén. Často se také dělá to, že si po obvodu pozemku vytvoří menší val, který osází zelení. Získají tak i tolik žádané soukromí a odcloní se od okolí.

A co když se to na ten pozemek prostě nevejde?

Pak doporučuji nabídnout to sousedům. Vidím to často v nových satelitech. Je to nejjednodušší a nejrychlejší. Často to funguje tak, že i když musíte zaplatit bagristu a převoz a sousedovi tu hlínu na své náklady na jeho pozemku rozhrnout, pořád vás to vyjde lépe. Já to tak udělala taky. Pán sice dostal zadarmo hlínu a srovnaný pozemek a já platila odvoz, ale pořád se mi to vyplatilo. Dobré je taky poptat se místních bagristů, ti mívají přehled, kdo zrovna v okolí potřebuje něco zasypat.

Zmínila jste i spolupráci s obcí, to může fungovat jak?

Na obec určitě nezapomínejte, může to být elegantní řešení. U nás se třeba nedaleko stavěly nové komerční budovy a potřebovali se zbavit velkého množství zeminy. Obec zase chtěla postavit protihlukový val, ale chyběly jí na to peníze. Tak se udělal barter, zkrátka se domluvili a val se postavil z jejich zeminy. Někde jinde mohou třeba zrovna potřebovat zarovnat nějakou terénní nerovnost.

A co ta skládka, když už všechny ostatní možnosti selžou?

Tam se musíte připravit na to, že odvozy a uložení budou stát několik desítek, v horším případě i stovek tisíc korun. Záleží na lokalitě a na vzdálenosti. Nás tehdy i ten levnější odvoz k sousedovi stál kolem osmdesáti až sto tisíc. V Čestlicích u vzorového domu, kde se dělalo podsklepení, jsme hlíny měli hodně a odvoz stál také desítky tisíc. Takže lidem bych poradila, aby plánování v tomto směru skutečně nepodcenili, mohou tím ušetřit klidně i statisíce korun na stavbě svého rodinného domu.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.