Žena koupila starou vodárenskou věž a udělala z ní 200 m2 dům. Na kolaudaci jí přišlo přes 100 lidí
Šedá betonová stavba sloup, která desítky let chátrá na okraji města. V přízemí jsou okna i dveře pečlivě zazděné, aby dovnitř nikdo nelezl. Uvnitř chybí tekoucí voda, není zavedená elektřina a podlahu pokrývá dvaceticentimetrová vrstva letitého holubího trusu. Většina lidí by v takovém místě viděla jen zátěž zralou k demolici. Našla se však žena, která to viděla jinak. Bývalou železniční vodárenskou věž z počátku padesátých let koupila za asi 1,5 milionu korun a vytvořila z ní bydlení snů.

Vila za cenu malé chaty
Původní stavba sloužila k napájení parních lokomotiv technologickou vodou. Svůj účel plnila až do devadesátých let, kdy byla odstavena a ponechána osudu. Dlouho se reálně uvažovalo o jejím zbourání, před těžkou technikou ji nakonec zachránil formální zápis mezi památky. Budoucí majitelka kolem tohoto chátrajícího milníku chodila tak dlouho, až se rozhodla zareagovat na plachtu s nápisem na prodej. Její motivace byla vlastně prostá. Má ráda staré industriální budovy, cena odpovídala menší chatě a samotná téměř třicetimetrová stavba měla nevšední, surové kouzlo.
Vyhrnout si rukávy a dát se do práce
Po podpisu smlouvy ale veškerá romantika na čas skončila. Vnitřek věže tvořil zdevastovaný prostor plný odpadků, posprejovaných zdí a nepříjemného zápachu. Železobetonový skelet sice statici po prohlídce zhodnotili jako poměrně zachovalý, ale proměnit chladnou industriální slupku v obyvatelné místo se ukázalo jako zkouška trpělivosti. Jen samotné přípravy, vynášení suti a projektování zabraly přes dva roky. Vlastní stavební práce pak trvaly další čtyři.
Největší překážkou se stal samotný tvar budovy. Věž má osmiboký půdorys a během desetiletí si konstrukce trochu sedla po svém. Žádná stěna nezůstala dokonale rovná. Běžné pravé úhly, na které jsou stavaři zvyklí, zde prostě neexistovaly. Řemeslníci brzy odložili klasická měřidla a spolehli se na přesné lasery. Pro řadu prvků dokonce museli přímo na místě vyrábět fyzické šablony, protože betonové stěny nenápadně uhýbaly ve svislém i vodorovném směru.
Náročná rekonstrukce stála za to
V jednu chvíli se práce na stavbě na několik měsíců dokonce úplně zastavily. Tým stál před složitým konstrukčním problémem v horní části věže, více než dvacet metrů nad zemí. Dlouho se počítalo, v jakém pořadí se mají bezpečně vybourat stará okna, vytvořit nové překlady a vybetonovat podlahy. Špatný postup mohl znamenat, že vysoké obvodové stěny ztratí stabilitu a zřítí se.
Památkáře se nakonec povedlo získat na svou stranu
Jistou komplikací se zpočátku zdál být dohled památkářů, což se však následně proměnilo ve výhodu. Díky historickému statutu bylo možné získat výjimky ze současných technických norem pro rozměry schodišť nebo parkovacích míst. Úředníci si také vymínili zachování části původních stěn betonové nádrže. Ačkoliv majitelka zprvu nevěděla, jak tento masivní prvek do útulného bydlení začlenit, stal se nakonec určujícím motivem interiéru. Na zbytek staré nádrže dnes dokonce navazuje nový strop.
Z původní stavby se podařilo zachránit více prvků, než by se při pohledu na ruinu zdálo. Návštěvníci dnes uvnitř najdou staré betonové schody, ocelové točité schodiště, přiznané cihly, nosné trámy a v suterénu i původní železobetonovou pec. Věž dostala zateplení, světlou omítku a vysoká vertikální okna. Novou výtahovou šachtu se podařilo citlivě vměstnat přímo do původního půdorysu, takže zvenčí se silueta budovy nijak nenarušila.
Neortodoxní cesta k vlastnímu bydlení
Výsledkem tvrdé práce je zhruba 450 metrů čtverečních užitné plochy. V přízemí dnes funguje kavárna, o patro výš je prostor pro výstavy, následuje ateliér a v někdejší koruně budovy se nachází obytná zóna. Hlavní prostor s kuchyní, jídelnou a obývákem má štědrých 100 metrů čtverečních. Z ložnic nabízí jedna volně stojící vanu umístěnou u velkého okna, ze které lze pozorovat západy slunce. Vše pak završuje střešní terasa s průhledným zábradlím a panoramatickým výhledem.
Na kolaudaci přišlo víc než sto lidí
Když byla budova po letech konečně hotová, pozvala majitelka dovnitř lidi z blízkého okolí. Přišla jich víc než stovka, včetně starší sousedky, která už svůj dům běžně neopouští. Mnozí návštěvníci se svěřili, že se v opuštěné věži v devadesátých letech jako teenageři tajně schovávali a prožívali první dobrodružství. Místo se ukázalo být pamětníkem celé jedné generace. I proto věž nezůstala jen uzavřenou soukromou pevností. Do spodních pater chodí lidé na kávu a do apartmánů s vyhlídkou se může ubytovat každý, kdo touží strávit noc v precizně zachráněném kusu historie.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Jan Dvořák
Redaktor
Vydáno dne:
01.10.2026
Photocredit: Wikimedia CC BY 4.0 (Darek)
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
