HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Kvůli finanční situaci se odstěhovala do Belgie. Své příjmy a výdaje porovnala a do Čech už by se nevrátila

Je jí 27 let, pochází z Česka, ale už několik let žije v Belgii. Jak říká Sára na úvod: „Neodjela jsem za romantikou, kulturou a ani za dobrodružstvím, ale kvůli práci, která mi doma přestala dávat smysl.“ O penězích mluví otevřeně, a ráda by svou cestou inspirovala další mladé. Podle ní je samostatnost možná, jen ne za každou cenu.


Život v Belgii
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Sára Š. (se souhlasem)

Sáro, proč jste se vlastně rozhodla odejít?

Nebylo to impulzivní rozhodnutí a ani dlouhodobé plánování, spíš jsem se k tomu rozhodnutí dopracovala postupně, byl to takový můj osobní proces. Zhruba mezi lety 2021 a 2023 mi v Česku vzrostly měsíční náklady přibližně o třetinu. Nájem, energie, služby i jídlo šly nahoru, zatímco můj čistý příjem se zvedl jen o několik procent. V určité chvíli mi vyšlo, že jsem pracovala naplno, ale finančně jsem se nikam neposouvala. A protože bych si v jiné práci v Česku příliš nepolepšila, začala jsem se dívat po nabídkách práce v zahraničí. Teď tu žiju dlouhodobě a domů se vracím jen občas za rodinou.

Takže šlo primárně o peníze?

Ano, možná bych spíš řekla o férový poměr mezi prací a životem. V Praze jsem měla čistý příjem kolem 40 tisíc korun. Nájem bytu vyšel na 22 tisíc, energie další čtyři až pět tisíc. A po zaplacení základních výdajů mi zůstávaly jednotky tisíc korun.

Pamatujete si, kdy vám došlo naplno, že v Česku nebudete spokojená?

Ve chvíli, kdy jsem začala srovnávat běžné služby. Kadeřnictví stálo kolem 1 500 korun, kosmetika přes tisíc, oběd v restauraci 200 až 250 korun. Cenově to bylo podobné jako v Belgii, ale příjmy byly výrazně nižší. Začala jsem být víc a víc nejistá, protože když někdo tvrdí, že se dá pohodlně vyžít s čtyřiceti tisíci čistého, ale reálně vám po zaplacení bydlení zbývá minimum, vytváří to falešný obraz reality. Alespoň podle mého.

Proč jste porovnávala Česko právě s Belgií?

Narazila jsem na internetu na rozhovor s jedním mužem, který byl ve stejné situaci jako já, a proto se odstěhoval do zahraničí, konkrétně do Bruselu. A po přečtení jsem nad tím začala taky uvažovat. Krásně o tom městě mluvil a mně se to zalíbilo natolik, že jsem Belgii začala porovnávat s Českou republikou.

Jaké byly vaše první měsíce v Belgii?

Velmi intenzivní, abych pravdu řekla. Nastupovala jsem s hrubým platem kolem 3 400 eur, což dělalo zhruba 2 300 eur čistého, necelých 56 tisíc korun. Poprvé jsem měla pocit, že když zaplatím všechny povinné výdaje, pořád mi zůstává dost peněz na úspory a zábavu.

Bylo těžké začít úplně sama?

Bylo to náročné organizačně, ale měla jsem jasno, proč odcházím. Měla jsem finanční rezervu asi na tři měsíce života, takže jsem byla klidnější.

Jak v Belgii bydlíte?

Bydlím sama v menším bytě, který je velikostně skromný, ale je tam všechno, co potřebuji. Je to přesně ten typ bydlení, který mi jako samotné stačí. V Praze bych za něj platila přibližně 25 tisíc korun bez energií, tady se pohybuje nájem mezi 800 a 900 eury měsíčně. S energiemi, internetem a dalšími poplatky se dostanu zhruba na 1 050 eur čili 25 500 korun. Není to levné, ale je to stabilní a dlouhodobě udržitelné. I když tam není tak markantní rozdíl, důležité jsou příjmy. V Belgii mám při zaplacení bydlení pořád dostatečný zbytek peněz.

Jaký je váš měsíční rozpočet?

Celkové výdaje se pohybují kolem 1 700 eur měsíčně (41 300 korun). V tom je bydlení, jídlo, doprava, služby i volný čas. Při čistém příjmu kolem 2 300 eur jsem schopná si pravidelně odkládat 300 až 500 eur, což je řekněme 7 000 až 12 000 korun.

Jak důležité je pro vás spoření?

Zásadní. Dnes mám finanční rezervu zhruba na šest měsíců života. V Česku jsem měla maximálně rezervu na jeden měsíc a i ta byla spíš teoretická.

Říkala jste, že s příjmem kolem 40 000 korun si v Praze nemůžete „dovolit si všechno“. Co tím myslíte?

Myslím tím běžný standard. Bydlení, jídlo, služby, občasné cestování a spoření. Když sečtete nájem 25 tisíc, energie pět tisíc, jídlo sedm tisíc a další výdaje, jste velmi rychle na hranici příjmu. Kdybych žila v bytě s přítelem nebo kamarádkou, bylo by to určitě o poznání snazší.

Přemýšlíte o návratu do Česka?

Upřímně ne. Ne v současných podmínkách.

Co by se muselo změnit?

Buď výrazně vyšší mzdy, nebo dostupnější bydlení. Ideálně obojí zároveň. Česko jako takové mi upřímně nechybí, jen moje rodina a kamarádi.

Co vám Belgie kromě finanční svobody dala? A co naopak vzala?

Klid v hlavě, méně stresu a pocit, že moje práce odpovídá tomu, jak se mi žije. A vzala každodenní blízkost rodiny. To je daň, kterou si uvědomuju.

Děkuji za rozhovor, Sáro.

I já vám děkuji za rozhovor.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
04.02.2026

Photocredit: Sára Š. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor se Sárou S.

0

K závažnému stavu dekarbonizace ve stavebnictví se vyjádřil ministr životního prostředí. Česko oproti zahraničí pokulhává
Na dekarbonizaci a zvyšování energetické účinnosti budov se aktuálně zaměřuje pouze třetina stavebních firem v Česku.

38 °C na Sibiři, 70 000 obětí v západní Evropě a teplotní anomálie v Kanadě. Extrémní teploty přichází i do Česka
Vlny veder stále častěji trhají rekordy. A bude hůř – respektive tepleji. S takovým tempem už rodiny v Česku nebudou muset jezdit na dovolené do zahraničí, neboť budou mít řecké teplo na vlastní zahradě.